EGFRI PO EGFRI, LÉČEBNÁ MOŽNOST? KLINICKÁ KAZUISTIKA

Východiska:

Inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFRi) mají v léčbě metastatického kolorektálního karcinomu svou nezastupitelnou roli. I když jejich přidání do léčebných schémat vedlo k prodloužení času do progrese (PFS) i celkového přežití (OS), dříve nebo později dojde k selhání jejich efektu. Mechanizmus rezistence na léčbu EGFRi není dosud plně znám, i když bylo popsáno již několik možných způsobů. Např. de novo mutace EGFR S492R, de novo mutace genu RAS či matematickým modelem prokázaná přítomnost KRAS mutovaných buněk v nádoru od začátku léčby. Přes omezené znalosti přesných molekulárních mechanizmů může docházet k situacím, kdy je léčba EGFRi indikována u pacienta, který ji již dříve podstoupil. Takových případů je však zatím tak málo, že mohou být prezentovány pouze formou kazuistických sdělení.

Popis případu:

V našem sdělení prezentujeme případ 68letého pacienta, který v říjnu 2012 podstoupil subtotální kolektomii, splenektomii a resekci kaudy pankreatu pro středně diferencovaný adenokarcinom sestupného tračníku, prorůstající do mezokolon, KRAS nemutovaný, BRAF nemutovaný. Byly postiženy tři lymfatické uzliny z 19 odstraněných a v době operace nebyly známy známky vzdálené generalizace. Ta se však potvrdila zobrazovacím vyšetřením již v listopadu téhož roku. U pacienta byla pro mnohočetné postižení jater a lymfatických uzlin retroperitonea a mezenteria indikována paliativní chemoterapie FOLFOX 4 + biologická léčba panitumumabem. Pacient podstoupil celkem 13 cyklů této léčby a na kontrolním CT byla zjištěna parciální regrese v retroperitoneu a mezenteriu a kompletní remise postižení jater. Pacient byl dále pouze dispenzarizován. Na kontrolním vyšetření v dubnu 2014, tj. rok po ukončení léčby, však byla zachycena progrese sekundárního postižení na játrech. U pacienta byla indikována paliativní chemoterapie FOLFIRI a pro výbornou léčebnou odpověď i léčba EGFRi. Tato léková skupina byla tentokrát zastoupena preparátem cetuximab. Pacient podstoupil celkem 11 cyklů této léčby, v jejímž průběhu byla potvrzena parciální regrese ložisek na játrech. Po 11 cyklech došlo k selhání léčby a u pacienta došlo ke změně na třetí linii léčby.

Závěr:

Přestože máme o léčbě EGFRi mnohé informace, jak je vidno z naší kazuistiky, i pacient předléčený těmito preparáty může z jejich dalšího nasazení profitovat. Jedná se o jednotlivé případy, ale při omezených znalostí přesných mechanizmů rezistence nádorových buněk na EGFRim je velmi důležité přistupovat k jednotlivým případům individuálně.