Konference: 2008 16. onkologicko-urologické sympozium a 12. mammologické sympozium
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Karcinom ledviny I.
Číslo abstraktu: 022
Autoři: Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; RNDr. Jan Mužík, Ph.D.; Mgr. Jana Koptíková, Ph.D.; prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.
Předneseno pod názvem: Epidemiologie RCC
Nádory ledvin jsou častou diagnostickou skupinou tvořící 2–3% malignit u dospělé populace. Česká republika v mezinárodním srovnání oficiálně dostupných dat obsazuje 1. místo v incidenci celosvětově s 2 600–2 800 nově diagnostikovanými nádory ročně. Muži jsou v ČR ve shodě s mezinárodními údaji postiženi 1,7x častěji než ženy. Nádory ledvin se u dospělých nejčastěji vyskytují ve věkových kategorii 55–75 let, data NOR vykazují incidenční vrchol mezi 65–75 rokem života, shodně u mužů i žen. Souběžné bilaterální postižení tvoří v datech NOR 0,7% všech nádorů ledvin. Počet ročně nově hlášených nádorů ledvin v ČR významně roste, v období 1990–2005 jde o nárůst o 1 303 případů, což činí průměrný meziroční růst 6%.
Ledviny postihuje několik typů zhoubných nádorů, dominantní je karcinom tvořící v recentních datech NOR 72% všech nádorů ledvin. Nejčastější tzv. světlobuněčný (konvenční) karcinom tvoří v datech NOR 67% hlášených nádorů ledvin. Zřetelným problémem je vysoká agresivita ledvinových karcinomů. Více než 40% nemocných na toto onemocnění zemře. Nebezpečnost onemocnění dále zvyšuje schopnost těchto nádorů progredovat v dalším průběhu, a to i po mnoha letech od diagnózy. V důsledku vysoké incidence vede Česká republika v mezinárodním srovnání i u mortality. V roce 2005 zemřelo na nádory ledvin 720 mužů (4,6% všech úmrtí na maligní onemocnění) a 432 žen (3,5% úmrtí na maligní onemocnění). Přesto lze ve vývoji mortality vzhledem k incidenci pozorovat pozitivní trend, který je odrazem zvyšující se účinnosti léčby a také narůstajícího podílu včasně diagnostikovaných nádorů.
Vysoká incidence uváděná v datech NOR je zarážející a vyvolává řadu otázek nejen o možných rizikových faktorech, ale i o kvalitě samotných populačních dat. Objektivně lze nalézt faktory podporující reálnost vysoké incidence v české populaci, ale i faktory zpochybňující konkrétní údaje:
Rostoucí trend incidence se netýká pouze české populace, ale lze jej pozorovat u většiny států severní Ameriky a Evropy s typickým ročním nárůstem 3–5%.
Rostoucí trend je u českých dat provázen tzv. migrací klinických stadií, tedy rostoucím podílem zachycených nižších stadií (v roce 2005 49,7%). V rámci lokalizovaných stadií je patrná i tendence ke snižování velikosti primárně diagnostikovaných nádorů. Tyto skutečnosti odrážejí vysokou účinnost moderní diagnostiky a zřejmě souvisí s nárůstem a dostupností moderních vyšetřovacích modalit, zejména ultrasonografie. Zavádění těchto technik do praxe v ČR časově koreluje s počátkem rostoucí incidence nádorů ledvin v letech 1988–1993.
Na druhou stranu je ale nutné přiznat, že 20% nádorů ledvin nemá v datech NOR řádně vyplněnou histologickou verifikaci a dalších 7% nemá uvedeno klinické stadium bez udání objektivního důvodu. Logicky vzniká podezření o kvalitě těchto incidentálních záznamů a jejich skutečném původu.
O příčinách rostoucí incidence nádorů ledvin v ČR nelze v tomto xkém sdělení spekulovat. Plánovaná verifikační studie (2008–2009) přinese řadu vysvětlení i podnětů. Nutno ale podotknout, že i kdyby verifikace zpochybnila většinu nedostatečně vyplněných záznamů NOR, stále bude incidence nádorů ledvin v ČR jednou z největších na světě a výše zmíněný vliv moderní diagnostiky tedy s vysokou pravděpodobností zpochybněn nebude. Verifikace dat může také přispět k vysvětlení markantních rozdílů v incidenci nádorů ledvin mezi regiony ČR. Budou-li tyto rozdíly objektivně potvrzeny, bude nutno zvažovat i možný regionální vliv environmentálních rizikových faktorů, zejména kvality pitné vody.
Nádory ledvin jsou častou diagnostickou skupinou tvořící 2–3% malignit u dospělé populace. Česká republika v mezinárodním srovnání oficiálně dostupných dat obsazuje 1. místo v incidenci celosvětově s 2 600–2 800 nově diagnostikovanými nádory ročně. Muži jsou v ČR ve shodě s mezinárodními údaji postiženi 1,7x častěji než ženy. Nádory ledvin se u dospělých nejčastěji vyskytují ve věkových kategorii 55–75 let, data NOR vykazují incidenční vrchol mezi 65–75 rokem života, shodně u mužů i žen. Souběžné bilaterální postižení tvoří v datech NOR 0,7% všech nádorů ledvin. Počet ročně nově hlášených nádorů ledvin v ČR významně roste, v období 1990–2005 jde o nárůst o 1 303 případů, což činí průměrný meziroční růst 6%.
Ledviny postihuje několik typů zhoubných nádorů, dominantní je karcinom tvořící v recentních datech NOR 72% všech nádorů ledvin. Nejčastější tzv. světlobuněčný (konvenční) karcinom tvoří v datech NOR 67% hlášených nádorů ledvin. Zřetelným problémem je vysoká agresivita ledvinových karcinomů. Více než 40% nemocných na toto onemocnění zemře. Nebezpečnost onemocnění dále zvyšuje schopnost těchto nádorů progredovat v dalším průběhu, a to i po mnoha letech od diagnózy. V důsledku vysoké incidence vede Česká republika v mezinárodním srovnání i u mortality. V roce 2005 zemřelo na nádory ledvin 720 mužů (4,6% všech úmrtí na maligní onemocnění) a 432 žen (3,5% úmrtí na maligní onemocnění). Přesto lze ve vývoji mortality vzhledem k incidenci pozorovat pozitivní trend, který je odrazem zvyšující se účinnosti léčby a také narůstajícího podílu včasně diagnostikovaných nádorů.
Vysoká incidence uváděná v datech NOR je zarážející a vyvolává řadu otázek nejen o možných rizikových faktorech, ale i o kvalitě samotných populačních dat. Objektivně lze nalézt faktory podporující reálnost vysoké incidence v české populaci, ale i faktory zpochybňující konkrétní údaje:
Rostoucí trend incidence se netýká pouze české populace, ale lze jej pozorovat u většiny států severní Ameriky a Evropy s typickým ročním nárůstem 3–5%.
Rostoucí trend je u českých dat provázen tzv. migrací klinických stadií, tedy rostoucím podílem zachycených nižších stadií (v roce 2005 49,7%). V rámci lokalizovaných stadií je patrná i tendence ke snižování velikosti primárně diagnostikovaných nádorů. Tyto skutečnosti odrážejí vysokou účinnost moderní diagnostiky a zřejmě souvisí s nárůstem a dostupností moderních vyšetřovacích modalit, zejména ultrasonografie. Zavádění těchto technik do praxe v ČR časově koreluje s počátkem rostoucí incidence nádorů ledvin v letech 1988–1993.
Na druhou stranu je ale nutné přiznat, že 20% nádorů ledvin nemá v datech NOR řádně vyplněnou histologickou verifikaci a dalších 7% nemá uvedeno klinické stadium bez udání objektivního důvodu. Logicky vzniká podezření o kvalitě těchto incidentálních záznamů a jejich skutečném původu.
O příčinách rostoucí incidence nádorů ledvin v ČR nelze v tomto xkém sdělení spekulovat. Plánovaná verifikační studie (2008–2009) přinese řadu vysvětlení i podnětů. Nutno ale podotknout, že i kdyby verifikace zpochybnila většinu nedostatečně vyplněných záznamů NOR, stále bude incidence nádorů ledvin v ČR jednou z největších na světě a výše zmíněný vliv moderní diagnostiky tedy s vysokou pravděpodobností zpochybněn nebude. Verifikace dat může také přispět k vysvětlení markantních rozdílů v incidenci nádorů ledvin mezi regiony ČR. Budou-li tyto rozdíly objektivně potvrzeny, bude nutno zvažovat i možný regionální vliv environmentálních rizikových faktorů, zejména kvality pitné vody.
Tabulka 1. Epidemiologie ZN ledviny mimo pánvičku (C64) v
celkovém souhrnu
Datum přednesení příspěvku: 27. 11. 2008
