Epidemiologie gynekologických nádorů

Celkový počet gynekologických zhoubných nádorů na území naší republiky byl až do počátku 90.let vyšší než incidence zhoubných nádorů prsu. Tento poměr se v posledním desetiletí u nás změnil - incidence karcinomu prsu překročila hranici 90 onemocnění na 100 tisíc žen ročně. Oproti tomu celkový počet gynekologických nádorů roste zvolna - v polovině 80.let byla překročena hranice 70 onemocnění na 100 tisíc žen. Stále tak gynekologické nádory patří k nejčastějším nádorům u žen, jak vyplývá z následujícího grafu.

Struktura gynekologických zhoubných nádorů u nás v roce 2000:

Při pozvolném nárůstu celkového počtu gynekologických nádorů je od počátku 80. let relativně stálý výskyt zhoubných nádorů čípku děložního a pohybuje se kolem 21 nových případů na 100 tisíc žen, roste však počet malignit těla děložního a vaječníku / v roce 2000 byla incidence nově hlášených případů u těla děložního -cca 30 / 100 tisíc, u vaječníku cca 23 /100 tisíc žen/. V souvislosti s tímto vývojem se postupně mění struktura gynekologických nádorů - klesá podíl zhoubných nádorů
čípku děložního a zvyšuje se podíl nádorů těla děložního a vaječníků.

Struktura hlášených zhoubných nádorů v roce 2000 – ženy /ČR/:


Jaká je incidence gynekologických nádorů u nás a ve světě ?

Karcinom čípku děložního je nejčastějším, nebo druhým nejčastějším nádorem u žen v rozvojových zemích, zatímco ve vyspělých státech se umísťuje až za první pěticí nejčastějších nádorů. Dále lze říci, že je častější u černošek / epidemiologické studie v USA/, u žen s nižším socioekonomickým statutem, u alkoholiček a kuřaček, při promiskuitně a anamnéze sexuálně přenosné choroby, HPV infekce.

Karcinom těla děložního je nejčastějším gynekologickým tumorem postihujícím ženy v postmenopauzálním věku. Incidence tohoto nádoru se ve světovém měřítku též liší a je nejvyšší u bělošek v západní populaci. Za rizikové faktory v této populaci jsou považovány: užívání estrogenů /HRT/ - hl. bez obsahu progesteronu, obezita a dieta s vysokým obsahem tuků /endogenní estrogeny/, časná menarché a pozdní menopauza, nuliparita, užívání tamoxifenu. Zvýšené riziko tohoto nádoru mají ženy s hereditárním nepolypózním kolorektálním karcinomem - HNPCC / kumulativní incidence 20 - 60% /.Fenomén zvyšování incidence mj. koresponduje se zvýšenými hladinami estrogenů /HRT např./ v této populaci/.

Incidence karcinomů vaječníku se liší v mezinárodním měřítku s vyššími počty u žen Severní Ameriky a Severní Evropy. Za nejrizikovější populaci jsou považovány ženy s rodinným výskytem nádorů / C 50, C 56,.../ - ženy nesoucí mutaci v genech BRCA 1 a BRCA 2 /zvýšené riziko karcinomu vaječníku na 16 - 60%/.

Vývoj hlášených onemocnění u nás a ve světě - srovnání u jednotlivých diagnóz / vývoj incidence na 100 tisíc žen v posledních 20-30 letech /:

ČR... Česká republika, ES...evropský standard, WS ...světový standard

C53

C54

C56-7


Výše uvedená grafická znázornění potvrzují pokles incidence invazivního karcinomu čípku v posledních třech desetiletích, který je dáván do souvislosti s rozvojem Pap testování a gynekologického skríninku zhruba od 60.1et minulého století.
U nádorů dělohy a vaječníku je patrný vzestup incidence jak v naší, tak ve světové populaci, který u nádorů dělohy zřejmě souvisí s hladinami estrogenů. Incidence všech zmíněných nádorů je přitom v naší populaci vyšší než ve světě. Tento rozdíl dosud nebyl spolehlivě vysvětlen.

Věkové rozložení gynekologických nádorů
Věkové rozložení gynekologických nádorů je různé pro všechny tři základní typy.

U karcinomu děložního čípku stoupá incidence od 25. roku věku, strměji pak od 40. roku s maximem mezi 45 - 49. rokem věku, poté opět klesá, kdy mezi 60. a 74. rokem je cca na polovičních hodnotách maxima.
Oproti tomu endometriální karcinom je typický pro postmenopauzální věk. Do 44. roku věku se jedná o vzácné onemocnění, strmý nárůst nastává po 45. roku věku, s maximem výskytu mezi 50. a 74. rokem, kdy jeho výskyt klesá od 75. roku v souvislosti s úbytkem populace vyššího věku.
Incidence zhoubných nádorů vaječníku narůstá již po 40. roce věku, přičemž maximum výskytu se udržuje mezi 50. - 74. rokem, kdy větší úbytek je patrný až po 79. roce věku a zřejmě souvisí opět s vymíráním této věkové skupiny.

Počet nových onemocnění ročně – rozložení dle věkových skupin:
C53

C54

C56


Gynekologické nádory a mortalita

Mortalita na gynekologické nádory za posledních 20 - 30 let se mění především se změnami v jejich incidenci, v možnostech skríninku onemocnění, vé stadiu onemocnění při diagnostice a s vývojem léčebných postupů. Lze přitom říci, že u nádorů čípku děložního je pokles mortality mírně větší než pokles incidence, což je dáváno do souvislosti především se zlepšením skríninku, diagnostikou v časnějších stadiích, i když pokroky v léčbě zde také hrají svoji roli. U nádorů děložního těla je zaznamenán vzestup mortality, který za poslední 2- 3 desetiletí zhruba koresponduje s vzestupem mortality. Nádory vaječníků, zhruba v odpovídajím měřítku jako vzestup incidence, vykazují vzestup mortality ještě počátkem 90.let ve světě, v r. 2000 však již evropský i světový standard poukazuje na mírný pokles v mortalitě na tyto nádory. Oproti tomu data z České republiky i v roce 2000 ukazují na stálý vzestup mortality na tyto nádory.

Vývoj mortality na gynekologické nádory / na 100 tisíc žen I v posledních desetiletích v České republice a ve světě / ES, WS ... evropský a světový standard / :



Incidence a mortalita / na 100 tisíc žen / v roce 2000 - srovnání České republiky, evropského a světového standardu pro jednotlivé diagnózy:

ČR ... Česká rep., ES ... evropský standard, WS ... světový standard



Několik poznámek k analytické epidemiologii

Vyjma monitorování incidence a mortality gynekologických nádorů v rámci sběru dat národními onkologickými registry pro cíle deskriptivní epidemiologie , ve světě probíhá řada analyticko-epidemiologických studií zaměřujících se na objasňování vztahu příčin a následků gynekologických nádorů a koncipování preventivních opatření. Zkratkovitě uvádím některé cíle těchto studií.

Cíle analytické epidemiologie u karcinomu čípku:

A/ pokles mortality ve vztahu k:
efektivnímu skríninku
prevalenci HPV infekce v populaci
B/ zkoumání vlivu rizikových faktorů na výskYt onemocnění:
infekce HPV /onkogenní typy- 16,18,31,.../ a jiné sexuálně přenosné nemoci
anamnesa HG intraepiteliální léze
kouření, alkoholismus a výživa
imunodeficitní stavy / HIV /
socioekonomický status, rasa
multiparita
začátek a způsob pohlavního života

Analytická epidemiologie u endometriálního karcinomu:

Zkoumání vlivu rizikových a protektivních faktorů na výskyt onemocnění:

A/ rizikové faktory:
časný věk menarché a pozdní věk menopauzy, nuliparita
obezita a dieta s vysokým obsahem tuků, diabetes, hypertenze
užívání estrogenů - HRT, tamoxifen

B/ protektivní faktory:
kombinovaná perorální kontraceptiva
nízkotučná dieta a fyzické cvičení

Nádory vaječníku - cíle analytické epidemiologie:

A/ rizikové faktory:
rodinný výskyt nádorů /C 50, C 56, .../ - nejvýznamnější - 5-10% nádorů vaječníku je dědičně predisponovaných / mutace BRCA 1,2/
nuliparita, infertilita, HRT
obezita
aplikace talku

B/ protektivní faktory:
multiparita, laktace
perorální kontraceptiva
hysterektomie , podvaz vejcovodů, profylaktická ooforektomie

Literatura:

1. Klener P: Klinická onkologie, Galén 2002, 5-7, 473-4, 478, 481
2. Novotvary 2000 ČR, ÚZIS ČR 2004, 16-17, 49, 51, 53, 55, 57, 61, 63, 65, 67, 190-194
3. NCI: Cervical, endometrial, ovarian cancer /PDQ/: Prevention: Incidence and mortality, www.nci.nih.qov
   
4. Shanta V et al: Epidemiology of cancer of the cervix: Global and national perspective, J Indian Med Assoc 2000 Feb, 98 /2/: 49-52
5. Green J et al: Human papillomavirus infection and use o oral contraceptives, Br J Cancer 2003 Jun 2, 88 /11/: 1713-20
6. Hemminki K et al: Age-incidence relationships and time trends in cervical cancer in Sweden, Eur J Epidemiol 2001, 17 /4/: 323-8
7. Chew GK et al: Human papillomavirus as a form of risk assessment, Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2001 Oct, 15 /5/: 759-68
8. Holschneider CH et al: Ovarian cancer: epidemiology, biology, prognostic factors,Semin Surg Oncol 2000 Jul-Aug, 19 /1/: 3-10
   
9. Daly M et al: Epidemiology and risk assessment for ovaria cancer, Semin Oncol 1998 Jun, 25 /3/: 255-64
10. Gallion HH et al: Hereditary ovaria carcinoma, Semin Surg Oncol 1994 Jul-Aug, 10 /4/: 249-54
11. Purdie DM et al: Epidemiology of endometriat cancer, Best Pract Res Clín Obstet Gynaecol 2001 Jun, 15 /3/: 341-54
    
12. Archer DF: The effect of the duration of progestin use on the occurrence of endometrial cancer in postmenopauzal women, Menopauza 2001 Jul-Aug, 8 /4/: 245-51
13. McCann SE et al: Diet in the epidemiology of endometrial cancer in western New York, Cancer Cause Kontrol 2000 Dec, 11/10/: 965-74