Edukace pacientky s nádorom prsníka.

Patient’s Education with the Cancer of Breast.

Abstrakt
Edukace jako důležitý prostředek ošetřovatelské péče by měla být nezbytnou dovedností každého zdravotnického pracovníka. Významnou úlohu sehrává zvláště při
výkonech spojených se zásahem do identity člověka. Příspěvek se věnuje problematice edukace pacientky v klinické praxi.
Klíčová slova: edukace – zdravotnický pracovník – ošetřovatelská péče – operace

Abstract
Education as crucial means of nursing care should be Essentials skill of every health worker. It plays an important role especially in interventions in human identity. The paper is devoted to education of patient in clinical practice.
Key words: education – health worker – nursing care – surgery

Úvod
Pod pojmem edukace se skrývá jak výchova, tak vzdělávání. Díky výchově můžeme vzdělávat a díky vzdělání lze vychovávat. Edukace se musí provádět kontinuálně, cíleně a srozumitelně pro pacienta. Při edukaci se upevňuje vztah mezi pacientem a sestrou.
Výchova je proces působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jeho vývoji. Připravuje jedince pro plnění společenských funkcí, pro činnosti ve společnosti i pro osobní život. Vzdělávání je proces, který vede k osvojení jistých vědomostí a dovedností. Je významnou součástí výchovy. Vzdělanost je pojem, kterým můžeme vyjádřit úroveň v sociální skupině či státu ⁽¹⁾.

K pochopení a zajišťování správné edukace musí sestra znát základní pojmy.

Edukant je subjekt učení, kterého edukujeme (poučujeme, vychováváme) bez ohledu na věk, vzdělání, pohlaví. Za edukanta můžeme považovat např. žáka, studenta, pacienta, rodinu nebo osobu účastnící se profesního školení. V nemocnici jsou edukanti všichni pacienti, kterým je vysvětlován postup vyšetření nebo péče o operační ránu po operaci.

Edukátor je osoba, která vykonává edukaci. Edukátor může byt učitel, instruktor, konzultant, trenér, všechny osoby, které poučují nebo vyučují. V nemocnici je edukátor lékař, zdravotní sestra, nutriční terapeut, fyzioterapeut atd. V zdravotnickém zařízení spolu všichni spolupracují.

Edukační konstrukty jsou určité teorie, modely, plány nebo scénáře, které přímo ovlivňují edukační procesy. Mezi edukační konstrukty patří nejčastěji učebnice, léčebné plány, PC programy apod.

Edukační procesy jsou všechny činnosti, při kterých dochází k učení, k pochopení podstaty zvoleného tématu.

Edukační prostředí nám určuje prostředí pro učení (nábytek, barva, zvuky, zařízení, vzduch…). Tento pojem nám vysvětluje, jak by měla být místnost zařízena, aby se nám co nejlépe učilo. Zde se zaměřuje na velikost a tvar oken, barvu stěn, klima a pod /3/.

Využití edukace po operačním zákroku

Po operaci prsou je nutné pacientky edukovat o důležitých zásadách, kterými lze předcházet možným komplikacím.

•   Operovanou horní končetinu nenamáhat a šetřit, nenosit těžká břemena, tím se předchází riziku vzniku otoku, který může vzniknout i za několik let.
•   Při práci na zahradě a úklidu nosit ochranné rukavice.
•   Pokud se poraníte na horní končetině operované strany, ránu důkladně ošetřete.
•   Horní končetinu na operované straně je nutné polohovat ve dne i v noci, končetinu mít ve zvýšené poloze, napomáhá to k odtoku lymfy, a tak se předchází         otoku horní končetiny.
•   Nosit volné oblečení, hlavně rukávy, aby neškrtily končetinu.
•   Dodržovat správnou životosprávu, omezení solení, udržení hmotnosti na ideální váze, nadváha zatěžuje lymfatický oběh a může způsobovat lymfedémy.
•   Operovaná horní končetina se nesmí zaškrcovat, proto se nesmí na končetině měřit krevní tlak, aplikovat injekce, odebírat krev.
•   Je nutné se vyvarovat velkému teplu (např. sauny) nebo chladu napomáhají vzniku otoku.

Významnou úlohu v edukačním procesu sehrává rehabilitace
Rehabilitace se zahajuje první den po operaci, pokud to stav pacientky dovoluje. Cvičení se provádí s fyzioterapeutem, který pacientku naučí důležité cviky, a ty pacientka během dne cvičí i sama. Cvičení se provádí několikrát denně do mírné bolesti a postupně se zvětšuje rozsah pohybu ^(2).

Cviky se provádějí:

• Dechová gymnastika – slouží po operaci na vydýchání anestezie (položíme dlaň zdravé horní končetiny pod klíční kost na operované straně a prodýcháváme, položíme zdravou horní končetinu na dolní část hrudníku operované strany a prodýcháváme).
• Každou hodinu alespoň 5 minut přitahovat a propínat špičky a kroužení nohou v kotnících.
• Zatínání rukou v pěst a provádět kroužky v zápěstí.
• Polohování operované horní končetiny např. polštářem, vzpažením a s dopomocí druhé končetiny položíme končetinu na polštář asi tak na 5 – 10 minut, upažíme s ohnutím v loktu a s dopomocí druhé ruky položíme horní končetinu dlaní vzhůru na polštář.
• Ruku na operované straně podebereme pod loktem druhou rukou a pomůžeme při pohybu do vzpažení, do upažení a při kroužení.

Cviky se vždy provádějí do pocitu bolesti, nikdy nejdeme přes bolest, násilím nedotahujeme, nekmitáme. Při žádném cvičení se nesmí zapomínat na správné dýchání, někdo má tendenci při cvičení zadržovat dech. Při výdechu jsou svaly více uvolněné a pohyb je volnější a nebolestivý.

Cvičení je dobré s pacientkou nacvičovat před operací, aby cviky znala a zjistila, jaký je jejich rozsah před operací. Cviky se nejprve provádějí s tyčí, aby se nemocná končetina nenamáhala a zdravá končetina pomáhala. Pro pacientku je i z psychického hlediska dobré chodit na skupinové terapie. Cvičení se provádí s fyzioterapeutem, ale pacientka je poučována o důležitosti cvičení individuálně samostatně několikrát denně. Hlavně se pacientka nesmí zbytečně unavovat a nemocnou končetinu cvičit přes sílu, mohlo by zbytečně dojít ke komplikacím.

Častým problémem a komplikací se stává únik lymfedem.

Lymfedém vzniká nahromaděním lymfatické tekutiny v mezibuněčném prostoru, což vede k blokádě mízního řečiště. Příčinou vzniku je operace nádoru prsu s odstraněním mízních uzlin v podpaží. Pokud lymfedém začíná, nejprve se projeví otokem ruky (prsteny jsou těsnější). Otok je nejprve bledý, chladný, nebolestivý. Brzy se objeví bolest a pocit brnění, následně se otok horní končetiny stává tužším, kůže se ztlušťuje a ztrácí elasticitu. Mohou se projevovat ekzémy, opakované streptokokové záněty. Pokud se problém řeší včas, je šance na úpravu stavu větší. Lymfatickému otoku je nutné včas předcházet. Předcházet komplikacím lze pravidelnou tělesnou aktivitou (např. plavání), vhodné prádlo.

Léčba lymfedému
Při příznacích lymfedému je nutné co nejdříve aplikovat manuální a přístrojovou lymfodrenáž. Úspěch lymfodrenáží spočívá v jejich kombinaci s bandážováním a cvičením horní končetiny.

•   Manuální lymfodrenáž – je preventivní opatření lymfedému – žena si ji může provádět sama, edukuje vyškolený zdravotnický pracovník
•   Přístrojová lymfodrenáž – doplňující při manuální lymfodrenáži
•   Kompresivní punčochy – doplnění celkové léčby, objednávají se podle velikosti končetiny
•   Aktivní cvičení

Závěr
Ošetřovatelská péče o pacientku po operaci je velmi náročná. Po zvládnutí akutní fáze je potřebné, aby sestra zaměřila svou pozornost na edukační činnost, kterou pomůže při zvládání náročné životní situace.

Literatura:

1.  Bošňáková, M. 2006. Základy pedagogiky. Bratislava, Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave, 2006. ISBN 80-89271-07-3.
2.  Gúth, A. 2009. Rehabilitácia pre ošetrovatelstvo. Bratislava: Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave. 2006. ISBN 80-88932-23-8.
3. Juřeníková, P.2010. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha. Grada. 2010. ISBN 978-80-247-2171-2

Adresa autorky: Prof. PhDr. Ivica Gulášová, PhD., Narcisová 40, 821 01 Bratislava

Sborník