Důležitost sledování hladin folikuly stimulujícího hormonu (FSH) a estradiolu při hormonální léčbě pacientek s karcinomem prsu – problémy klinického onkologa

Východiska

Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění žen s narůstající incidencí. Asi 20% nádorů prsu je diagnostikováno u žen mladších 50-ti let, z nich asi 60% exprimuje steroidní receptory, u žen nad 50 let bývá uváděno 80%.

V rámci adjuvantní hormonoterapie je dle platných doporučení NCCN i St. Gallen z roku 2011 pro premenopauzální pacientky nadále standardem léčby samotný tamoxifen v dávce 20 mg denně na 5 let, nebo kombinovaná léčba tamoxifenem a LH-RH analogy podávanými 2-5 let. V případě závažné intolerance nebo nežádoucích účinků, např. tromboembolické nemoci, je nutné podat inhibitor aromatázy. V této situaci musíme být velmi opatrní, protože u části žen s amenoreou po chemoterapii může dojít během této léčby k obnovení ovariální funkce a jsou doloženy i případy otěhotnění. Pacientky by měly používat bariérovou antikoncepci, je vhodné pravidelně kontrolovat hladiny estradiolu a FSH a zpravidla je nutná kombinace s LH-RH analogy.

U postmenopauzálních pacientek studie prokázaly přínos podání inhibitorů aromatázy jak up-front, tak v sekvenční i prodloužené adjuvantní léčbě. Předpokladem jejich účinku je útlum ovariální produkce estrogenů.

Postmenopauza byla v různých klinických studiích definována různě. Dle doporučení NCCN jde o ženy po oboustranné ovarektomii, ženy nad 60 let nebo v případě věku pod 60 let je vyžadována amenorea nejméně 12 měsíců a postmenopauzální hodnoty FSH a estradiolu.

Měření hladiny estradiolu u postmenopauzálních pacientek je složité, běžně užívané radioimunoassaye byly vytvořeny pro měření premenopauzálních hodnot v řádu stovek až tisíců pmol/l. Měřené hodnoty mohou být ovlivněny lékovými a hormonálními interakcemi.

V praxi se setkáváme s nejasnými situacemi – např. výrazným kolísáním hodnot v čase, kombinací nízké hladiny estradiolu i FSH, nebo vysoké hladiny obou, které neumíme dobře interpretovat.

Cíl

 Cílem sdělení je ukázat na některých příkladech z praxe obtížné hodnocení hormonálního profilu pacientek léčených hormonoterapií, význam jeho sledování a adekvátní terapeutické odpovědi v těchto situacích. Předmětem navazujícího sdělení bude problematika metabolismu pohlavních hormonů a laboratorních metod užívaných k jejich stanovení.

Závěr

Podmínkou správné léčby pacientek s karcinomem prsu s pozitivní expresí steroidních receptorů je znalost jejich hormonálního statusu a v některých situacích i jeho průběžné monitorování v průběhu hormonální léčby.