Epidemiologie gynekologických nádorů v ČR

Národní onkologický registr (NOR) umožňuje dlouhodobý monitoring zátěže české populace zhoubnými novotvary (ZN). Databáze NOR obsahuje za období od roku 1976 do roku 2007 více než 150 000 záznamů o gynekologických invazivních a in situ novotvarech. Gynekologické novotvary představují celkem 18 % nádorů u žen; nádory dělohy a vaječníku pak patří mezi nejčastější ZN u žen (spolu s novotvary kůže, prsu, kolorekta a plic).
V roce 2007 bylo v ČR diagnostikováno více než 6 tisíc zhoubných nádorů ženských pohlavních orgánů. I přes probíhající prevenci bylo nově zachyceno 990 invazivních nádorů děložního hrdla a 389 žen na tuto chorobu zemřelo. Dále bylo nově zjištěno 1726 nádorů těla děložního (532 žen na něj zemřelo) a 1087 nádorů vaječníku (706 žen zemřelo). Na konci roku 2007 žilo v ČR téměř 80 000 žen, u kterých byl v minulosti diagnostikován gynekologický nádor (tabulka 1). Pacientky se ZN děložního hrdla jsou typicky diagnostikovány v mladším věku (průměr 53 let) než tomu je u ostatních gynekologických nádorů (ZN těla děložního - průměr 65 let; ZN vaječníku - průměr 62 let; ostatní gynekologické ZN - průměr 69 let).

Recentní data NOR dokládají, že zhoubné nádory dělohy jsou v ČR diagnostikovány většinou včasně, 48 % nádorů děložního hrdla a 65 % nádorů děložního těla je diagnostikováno v prvním stadiu. Oproti tomu je pouhých 18 % zhoubných nádorů vaječníku diagnostikováno v prvním stadiu a naopak přes 30 % je zachyceno v prognosticky velmi nepříznivém čtvrtém stadiu. Tato skutečnost významně zhoršuje léčebné výsledky, pětileté relativní přežití činí 75 % u ZN děložního hrdla a 85 % u ZN děložního těla, ovšem pouhých 55 % u ZN vaječníku.

Výše uvedené údaje o podílu klinických stadií ZN děložního těla pocházejí z roku 2004, neboť úplnost údajů o klinickém stadiu se u recentních záznamů NOR zhoršuje. Podle pravidel TNM klasifikace se dělení do stadií vztahuje pouze na anatomické lokalizace krček děložní (C53.0) a tělo děložní (C54.3, případně C54.9). Od roku 2005 byly do registračního software databáze NOR zavedeny striktní kontroly dodržování klasifikačních pravidel, což bohužel vedlo k výraznému nárůstu podílu neúplných záznamů bez určení stadia (9 % v roce 2004 vs. 50 % v roce 2007). Tato skutečnost vyžaduje silnou revizi aplikovaných pravidel.

Dostupná data indikují enormní zátěž české populace gynekologickými nádory. Dle publikace Cancer Incidence in Five Continents (2007) je hrubá incidence invazivních ZN ženských pohlavních orgánů (C51 - C57) v ČR vůbec nejvyšší ze všech sledovaných Evropských zemí. Po přepočtu na evropský věkový standard (ASR - E) je ČR na druhém místě. Zatímco ZN děložního hrdla jsou častější v zemích na východ od ČR, incidence ZN vaječníku je v ČR druhá nejvyšší a incidence ZN těla děložního vůbec nejvyšší v Evropě. Incidence ZN těla děložního v ČR neustále roste, během posledních deseti let se zvýšila o více než 10 %. Incidence ZN vaječníku a děložního hrdla se v posledních letech mírně snižuje.

Postupně se také zvyšuje podíl žen, které již v minulosti před diagnózou gynekologického novotvaru nějakým novotvarem onemocněly. Tento podíl je nižší u pacientek se ZN děložního hrdla (6 % z celkové incidence těchto nádorů se vyskytuje u již dříve léčených onkologických pacientek). Nádory těla děložního a vaječníku se vyskytují jako další nádor u onkologické pacientky z 11 % a 14 %. U ostatních maligních gynekologických novotvarů tento podíl dokonce přesahuje 20 %.

Tabulka 1. Epidemiologie zhoubných nádorů ženských pohlavních orgánů v ČR (data NOR, 2007).