Domácí oxygenoterapie u pacientů v paliativní péči

Předneseno pod názvem: Ventilační podpora v paliativní péči

   Dušnost se vyskytuje až u poloviny pacientů paliativní péče. V terminální fázi nádorového onemocnění je dušnost přítomna dokonce v 70 % případů. A v terminální fázi chronického plicního onemocnění trpí dušností prakticky všichni pacienti.

   Na přítomnost dušnosti by se měl lékař paliativní medicíny rutinně a v pravidelných intervalech ptát, o intenzitě dušnosti a efektivitě podávané terapie by se měl vést opakovaný záznam a odborník v kontaktu s paliativní medicínou by měl ovládat alespoň základní postupy zefektivnění ventilace.

   Ventilační podpora je v dnešní době zmiňována převážně v souvislosti s intenzivní medicínou a somnologií. A některé z postupů, které používáme při weaningu pacientů akutní péče, při neinvazivní ventilaci nemocných s akutním zhoršením chronických plicních onemocnění nebo při syndromu obstrukční spánkové apnoe, můžeme použít i v medicíně paliativní.

   A protože ventilační podpora kriticky nemocných i spánková medicína se rychle rozvíjí, rozšiřuje se i potencionální spektrum možností paliativní péče. Na druhé straně tyto techniky, z jistého pohledu zajímavé i komerčně, v sobě skrývají nejen množství technických novinek, ale i složitá hledání doporučených postupů. Znalost up-date technik (invazivní ventilace endotracheální kanylou či tracheostomií a neinvazivní ventilace nazální, nazoorální, maska či helma) proto vyžaduje nejen nezbytné a někdy i nákladné přístrojové vybavení a zaškolené zaměstnance, ale i trvalý kontakt s uvedenou problematikou.

   Krátký přehled technického vybavení i některé možnosti ventilační podpory v zařízení palitivní péče jsou náplní přednášky.