Konference: 2005 1. ročník Dny diagnostické, prediktivní a experimentální onkologie
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Postery
Číslo abstraktu: P014
Autoři: Prof. MUDr. Jan Horáček, Ph.D.; Prof.MUDr. Radek Pudil, Ph.D.; J. Pástorová; MUDr. Alena Štrasová; Prof.MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Úvod:
Kardiotoxicita je závažnou komplikací onkologické léčby. Největší riziko představují antracykliny. Vzhledem k riziku chronické a pozdní kardiotoxicity je nutné sledování kardiálních funkcí jak během léčby antracykliny, tak po jejím ukončení. Elektrokardiografie (EKG) je jednou z diagnostických možností kardiotoxicity. QT interval korigovaný na srdeční frekvenci – tzv. QTc interval – odráží trvání komorové repolarizace a jeho prodloužení představuje riziko pro rozvoj maligních komorových arytmií a náhlé smrti.
Cíl:
Sledování EKG změn v průběhu léčby antracykliny a v období po jejím ukončení u pacientů s akutní leukémií (AL). Porovnání EKG změn s nálezem na echokardiografickém (ECHO) vyšetření.
Soubor a metodika:
Ve studii bylo 26 pacientů s nově dg. AL (věk 46,2±12,4 let, 15 mužů). Pacienti byli léčeni 2–6 cykly chemoterapie (CHT) obsahují antracyklinový preparát (idarubicin, daunorubicin, mitoxantron). Průměrná kumulativní dávka antracyklinů činila 464,4±117,5 mg/m2. U 16 pacientů byl následně podán přípravný režim a provedena transplantace krvetvorných buněk. Klidové 12svodové EKG vyšetření s posunem 50 mm/s bylo provedeno před zahájením léčby (před CHT), po první CHT s antracykliny (po 1. CHT), po poslední CHT s antracykliny (po posl. CHT) a s odstupem přibližně 6 měsíců po ukončení léčby (1/2 R po CHT). Hodnoceny byly EKG parametry časové (srdeční frekvence, RR interval, PQ interval, délka QRS, QT interval, QTc interval), voltážové (voltáž QRS) a přítomnost repolarizačních změn, poruch srdečního rytmu či jiných abnormalit. Celkem bylo vyhodnoceno 104 EKG křivek.
Výsledky:
Výsledky studie jsou přehledně uvedeny v tabulce 1 a 2.
Vysvětlivky:
tachykardie – srdeční frekvence nad 100/min; bradykardie – srdeční frekvence pod 60/min (pod 50/min); AV blok I. stupně – PQ interval delší než 200 ms; iRBBB (inkompletní blok pravého Tawarova raménka) – RSR` V1 (V2), délka QRS menší než 120 ms; LAH (levý přední hemiblok) – deviace srdeční osy doleva, osa méně než -30°; nespecifické repolarizační změny – změny úseku ST a vlny T ve 2 a více svodech; prodloužený QTc – QTc interval nad 420 ms pro muže, nad 430 ms pro ženy (nad 440 ms bez rozdílu pohlaví); snížení voltáže QRS – snížení o 1,0 a více mV v porovnání s hodnotou před CHT.
Po posl. CHT a 1/2 R po CHT došlo ke statisticky významnému prodloužení QTc intervalu ve srovnání se vstupní hodnotou (p<0,01). Prodloužený QTc interval nad 440 ms byl před CHT u 1, po 1. CHT u 3, po posl. CHT u 7 a 1/2 R po CHT u 9 pacientů. Ke snížení voltáže QRS o 1 a více mV oproti hodnotě před CHT došlo po 1. CHT u 3, po posl. CHT u 5 a 1/2 R po CHT u 6 pacientů. Prokázali jsme statisticky významnou korelaci mezi sníženou voltáží QRS, prodlouženým QTc intervalem na EKG a poruchou systolické a diastolické funkce LK na ECHO vyšetření. Repolarizační změny v souvislosti s prodělanou léčbou (nově vzniklé nebo zhoršení již vstupně existujících změn) byly 1/2 R po CHT přítomny u 9 pacientů.
Závěry:
V naší studii jsme prokázali, že během léčby antracykliny i v období po léčbě dochází ke změnám elektrické aktivity myokardu. Prodloužený QTc interval, v našem souboru u 9 (34,6 %) pacientů 1/2 R po CHT, představuje riziko pro vznik komorových arytmií a náhlé smrti. U těchto pacientů je nutné sledování QTc intervalu v čase, pátrání po minerálové dysbalanci s eventuální korekcí a racionální preskripce léků prodlužujících QTc interval.
V naší studii prodloužený QTc interval a snížená voltáž QRS po léčbě antracykliny dobře korelovaly s poruchou funkce LK na ECHO vyšetření. Pokud bude toto zjištění ověřeno v dalších studiích na větším počtu pacientů, mohly by v budoucnosti tyto EKG změny sloužit jako dostupná a neinvazivní screeningová metoda naznačující poruchu funkce LK po léčbě antracykliny.
Kardiotoxicita je závažnou komplikací onkologické léčby. Největší riziko představují antracykliny. Vzhledem k riziku chronické a pozdní kardiotoxicity je nutné sledování kardiálních funkcí jak během léčby antracykliny, tak po jejím ukončení. Elektrokardiografie (EKG) je jednou z diagnostických možností kardiotoxicity. QT interval korigovaný na srdeční frekvenci – tzv. QTc interval – odráží trvání komorové repolarizace a jeho prodloužení představuje riziko pro rozvoj maligních komorových arytmií a náhlé smrti.
Cíl:
Sledování EKG změn v průběhu léčby antracykliny a v období po jejím ukončení u pacientů s akutní leukémií (AL). Porovnání EKG změn s nálezem na echokardiografickém (ECHO) vyšetření.
Soubor a metodika:
Ve studii bylo 26 pacientů s nově dg. AL (věk 46,2±12,4 let, 15 mužů). Pacienti byli léčeni 2–6 cykly chemoterapie (CHT) obsahují antracyklinový preparát (idarubicin, daunorubicin, mitoxantron). Průměrná kumulativní dávka antracyklinů činila 464,4±117,5 mg/m2. U 16 pacientů byl následně podán přípravný režim a provedena transplantace krvetvorných buněk. Klidové 12svodové EKG vyšetření s posunem 50 mm/s bylo provedeno před zahájením léčby (před CHT), po první CHT s antracykliny (po 1. CHT), po poslední CHT s antracykliny (po posl. CHT) a s odstupem přibližně 6 měsíců po ukončení léčby (1/2 R po CHT). Hodnoceny byly EKG parametry časové (srdeční frekvence, RR interval, PQ interval, délka QRS, QT interval, QTc interval), voltážové (voltáž QRS) a přítomnost repolarizačních změn, poruch srdečního rytmu či jiných abnormalit. Celkem bylo vyhodnoceno 104 EKG křivek.
Výsledky:
Výsledky studie jsou přehledně uvedeny v tabulce 1 a 2.
Vysvětlivky:
tachykardie – srdeční frekvence nad 100/min; bradykardie – srdeční frekvence pod 60/min (pod 50/min); AV blok I. stupně – PQ interval delší než 200 ms; iRBBB (inkompletní blok pravého Tawarova raménka) – RSR` V1 (V2), délka QRS menší než 120 ms; LAH (levý přední hemiblok) – deviace srdeční osy doleva, osa méně než -30°; nespecifické repolarizační změny – změny úseku ST a vlny T ve 2 a více svodech; prodloužený QTc – QTc interval nad 420 ms pro muže, nad 430 ms pro ženy (nad 440 ms bez rozdílu pohlaví); snížení voltáže QRS – snížení o 1,0 a více mV v porovnání s hodnotou před CHT.
Po posl. CHT a 1/2 R po CHT došlo ke statisticky významnému prodloužení QTc intervalu ve srovnání se vstupní hodnotou (p<0,01). Prodloužený QTc interval nad 440 ms byl před CHT u 1, po 1. CHT u 3, po posl. CHT u 7 a 1/2 R po CHT u 9 pacientů. Ke snížení voltáže QRS o 1 a více mV oproti hodnotě před CHT došlo po 1. CHT u 3, po posl. CHT u 5 a 1/2 R po CHT u 6 pacientů. Prokázali jsme statisticky významnou korelaci mezi sníženou voltáží QRS, prodlouženým QTc intervalem na EKG a poruchou systolické a diastolické funkce LK na ECHO vyšetření. Repolarizační změny v souvislosti s prodělanou léčbou (nově vzniklé nebo zhoršení již vstupně existujících změn) byly 1/2 R po CHT přítomny u 9 pacientů.
Závěry:
V naší studii jsme prokázali, že během léčby antracykliny i v období po léčbě dochází ke změnám elektrické aktivity myokardu. Prodloužený QTc interval, v našem souboru u 9 (34,6 %) pacientů 1/2 R po CHT, představuje riziko pro vznik komorových arytmií a náhlé smrti. U těchto pacientů je nutné sledování QTc intervalu v čase, pátrání po minerálové dysbalanci s eventuální korekcí a racionální preskripce léků prodlužujících QTc interval.
V naší studii prodloužený QTc interval a snížená voltáž QRS po léčbě antracykliny dobře korelovaly s poruchou funkce LK na ECHO vyšetření. Pokud bude toto zjištění ověřeno v dalších studiích na větším počtu pacientů, mohly by v budoucnosti tyto EKG změny sloužit jako dostupná a neinvazivní screeningová metoda naznačující poruchu funkce LK po léčbě antracykliny.
Datum přednesení příspěvku: 10. 12. 2005
