DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA UZLŮ ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: XVIII. Neuroendokrinní a endokrinní tumory

Číslo abstraktu: XVIII/ 39

Autoři: doc. MUDr. Jan Krátký; Doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D.

Tyreoidálním uzlem se rozumí jakékoliv ložisko ve štítné žláze bez ohledu na jeho biologickou povahu či etiologii. Prevalence tyreoidálních uzlů je v neselektované populaci 19–76 % (podle oblastí, kdy byly průřezové studie prováděny). Prevalence hmatných uzlů se uvádí asi 4–7 %. Naprostá většina z nich (90–95 %) je benigních. Klasifikace tyreoidálních uzlů podle etiologie je uvedena v tab. 1. Podle recentních dat bylo v Evropě a v jod-deficitních oblastech riziko malignity mírně nižší u pacientů s mnohočetnými uzly oproti solitárnímu uzlu, naopak v USA v oblastech s dostatečným jodovým zásobením bylo riziko stejné. Kromě etiologie můžeme klasifikovat uzly z funkčního hlediska a podle zobrazení při scintigrafii štítné žlázy. Rozlišujeme uzly horké, teplé a studené. Riziko malignity v horkém uzlu je velmi nízké ve srovnání s teplými a studenými uzly. Vyšetřovací postup zahrnuje zhodnocení anamnézy a subjektivních obtíží pacienta, fyzikální vyšetření krku a celkové vyšetření, vyšetření tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH) v krvi a ultrazvuk štítné žlázy a krku (UZ). S výjimkou retrosternální strumy je výpovědní hodnota UZ štítné žlázy mnohem vyšší než CT i než PET-CT. Na základě UZ kritérií (tab. 2) a klinických kritérií (tab. 3) je rozhodnuto o aspirační biopsii tenkou jehlou (FNAB). Tu provádí většinou endokrinolog. Interpretaci cytologických nálezů zjednodušil systém pro hlášení tyreoidálních cytopatologií – tzv. Bethesda klasifikace. Uzly Bethesda I (nediagnostický nález) mají být rebioptovány a v případě opakovaně nediagnostických nálezů musí být ověřeny histologicky (většinou operací, výjimečně core cut biopsií). Uzly Bethesda II (benigní nález) musí být kontrolovány klinicky a UZ. U uzlů Bethesda III (atypie nejasného významu) není další postup jednoznačně určen (je možné uzly kontrolovat UZ, provést rebiopsii nebo rovnou operovat). U uzlů Bethesda IV (folikulární neoplazie) nelze z cytologie určit, zda jde o folikulární adenom nebo karcinom, proto je indikována operace s histologickým vyšetřením (hemityreoidektomie). Uzly Bethesda V (suspekce za malignity) a VI (maligní nález) jsou indikovány k operaci (totální tyreoidektomie). Výjimečně, pokud je z FNAB podezření na anaplastický nebo nediferencovaný karcinom nebo lymfom, se zvažuje core cut biopsie. Při podezření na medulární karcinom se vyšetřuje kalcitonin v séru. Dříve hojně užívaná supresní léčba levotyroxinem se dnes rutinně u eutyroidních osob nedoporučuje.

Tab. 1. Klasifikace tyreoidálních uzlů.

Biologická povaha

Afekce

Prevalence

 

benigní

nepravé nádory

koloidní a hyper- plastické uzly cystoidy hematomy

90–95 %

pravé nádory

folikulární adenom

maligní

papilární karcinom (u nás nejčastější, představuje 80–85 % malignit štítné žlázy)

folikulární karcinom medulární karcinom anaplastický karcinom nediferencovaný karcinom lymfommetastázy

ostatní zhoubné nádory

5–10 %

 

Tab. 2. Ultrazvuková (UZ) kritéria uzlu rizikového z tyreoidálního karcinomu a indikace k FNAB

 

Hlavní

  • nepravidelný okraj (tvar) uzlu
  • zřetelně snížená echogenita (stejná nebo nižší než krční svaly), nejde-li o cystoid
  • přítomnost tkáňových mikro- či makrokalcifikací (nutno odlišit o koloidních agregací a hyperechogenních sept v cystoidních uzlech)
  • uzel v přítomnosti patologických lymfatických uzlin na krku
  • jakékoliv jiné podezření z malignity

 

Vedlejší

  • uzel vyšší než širší v transverzální rovině
  • centrální vaskularizace1
  • elastograficky tuhý uzel2
  • anechogenní lem je většinou přítomný u benigních uzlů a při jeho přítomnosti se odečítá 1 vedlejší kritérium

 

Rizikové uzly, u kterých je dle UZ indikace k FNAB3

  • uzel > 2 cm: vždy, když jde o dominantní uzel a nejde o kompletní uzlovou přestavbu (klasickou polynodózní strumu)
  • uzel 1–2 cm: alespoň 1 hlavní nebo 2 vedlejší kritéria
  • uzel < 1 cm: alespoň 2 hlavní nebo 1 hlavní a 2 vedlejší kritéria

Rozměry uzlu se rozumí alespoň v jedné rovině

 

1 Centrální vaskularizace se vyskytuje i u benigních uzlů a v poslední době se nepovažuje za spolehlivý marker.

2 Elastografie je dosud experimentální metoda, jejíž diagnostický přínos není dostatečně ověřen.

3 Ačkoliv jde o hodnocení subjektivní, měl by sonografista na základě výše uvedených kritérií uvést, zda je uzel „rizikový“ nebo není

(je„obvyklý“).

 

 

Tab. 3. Klinické rizikové faktory tyreoidálního karcinomu.

  • anamnéza radiační expozice
  • pozitivní rodinná anamnéza papilárního karcinomu
  • předchozí tyreoidektomie s nálezem karcinomu
  • palpační nález na krku a/nebo příznaky (např. chrapot) suspektní
    z malignity včetně přítomnosti patologických lymfatických uzlin
  • velká struma s hrozícím útlakem okolních struktur
  • zvýšené vychytávání 18FDG v dané lokalizaci při PET vyšetření
  • zvýšená hladina kalcitoninu nad 100 pg/ml
  • MEN 2 syndrom
  • „letitá struma“ na dlouhodobé terapii tyreostatiky
  • jakékoliv jiné podezření z malignity

Datum přednesení příspěvku: 8. 4. 2015