DRUHÉ A VÍCEČETNÉ NÁDORY

Východiska:

Vývoj rakoviny je dlouhodobý proces interakce mezi mnoha genetickými a environmetálními faktory. Kontinuální pokrok v léčebných metodách a diagnostice spolu s preventivními programy zaměřenými na brzký záchyt nádorového onemocnění zvyšuje počty přeživších pacientů zhruba o 2 % ročně. Na druhou stranu ovšem narůstá počet jedinců, kteří jsou v porovnání se zdravou populací více náchylní k rozvoji další malignity. Duplicity jsou obecně defino­vány jako druhé nádory mající maligní charakter, vznikající v různých lokalizacích a je vyloučena možnost, že jeden z nádorů je metastázou druhého. Obecně se předpokládá, že druhé nádory mohou vznikat jako důsledek léčby prvního nádoru, vrozených dispozic, životního stylu či faktorů prostředí.

Materiál a me­tody:

V této ministudii jsme sledovali výskyt druhých i vícečetných nádorů zaznamenaných do databáze Surveillance, Epidemiology, and End Results Program (SEER) v rozmezí let 1973-2009 s cílem zjistit, ve kterých orgánech se po prvním vyléčeném novotvaru nejčastěji objevují druhé případně třetí, čtvrté... ná­dory. Uvedené období bylo analyzováno i ve dvou časových periodách: 1973-1977 se sledováním do roku 1987 a 1995-1999 rovněž s 10letým sledováním s cílem porovnat, zda a jak se historicky měnila incidence sekundárních, resp. vícečetných malignit.

Výsledky:

Nejvyšší výskyt vícečetných (druhých, třetích...) nádorů byl nalezen u dutiny ústní a hltanu (15,8 %), močového traktu (15,2 %) a prsní žlázy (13,9 %). Stejné pořadí zůstalo zachováno i v případě, že jsme za­počítali výskyt pouze sekundárních malignit. Po rozdělení celého období na dvě časové periody byl obecně zaznamenán velký pokles incidence sekundárních nádorů ve druhém období (1995-1999). Nejvíce signifikantní pokles výskytu druhých nádorů jsme nalezli u varlat (10,6 %). Na druhou stranu se o 4 % zvýšila incidence druhých nádorů u prostaty.

Závěr:

Dříve byly druhé nádory považovány spíše za kuriozitu, dnes se řadí k třetí nejběžnější skupině malignit. Jedná se o alarmující trend vyžadující důkladné monitorování. Hlubší porozumění vedlejším komplikacím léčby primárních nádorů na molekulární úrovni, systema­tický a komplexní sběr dobře geneticky charakterizovaného klinického materiálu představuje směr, kterým by se měl ubírat onkologický výzkum v této oblasti.

Práce byla podpořena Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky OP VaVpI - RECAMO, CZ.1.05/2.1.00/03.0101, IGA NT/13794-4/2012 a GAČR P206/12/G151.