Konference: 2007 12. ročník odborného sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: I. Tumory vulvy, vaginy, tuby a peritonea
Číslo abstraktu: 026
Autoři: MUDr. Marek Pluta, Ph.D.; prof. MUDr. Lukáš Rob, CSc.; doc. MUDr. Helena Robová, Ph.D.; J. Kačírek; prof. MUDr. Michael Halaška, Ph.D.; MUDr. Petr Škapa
Incidence zhoubných nádorů (ZN) vulvy se v ČR dlouhodobě udržuje
kolem 3,5/100.000 žen, mortalita na toto onemocnění je cca 50%.
Základní léčebnou modalitou je chirurgická intervence, dle
přítomnosti rizikových faktorů se připojuje event. adjuvantní
terapie.
Doporučení k dispenzarizaci pacientek po ukončené léčbě ZN vulvy
bylo uveřejněné v guideline pro léčbu ZN vulvy (Robová a kol.) –
pacientky dispenzarizuje onkogynekologické centrum, standardní
kontroly (komplexní gynekologické vyšetření včetně vulvoskopie 1.,
2. a 3. rok á 3 měsíce, dále á 6 měsíců, SCC, vyšetření dle
symptomatologie - CT, MRI, Rtg S+P, KO, biochemie).
Význam follow-up spočívá v časné detekci potencionální recidivy.
Recidiva ca vulvy je možná v několika kompartmentech. Lokální - na
vulvě, recidivy na „kožním mostě“ mezi incizemi, recidivy v
inguině, v retroperitoneálních uzlinách, event. vzdálené metastázy.
V multivariátní analýze bylo ustanoveno relativní riziko (RR)
lokální recidivy pro přežití. RR úmrtí v důsledku nemoci je při
lokální recidivě na původní straně nádoru nebo při skin bridge
recidivě 6,35 respektive 6,48. Riziko smrti v důsledku nemoci při
lokální recidivě na druhé straně než bylo původní ložisko je 2,29.
Při takto významném rozdílu v RR je možné uvažovat ne o recidivě
původního onemocnění ale o nově vzniklém neoplastickém procesu na
stejném orgánu. Pro riziko lokální recidivy je nejvýznamnější
rizikový faktor velikost nepostiženého okraje při primární operaci.
V retrospektivní práci (Heaps et al., 1990, Gyn.Onc) u pacientek s
okrajem nad 8 mm nebyla zaznamenána lokální recidiva, u pacientek s
okrajem menším než 8 mm bylo riziko lokální recidivy zjištěno v
50%. Jako rizikové faktory pro recidivu ZN vulvy byly detekovány
následující charakteristiky: stav okrajů preparátu, hloubka invaze,
velikost tumoru, stav inguinálních uzlin a grade. Možnost recidivy
v inguinofemorálních uzlinách je, mimo jiné, určena radikalitou
výkonu v lokálním drenážním systému. Detekce sentinelových uzlin
umožňuje exstirpaci nejrizikovějších uzlin. V našem souboru bylo v
mediálním hlubokém systému detekováno 16% sentinelových uzlin. Tyto
uzliny nemusí být při běžném chirurgickém výkonu exstirpovány.
Stejně tak i při běžném histopatologickém zpracování nemusí být
mikrometastatické postižení detekováno. Význam detekce
sentinelových uzlin ZN vulvy je aktuálně zhodnocován několika
multicentrickými studiemi. Předběžně, na základě informací z našeho
souboru, lze říci že exstirpace SLN snižuje velmi výrazně riziko
recidivy v inguinálním systému.
Dlouhodobý follow-up je nutný pro detekci lokální recidivy na
zevním genitálu,obzvláště u pacientek s nedostatečným okrajem při
primárním výkonu. Pokud byl proveden výkon konzervativní lze
zvláště u starších pacientek, kde tumor vznikl na podkladě
diferencovaného VIN v troficky pozměněném terénu předpokládat
recidivu/nově vzniklé onemocnění. Pro teorii nově vzniklé neoplasie
hovoří lepší prognóza kontralaterálně detekované léze oproti lézi
ipsilaterální. Diagnostika lézí vzniklých v pozměněném terénu je
obtížná, je nutná expertní vulvoskopie, ale pokud je včas
detekována lze jí řešit již ve stádiu prekanceróz. Opačně, pozdní
diagnóza vyžaduje rozsáhlejší chirurgický výkon (až exenteraci)
nebo v závislosti na předchozím podání či nepodání adjuvance –
radioterapii, chemoradioterapii.
Detekce onemocnění v inguině je obtížná. Je nutná bedlivá palpace,
v úvahu padá UZ vyšetření inguin a odběr SCC. V případě podezření
je nutná bioptická verifikace (exstirpace, FNA, biopsie). Zvýšená
bedlivost u pacientek, které neprodělaly exstirpaci SLN je na
místě. Diagnostika vzdálených recidiv je většinou závislá na
prezentaci klinických příznaků – uzlinový syndrom, orgánové
metastázy. K event. detekci se využívají zobrazovací metody,
SCC.
Vzhledem k aktuálním poznatkům lze publikovaný a na odborných
fórech opakovaně diskutovaný standard/guideline pro léčbu ZN vulvy
pokládat za komplexní. Doporučený follow-up (klinické vyšetření +
vulvoskopie v uvedených intervalech, event. s odběrem SCC) je
cost-effective a odpovídá současným znalostem o biologii a průběhu
nádorového onemocnění zevního genitálu.
Datum přednesení příspěvku: 20. 1. 2007