Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Epidemiologie nádorů a Národní onkologický registr ČR
Téma: Národní onkologický registr
Číslo abstraktu: 236
Autoři: L. Hronová; S. Gavlas
Když jsme se v KSRZIS zamýšleli nad letošním
tématem, dostali jsme se trochu do úzkých. Jsme organizace, která
se stará o technický chod zdravotnických registrů, ale jejich obsah
ve většině případů vytěžují a vyhodnocují jiní. Čím tedy můžeme
přispět k problematice prevence? Nejspíše tím, že se budeme snažit,
aby chod registrů byl spolehlivý, dostatečně rychlý, příjemný pro
uživatele a přinášející požadované informace. Využití takto
získaných dat slouží mnoha účelům a prevence je určitě jedním z
nich. Národní onkologický registr může být jistě znamenitým
ukazatelem dopadu preventivních opatření a bohužel i důsledků
zanedbané prevence.
Prudký rozvoj informačních technologií přinesl mnoho změn snad do všech oblastí lidské činnosti. Zdravotnictví je pochopitelně tímto trendem také významně ovlivňováno. Rozvoj nemocničních informačních systémů pokračuje rychlým tempem a přináší nové možnosti i ve sběru dat pro zdravotní registry. NOR má poměrně dlouhou tradici ve využívání výpočetní techniky. Hledáme-li cestu, kudy v tomto směru dál, nutně narazíme na již mnohokrát zmiňované téma elektronické hlášenky.
Představa, že by dnešní způsob hlášení přes papírové formuláře byl zcela nahrazen hlášením elektronickým, není zatím reálná. Předpokladem by bylo, že každý hlásící lékař bude schopen hlášenku kvalitně vyplnit, bude vybaven vyhovujícím PC s dobrým internetovým připojením, což zdaleka neodpovídá skutečnosti. Znamenalo by to také významné navýšení počtu osob, které by měly oprávnění pro určitý druh vstupu do registru. Technicky je sice tento problém řešitelný, ale z pohledu správce registru je tak velký počet vkládajících velmi nepřehledný a vymykající se kontrole, zejména u malých soukromých ambulancí a zařízení. V souvislosti se zvláštním charakterem onkologického hlášení, které je složité, vyžaduje znalost kódování, jeho kompletace probíhá většinou po poměrně dlouhé období a podílí se na něm často několik oddělení či pracovišť vzniká ještě celá řada dalších otázek a problémů. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, že je třeba vyzkoušet nejprve v pilotním provozu funkci, možnosti, výhody a limity elektronické hlášenky a po vyhodnocení pilotního projektu rozhodnout o dalším postupu.
Z čistě technického hlediska by byla ideální existence jasně daného počtu velkých onkologických center (např. kraje), která by poskytovala komplexní onkologickou péči a zároveň by byla zodpovědná za včasné a správné nahlášení do NOR. Taková zařízení by disponovala nemocničním informačním systémem, který by umožňoval kompletaci elektronické hlášenky z obsažených dat a zároveň by mohl mít dostatek pracovníků vyškolených pro práci s registrem. Současný stav je ovšem jiný, a proto pilotní studie bude probíhat na pracovištích, které navrhla Česká onkologická společnost ve spolupráci s ÚZIS. Tato pracoviště mají různou úroveň NIS a různé podmínky pro onkologické hlášení. Cílem je získat co nejširší spektrum zkušeností, poznatků a problémů a vytvořit dobře fungující obecný model elektronického hlášení.
Formulář elektronické hlášenky je možné již nyní vyplnit a ve formátu XML do NOR poslat.
Pilotní provoz počítá prakticky se třemi možnostmi umístění elektronické hlášenky. Měla by být součástí NIS, bude přístupná na webovské adrese a bude součástí formulářů ÚZIS. Formát XML je podmínkou. Vyplněná hlášenka se bude kontrolovat automaticky v těch položkách, kde je to možné. Je však nutné, aby tu byl další stupeň kontroly, který odhalí nesrovnalosti pro automatickou kontrolu nepostižitelné a bude mít právo a povinnost rozhodnout o řešení ve sporných případech.
Vyvstává tu celá řada otázek, na které je třeba najít odpověď. Zavedení role tzv. dle IČ pracoviště, by umožnila hlásit pacienta bez ohledu na jeho trvalé bydliště. Můžeme předestřít některé z otázek s tím souvisejících:.
Vyřešení těchto problémů a jistě i mnoha dalších, které vyvstanou v průběhu pilotního provozu, umožní vyhodnotit, zda je elektronická hlášenka v této formě správnou cestou ke zkvalitňování a modernizování Národního onkologického registru a zda je možné touto cestou získat dostatečně kvalitní data bez nadměrných nároků na kontrolní činnost onkologických center.
Pilotní provoz elektronické hlášenky slibuje v každém případě zajímavé výsledky. Velmi si přejeme, aby byly co nejlepší a elektronická hlášenka se stala cestou k rychlejšímu, úplnějšímu a kvalitnějšímu sběru dat a usnadnila práci pracovníkům NOR.
Prudký rozvoj informačních technologií přinesl mnoho změn snad do všech oblastí lidské činnosti. Zdravotnictví je pochopitelně tímto trendem také významně ovlivňováno. Rozvoj nemocničních informačních systémů pokračuje rychlým tempem a přináší nové možnosti i ve sběru dat pro zdravotní registry. NOR má poměrně dlouhou tradici ve využívání výpočetní techniky. Hledáme-li cestu, kudy v tomto směru dál, nutně narazíme na již mnohokrát zmiňované téma elektronické hlášenky.
Představa, že by dnešní způsob hlášení přes papírové formuláře byl zcela nahrazen hlášením elektronickým, není zatím reálná. Předpokladem by bylo, že každý hlásící lékař bude schopen hlášenku kvalitně vyplnit, bude vybaven vyhovujícím PC s dobrým internetovým připojením, což zdaleka neodpovídá skutečnosti. Znamenalo by to také významné navýšení počtu osob, které by měly oprávnění pro určitý druh vstupu do registru. Technicky je sice tento problém řešitelný, ale z pohledu správce registru je tak velký počet vkládajících velmi nepřehledný a vymykající se kontrole, zejména u malých soukromých ambulancí a zařízení. V souvislosti se zvláštním charakterem onkologického hlášení, které je složité, vyžaduje znalost kódování, jeho kompletace probíhá většinou po poměrně dlouhé období a podílí se na něm často několik oddělení či pracovišť vzniká ještě celá řada dalších otázek a problémů. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, že je třeba vyzkoušet nejprve v pilotním provozu funkci, možnosti, výhody a limity elektronické hlášenky a po vyhodnocení pilotního projektu rozhodnout o dalším postupu.
Z čistě technického hlediska by byla ideální existence jasně daného počtu velkých onkologických center (např. kraje), která by poskytovala komplexní onkologickou péči a zároveň by byla zodpovědná za včasné a správné nahlášení do NOR. Taková zařízení by disponovala nemocničním informačním systémem, který by umožňoval kompletaci elektronické hlášenky z obsažených dat a zároveň by mohl mít dostatek pracovníků vyškolených pro práci s registrem. Současný stav je ovšem jiný, a proto pilotní studie bude probíhat na pracovištích, které navrhla Česká onkologická společnost ve spolupráci s ÚZIS. Tato pracoviště mají různou úroveň NIS a různé podmínky pro onkologické hlášení. Cílem je získat co nejširší spektrum zkušeností, poznatků a problémů a vytvořit dobře fungující obecný model elektronického hlášení.
Formulář elektronické hlášenky je možné již nyní vyplnit a ve formátu XML do NOR poslat.
Pilotní provoz počítá prakticky se třemi možnostmi umístění elektronické hlášenky. Měla by být součástí NIS, bude přístupná na webovské adrese a bude součástí formulářů ÚZIS. Formát XML je podmínkou. Vyplněná hlášenka se bude kontrolovat automaticky v těch položkách, kde je to možné. Je však nutné, aby tu byl další stupeň kontroly, který odhalí nesrovnalosti pro automatickou kontrolu nepostižitelné a bude mít právo a povinnost rozhodnout o řešení ve sporných případech.
Vyvstává tu celá řada otázek, na které je třeba najít odpověď. Zavedení role tzv. dle IČ pracoviště, by umožnila hlásit pacienta bez ohledu na jeho trvalé bydliště. Můžeme předestřít některé z otázek s tím souvisejících:.
- kdo bude odpovědný za kvalitu hlášenky
- jak se bude přidělovat evidenční číslo
- kdo provede konečnou kontrolu (validaci) hlášenky
- kdo bude moci opravovat chybné záznamy
- jak se budou řešit duplicity
- jaká bude zpětná vazba hlásícímu pracovišti
- jaké bude postavení pracoviště zodpovědného dle místa trvalého bydliště pacienta vzhledem k datům nahlášeným pracovištěm, které hlásilo dle IČ.
- bude možné obejít se bez doprovodné papírové dokumentace (propouštěcí zprávy, zprávy o léčbě, pitevní protokoly apod.)
- podle čeho se v takovém případě bude kontrolovat správnost vložených dat
- kdo bude mít právo prohlížet zadaná data a v jakém rozsahu
Vyřešení těchto problémů a jistě i mnoha dalších, které vyvstanou v průběhu pilotního provozu, umožní vyhodnotit, zda je elektronická hlášenka v této formě správnou cestou ke zkvalitňování a modernizování Národního onkologického registru a zda je možné touto cestou získat dostatečně kvalitní data bez nadměrných nároků na kontrolní činnost onkologických center.
Pilotní provoz elektronické hlášenky slibuje v každém případě zajímavé výsledky. Velmi si přejeme, aby byly co nejlepší a elektronická hlášenka se stala cestou k rychlejšímu, úplnějšímu a kvalitnějšímu sběru dat a usnadnila práci pracovníkům NOR.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2005
