Epidemiologie preventabilních zhoubných nádorů v ČR

Úvod

Na    základě    důkazů    o    účinnosti,    získaných    z     rozsáhlých     klinických nebo epidemiologických studií, jsou v současnosti mezinárodně doporučeny tři screeningové programy, u kterých bylo prokázáno snížení úmrtnosti v cílové populaci: screening nádorů prsu, screening nádorů tlustého střeva a konečníku a screening nádorů děložního hrdla.

Tyto screeningové programy jsou součástí doporučení Rady EU všem  členským státům (1). V ČR jsou v současnosti dostupné všechny tři uvedené programy. Screening karcinomu prsu prostřednictvím mamografického vyšetření je určen všem ženám od 45 let každé dva roky. Screening kolorektálního karcinomu (KRK) je určen všem jedincům od 50 let. Od 50 do 54 let je screeningovým testem každoroční test na okultní krvácení do stolice (TOKS), dále je pak nabízen buď TOKS ve dvouletém intervalu nebo přímo tzv. primární screeningová kolonoskopie v desetiletém intervalu. Každoroční cytologické vyšetření stěru z děložního hrdla je jako screening karcinomu děložního hrdla dostupné všem dospělým ženám. Aby byla garantována maximální účinnost, bezpečnost a hospodárnost, měly by být uvedené preventivní programy pečlivě organizovány.

Nezbytnou součástí informační podpory organizovaného screeningového programu je i monitoring výskytu zhoubných nádorů v cílové populaci. Klíčovou roli v informační podpoře českých programů tak hraje Národní onkologický registr ČR (NOR ČR), spravovaný Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR. Cílem tohoto sdělení je popsat recentní trendy a aktuální stav zátěže české populace zmíněnými preventabilními zhoubnými nádory.

Materiál a metody

Registrace novotvarů je v ČR legislativně zakotvena a je povinná. V dnešní době je NOR  ČR  nedílnou  součástí  komplexní  onkologické  péče  a  jako  celoplošný  registr s reprezentativním pokrytím 100 % české populace obsahuje za období 1977–2009 téměř 1,8 milionu záznamů. Tedy již od roku 1977 má ČR k dispozici evidenci jednotlivých osob s diagnostikovaným novotvarem na základě rodného čísla včetně následného sledování každého pacienta prostřednictvím kontrolního hlášení. Široké veřejnosti jsou data NOR zpřístupněná v omezené a agregované podobě na webovém portálu projektu SVOD (Systém pro  Vizualizaci  Onkologických   Dat),   www.svod.cz   (2).   Projekt   SVOD   je   zaměřen na interaktivní popisné analýzy umožňující uživateli přímo zkoumat epidemiologické trendy jím    vybraných    onkologických    diagnóz    a    automatizované    připravené    prezentace

zpracovávající některá významná témata. Vedle popisné epidemiologie umožňují obsáhlá data NOR ČR i analýzy populačního přežití (3) nebo prediktivní hodnocení onkologické zátěže a odhad počtu onkologických pacientů v následujících letech (4).

Výsledky

V období 2005-2009 představoval zhoubný novotvar prsu 24,3 % všech nově diagnostikovaných  zhoubných  novotvarů  bez  jiných  nádorů  kůže  (C00-C97  bez  C44) v ženské populaci. Trend incidence karcinomu prsu v populaci byl v celém sledovaném období setrvale rostoucí (obrázek 1). V posledním období od roku 2002 je vývoj incidence spjat s úspěšností programu mamografického screeningu. Prvního vrcholu dosáhla incidence v roce 2003, kdy mnoho českých žen  podstoupilo  své  první  screeningové  vyšetření (tzv. prevalentní screening), a dále v roce 2007, kdy vrcholil projekt zvaní žen. V roce 2007 tak dosáhl počet nově diagnostikovaných nádorů prsu u žen počtu 6 608, v roce 2009 pak 5 975, což představuje incidenci 111,7 nádorů na 100 tisíc žen.

Přes úspěchy v časné diagnostice i léčbě zůstává zhoubný nádor prsu nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. V roce 2009 zemřelo dle NOR ČR na zhoubný nádor prsu 1 902 žen, tedy 35,6 ze 100 tis. žen (tabulka 1). Velmi pozitivní je vývoj v zastoupení klinických stadií karcinomu prsu – zatímco na konci devadesátých let bylo v prvním stadiu diagnostikováno pouze dvacet procent nových onemocnění karcinomem prsu, v recentních datech je to již celých 40% (obrázek 2). To se příznivě projevuje i na vývoji populačního přežití. Zatímco pětileté relativní přežití u pacientek diagnostikovaných v letech 1995-1999 činilo necelých 73%, aktuální data ukazují již na přežití téměř 80 procentní (tabulka 2). Důsledkem úspěšné léčby je však vysoká prevalence tohoto onemocnění – celkem 61 407 žen žilo na konci roku 2009 s diagnózou karcinomu prsu, prevalence činila 1 147,9 na 100 tis. žen.

KRK představuje po jiných kožních nádorech nejčastější zhoubný nádor v české populaci, tvoří  14,9%  všech  nově  diagnostikovaných  malignit.  Po  dlouhodobém nárůstu se v tomto desetiletí incidence stabilizovala a u mortality dokonce sledujeme mírný pokles (obrázek 3). Ročně je diagnostikováno přes 8 tisíc nových onemocnění, přes 4 tisíce mužů a žen každoročně umírá (tabulka 1). Přes probíhající screeningový program bohužel prozatím nelze pozorovat významné zlepšení v zastoupení stadií, dlouhodobě je v časnějších stadiích 1 nebo 2 diagnostikováno pouze přibližně 45% onemocnění (obrázek 4). Přesto lze i u KRK sledovat znatelné zlepšení v pětiletém relativním přežití – zatímco  u pacientů diagnostikovaných v letech 1995-1999 činilo 43,6%, v recentní periodě dosahuje již 53,1 %.

Přestože karcinom děložního hrdla představuje méně časté onemocnění než karcinom prsu a KRK – tvoří jen 4,1% maligních onemocnění u žen – jeho zátěž v podobě ztracených roků života je vyšší, neboť postihuje ženy v nižším věku a celá čtvrtina jich je mladších 40 let (tabulka 1). V posledních deseti letech se incidence i mortalita mírně snižují (obrázek 5). Protože zastoupení klinických stadií (obrázek 6) ani relativní přežití (tabulka 2) se v čase zásadně nemění, lze předpokládat, že pokles v mortalitě je asociován zejména s poklesem v incidenci onemocnění.

Diskuse a závěr

V ČR byly v poslední dekádě zahájeny organizované programy screeningu zhoubných nádorů. Zatímco mamografický screening byl zahájen v roce 2002 a screening KRK dokonce již v roce 2000, k organizaci programu screeningu karcinomu děložního hrdla došlo až v roce 2008. Oportunní prevence karcinomu děložního hrdla při gynekologických preventivních prohlídkách existuje v ČR  po  desítky  let,  bez  organizovaného  programu  však  nedošlo ke skokovému snížení incidence a mortality, který bylo možno sledovat např.  v zemích severní Evropy (5). Kvůli absenci adresného zvaní je bohužel poměrně pomalý i náběr pacientů do programů screeningu karcinomu prsu (dosáhl pokrytí poloviny populace vyšetřením po šesti letech) a screeningu KRK (po deseti letech dosahuje přibližně čtvrtiny populace (6). Organizovaný mamografický screening přispěl ke zlepšení časného záchytu karcinomu  prsu  a  spolu  s vývojem  v léčebné  péči  ke  zlepšení  výsledků,  vzhledem k nedostatečnému pokrytí však nepochybně stále nedosahuje svého plného potenciálu. Vzhledem k nízkému pokrytí bohužel prozatím na populační úrovni nesledujeme podobný efekt screeningu na zátěž karcinomem tlustého střeva a konečníku.

Poděkování

Práce  byla  podpořena  grantovým  projektem  specifického  výzkumu  „Matematické a statistické modely v hodnocení výsledků programů screeningu zhoubných nádorů“ (Masarykova univerzita, grant č. MUNI/A/0828/2011).

Tabulka 1. Epidemiologické charakteristiky preventabilních zhoubných nádorů v ČR. Zdroj dat: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR.

Tabulka 2. Vývoj pětiletého relativního přežití pacientů s preventabilními onkologickými diagnózami. Zdroj dat: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR.

IS: interval spolehlivosti; hodnoty přežití byly standardizovány na evropský věkový standard pro onkologické pacienty. Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR

 Obrázek 1. Trend incidence a mortality na zhoubné nádory prsu v populaci českých žen. Zdroj dat: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR.

Obrázek 2. Zastoupení klinických stadií u nově diagnostikovaných zhoubných nádorů prsu v populaci českých žen. Zdroj dat: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR.

Obrázek 3. Trend incidence a mortality na zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku. Zdroj dat: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR.

Obrázek  4.  Zastoupení  klinických  stadií  u  nově  diagnostikovaných  zhoubných  nádorů tlustého střeva a konečníku. Zdroj dat: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR.

Obrázek 5. Trend incidence a mortality na zhoubné nádory děložního hrdla v populaci českých žen. Zdroj dat: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR.

Obrázek  6.  Zastoupení  klinických  stadií  u  nově  diagnostikovaných  zhoubných  nádorů děložního hrdla v populaci českých žen. Zdroj dat: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR.

Použitá literatura

1. RADA EVROPSKÉ UNIE. Doporučení rady ze dne prosince 2003 o screeningu zhoubných nádorů. 2003.
2. DUŠEK, , MUŽÍK, J., KUBÁSEK, M., et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Brno: Masarykova Univerzita, 2005
3. PAVLÍK, T., DUŠEK, , MÁJEK, O., et al. Five-Year Survival Rates of Cancer Patients in the Czech Republic. In L. DUŠEK AND ET AL. Czech Cancer Care in Numbers 2008-2009. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 
4. PAVLIK, T., MAJEK, , MUZIK, J., et al. Estimating the number of colorectal cancer patients treated with anti-tumour therapy in 2015: the analysis of the Czech National Cancer Registry. BMC Public Health, 2012, vol. 12, no. 1, p. 117. 
5. LAARA, , DAY, N.E., HAKAMA, M. Trends in mortality from cervical cancer in the Nordic countries: association with organised screening programmes. Lancet, 1987, vol. 1, no. 8544, p. 1247-1249.
6.  MÁJEK,, DANEŠ, J., SKOVAJSOVÁ, M., et al. Informační zázemí onkologických screeningových programů ČR a jejich výsledky hodnocené  z  mezinárodního  hlediska. Acta Medicinae, 2012, vol. 1, no. 2, p. 8-14.