Dobrovolnický program Amelie, jako forma vzdělávání a spolupráce s pacientskými organizacemi.

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče

Téma: Pacientské organizace

Číslo abstraktu: 149

Autoři: MUDr. Michaela Chrdlová; Pavla Tichá; Ivana Kořínková

Amelie, o.s., v rámci rozvoje prevence a psychosociální pomoci onkologicky nemocným a jejich blízkým, realizuje od roku 2007 dobrovolnický program v Centrech Amelie a na Onkologické klinice 1. LF UK, VFN Praha 2. Program byl zahájen pod záštitou Národního dobrovolnického centra Hestia, o.s.

V roce 2009 získala Amelie, o.s. podle zákona 198/2002 Sb. O dobrovolnické službě akreditaci pro samostatnou realizaci dobrovolnického programu ve zdravotnických zařízeních. Od ledna 2010 realizuje Amelie, o.s. dobrovolnický program na Onkologické klinice FN Olomouc, který již respektuje i Metodické doporučení pro zavedení dobrovolnického programu v nemocnicích v souladu s procesy řízení rizik a bezpečnosti pacientů (věstník MZČR, č.6/2009).


Definice dobrovolnictví

Dobrovolnictví je vědomá svobodně zvolená činnost ve prospěch druhých, kterou poskytují občané bez nároku na finanční odměnu. Podmínkou dobrovolnické činnosti ve zdravotně sociální oblasti je, že nenahrazuje práci odborného personálu.

Dobrovolník je mezi odborníky ´specialistou na lidský kontakt´ a jeho výhodou je, že není zatížen rodinnými emočními vazbami pacienta.


Dobrovolnický program Amelie

Od roku 2007 zacílen na nejen na podporu hospitalizovaných pacientů v lůžkovém zařízení, ale zaměřuje se také na dobrovolnické aktivity provozované v Centrech Amelie (Praha, Olomouc a Rakovník). Za tři roky činnosti Amelie se ukazuje, že systém vzdělávání dobrovolníků pro podporu onkologických pacientů může dobře sloužit i pacientským organizacím.

Dobrovolnický program Amelie má několik fází:

  1. Vstup do programu
  2. Vstupní školení pro adepty dobrovolnictví
  3. Rozhodovací proces
  4. Zapojení vybraného dobrovolníka do aktivní činnosti a systému supervizní podpory


Vstupní školení slouží i pro jiné zájemce nejen pro dobrovolníky Amelie. Hlásí adepti z celé ČR a lze je rozdělit do těchto skupin:

  • Zájemci o spolupráci s Amelií, kteří nemají zkušenost s dobrovolnickou činností ani s onkologickým onemocněním.

  • Bývalí onkologičtí pacienti - klienti Amelie, kteří v rámci individuálního plánu v centru Amelie prošli terapeutickým programem a jsou dlouhodobě v remisi.

  • Členové pacientských sdružení a svépomocných skupin v oblasti onkologie.

  • Dobrovolníci z jiných programů v nemocnicích, kteří chtějí rozšířit svou zkušenost o kontakt s onkologickým pacientem.


Přehled o účasti na vstupních školeních dobrovolníků Amelie:


Závěr

Dobrovolnictví v onkologii má svá specifika, úskalí a rizika, která organizace musí zakomponovat do systému práce s dobrovolníky.

Během téměř tříleté zkušenosti vyplynula potřeba specifikovat a nastavit systém vzdělávání budoucích dobrovolníků tak, aby se případná rizika co nejvíce eliminovala.

Vzhledem k rostoucímu zájmu o dobrovolnickou činnost ze strany bývalých pacientů a pacientských sdružení, je potřeba nastavit metodická pravidla pro přípravu těchto adeptů, včetně nutné supervizní podpory.


Je potřeba dobře ošetřit zapojení bývalých i stávajících onkologických pacientů do dobrovolnické činnosti. Kritéria výběru a charakter proškolení by měla respektovat potřeby jednotlivých cílových skupin a umožnit i vzájemnou výměnu zkušeností:

  • Dobrovolníky/adepty bez zkušenosti s onkologickým onemocněním - je důležité definování a zmapování dobrovolnické role a určení hranice psychické odolnosti vzhledem k onkologické problematice.

  • Dobrovolníky/adepty se zkušeností s onkologickým onemocněním u blízkého člověka či rodinného příslušníka - zmapování motivace k dobrovolnické činnosti v souvislosti s předchozím onkologickým onemocněním a určení míry zpracování a ovlivnění předchozí zkušeností.

  • Dobrovolníky/adepty s vlastní zkušeností s onkologickým onemocněním (zmapování současné úrovně vyrovnání se s vlastním onemocněním a schopností přijetí určité míry objektivity - nevnášet do kontaktu s pacientem vlastní prožitky.


Z ohlasů proškolených dobrovolníků i členů pacientských sdružení, kteří absolvovali školení je zřetelný zájem o vzájemné setkávání jak supervizního tak vzdělávacího charakteru.

Díky dosavadní dotační podpoře MZČR, nadace BMS a Institutu onkologie a rehabilitace Na Pleši a řady odborníků, kteří zajišťují obsah i formu školení, jsme mohli dosud poskytovat odborný program i pobyt s plnou penzí všem absolventům bezplatně. Předpoklad dalšího rozvoje tohoto trendu je dotvoření metodické a finanční koncepce.

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2010