EPIDEMIOLOGIE A RIZIKOVÉ FAKTORY KOLOREKTÁLNÍHO KARCINOMU V ČR

Východiska a zdrojová data: ČR patří z hlediska výskytu zhoubných nádorů k nejzatíženějším populacím v evropském i světovém měřítku. Zdrojem dat o epidemiologii nádorových onemocnění je především Národní onkologický registr ČR (NOR). Ten aktuálně obsahuje více než 1,9 mil. hlášení o zhoubných nádorech za období 1977–2011; téměř 12 % z nich se týká kolorektálního karcinomu. Epidemiologie: Onemocnění postihne každý rok v ČR více než 8 000 osob a téměř 4 000 osob umírají. Onemocnění je častější u mužů než u žen a postihuje zejména starší věkové kategorie nad 65 let. Více než polovina nádorů je bohužel diagnostikována v pokročilé fázi (stadium III a IV), což se odráží i ve výsledcích léčby a přežití pacientů. Zatímco u klinického stadia I dosahuje pětileté relativní přežití léčených pacientů 90 %, u klinického stadia IV je to pouze necelých 15 %. Včasný záchyt nepokročilých stadií kolorektálního karcinomu je tedy naprosto klíčovým faktorem pro celkovou úspěšnost léčby; důležitou roli by zde měl hrát především screeningový program. Navzdory nepříznivému poměru klinických stadií lze konstatovat, že přežití pacientů se v čase prodlužuje. To však mj. vede ke značnému nárůstu prevalence, tedy počtu osob s historií daného onemocnění – v roce 2011 žilo v ČR téměř 52 000 osob, kterým byl někdy v minulosti diagnostikován kolorektální karcinom. Predikce incidence a prevalence: Z predikcí prováděných Institutem biostatistiky a analýz MU pro Českou onkologickou společnost ČLS JEP vyplývá, že v roce 2015 bude diagnostikováno více než 8 500 nových zhoubných nádorů kolorekta a počet pacientů v prevalenci přesáhne 65 000. Počet léčených pacientů s kolorektálním karcinomem pravděpodobně přesáhne číslo 8 800, z čehož téměř 60 % budou pokročilá, relabující a progredující onemocnění. Prevence a rizikové faktory kolorektálního karcinomu: Vedle ukazatelů životního stylu a celkového zdraví jako výživa, obezita, kouření či nadměrná spotřeba alkoholu jsou to např. i věk či genetické predispozice. V uvedených parametrech celkového zdraví populace nevychází ČR v mezinárodním srovnání nijak optimisticky: vykazujeme jednu z nejvyšších spotřeb alkoholu na jednoho obyvatele, významně narůstá prevalence obezity, a to především u dětí, a jsme prakticky jedinou zemí OECD, kde v recentním období dochází k nárůstu počtu kuřáků. V kontextu těchto skutečností lze u české populace, která navíc demograficky významně stárne, očekávat další nárůst počtu onkologicky nemocných pacientů se všemi společenskými i finančními důsledky.