Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Toxicita, nežádoucí účinky léčby
Téma: Diagnostika a léčba komplikací protinádorové terapie
Číslo abstraktu: 070
Autoři: Prof. MUDr. Jan Horáček, Ph.D.; J. Pástorová; Prof.MUDr. Radek Pudil, Ph.D.; Mjr. doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D.
Úvod
Antracykliny představují největší riziko pro rozvoj kardiotoxicity. Vzhledem k riziku chronické a pozdní kardiotoxicity je nutné sledování kardiálních funkcí jak během léčby antracykliny, tak po jejím ukončení. Elektrokardiografie (EKG) je jednou z diagnostických možností kardiotoxicity.
Cíl
Hodnocení akutní a chronické kardiotoxicity antracyklinů pomocí EKG, porovnání EKG změn s nálezem na echokardiografickém vyšetření.
Soubor a metodika
Do studie bylo zařazeno 26 pacientů s nově diagnostikovanou akutní leukémií (průměrný věk 46,2±12,4 let, 15 mužů a 11 žen), kteří byli léčeni 2-6 cykly chemoterapie (CHT) obsahující antracyklinový preparát (idarubicin, daunorubicin nebo mitoxantron) v celkové kumulativní dávce 464,4±117,5 mg/m2. Klidové 12svodové EKG s posunem 50 mm/s bylo provedeno vstupně (před CHT), po první CHT s antracykliny (po 1. CHT), po poslední CHT s antracykliny (po posl. CHT) a s odstupem cca 6 měsíců po ukončení léčby (1/2 R po CHT). Hodnoceny byly časové parametry (RR interval, PQ interval, délka QRS komplexu, QT interval, QTc interval), úhrnná voltáž QRS komplexu v končetinových svodech a přítomnost repolarizačních změn, poruch srdečního rytmu či jiných abnormalit. Celkem bylo vyhodnoceno 104 EKG křivek.
Výsledky
V průběhu léčby a sledování došlo ke statisticky významnému prodloužení QTc intervalu – 414,7±16,0 ms (před CHT), 419,6±21,6 ms (po 1. CHT), 428,0±16,2 ms (po posl. CHT) a 430,1±18,4 ms (1/2 R po CHT). Prodloužený QTc interval nad 440 ms byl před CHT u 1, po 1. CHT u 3, po posl. CHT u 7 a 1/2 R po CHT u 9 pacientů. Ke snížení voltáže QRS o 1 a více mV oproti hodnotě před CHT došlo po 1. CHT u 3, po posl. CHT u 5 a 1/2 R po CHT u 6 pacientů. Prokázali jsme statisticky významnou korelaci mezi sníženou voltáží QRS, prodlouženým QTc intervalem na EKG a poruchou funkce LK na echokardiografii 1/2 R po CHT. Repolarizační změny v souvislosti s prodělanou léčbou byly 1/2 R po CHT přítomny u 9 pacientů.
Závěry
Naše výsledky ukazují, že kardiotoxicita antracyklinů se projevuje změnami elektrické aktivity myokardu. Prodloužený QTc interval a snížená voltáž QRS korelují s poruchu funkce LK po léčbě antracykliny. Po ověření v dalších studiích na větším počtu pacientů by tyto EKG změny mohly sloužit jako dostupná a neinvazivní screeningová metoda naznačující poruchu funkce LK po léčbě antracykliny. Prodloužený QTc interval, v našem souboru u 9 (34,6 %) pacientů 1/2 R po CHT, představuje riziko pro vznik komorových arytmií a náhlé smrti. U těchto pacientů je nutné sledování QTc intervalu v čase, pátrání po minerálové dysbalanci s eventuální korekcí a racionální preskripce léků prodlužujících QTc interval.
Antracykliny představují největší riziko pro rozvoj kardiotoxicity. Vzhledem k riziku chronické a pozdní kardiotoxicity je nutné sledování kardiálních funkcí jak během léčby antracykliny, tak po jejím ukončení. Elektrokardiografie (EKG) je jednou z diagnostických možností kardiotoxicity.
Cíl
Hodnocení akutní a chronické kardiotoxicity antracyklinů pomocí EKG, porovnání EKG změn s nálezem na echokardiografickém vyšetření.
Soubor a metodika
Do studie bylo zařazeno 26 pacientů s nově diagnostikovanou akutní leukémií (průměrný věk 46,2±12,4 let, 15 mužů a 11 žen), kteří byli léčeni 2-6 cykly chemoterapie (CHT) obsahující antracyklinový preparát (idarubicin, daunorubicin nebo mitoxantron) v celkové kumulativní dávce 464,4±117,5 mg/m2. Klidové 12svodové EKG s posunem 50 mm/s bylo provedeno vstupně (před CHT), po první CHT s antracykliny (po 1. CHT), po poslední CHT s antracykliny (po posl. CHT) a s odstupem cca 6 měsíců po ukončení léčby (1/2 R po CHT). Hodnoceny byly časové parametry (RR interval, PQ interval, délka QRS komplexu, QT interval, QTc interval), úhrnná voltáž QRS komplexu v končetinových svodech a přítomnost repolarizačních změn, poruch srdečního rytmu či jiných abnormalit. Celkem bylo vyhodnoceno 104 EKG křivek.
Výsledky
V průběhu léčby a sledování došlo ke statisticky významnému prodloužení QTc intervalu – 414,7±16,0 ms (před CHT), 419,6±21,6 ms (po 1. CHT), 428,0±16,2 ms (po posl. CHT) a 430,1±18,4 ms (1/2 R po CHT). Prodloužený QTc interval nad 440 ms byl před CHT u 1, po 1. CHT u 3, po posl. CHT u 7 a 1/2 R po CHT u 9 pacientů. Ke snížení voltáže QRS o 1 a více mV oproti hodnotě před CHT došlo po 1. CHT u 3, po posl. CHT u 5 a 1/2 R po CHT u 6 pacientů. Prokázali jsme statisticky významnou korelaci mezi sníženou voltáží QRS, prodlouženým QTc intervalem na EKG a poruchou funkce LK na echokardiografii 1/2 R po CHT. Repolarizační změny v souvislosti s prodělanou léčbou byly 1/2 R po CHT přítomny u 9 pacientů.
Závěry
Naše výsledky ukazují, že kardiotoxicita antracyklinů se projevuje změnami elektrické aktivity myokardu. Prodloužený QTc interval a snížená voltáž QRS korelují s poruchu funkce LK po léčbě antracykliny. Po ověření v dalších studiích na větším počtu pacientů by tyto EKG změny mohly sloužit jako dostupná a neinvazivní screeningová metoda naznačující poruchu funkce LK po léčbě antracykliny. Prodloužený QTc interval, v našem souboru u 9 (34,6 %) pacientů 1/2 R po CHT, představuje riziko pro vznik komorových arytmií a náhlé smrti. U těchto pacientů je nutné sledování QTc intervalu v čase, pátrání po minerálové dysbalanci s eventuální korekcí a racionální preskripce léků prodlužujících QTc interval.
Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2006
