Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Zobrazovací intervenční metody v onkologii
Číslo abstraktu: 125
Autoři: MUDr. Ladislav Zadražil; Petr Libus
U pokročilých nádorových onemocněních se často setkáváme s metastatickým postižením skeletu. Invaze onemocnění do skeletu bývá doprovázena bolestí, patologickými zlomeninami nebo hyperkalcémií. Na bolesti se podílejí různé faktory: uvolnění chemických mediátorů, vzestup nitrokostního tlaku, mikrofraktury, roztažení periostu, reaktivní svalový spazmus či infiltrace nebo komprese nervových vláken. Karcinomy prsu, prostaty a plic se ochotně šíří do skeletu, zatímco nádory gastrointestinálního traktu mají afinitu ke skeletu nízkou.[3]
Metastázy karcinomu prsu mají obvykle přítomnu osteolytickou složku s reaktivním zvýšením osteoblastické aktivity v okolí a různě vyjádřenou kostní novotvorbou a jsou nezřídka doprovázené patologickými zlomeninami. Naproti tomu u čistě sklerotických metastáz, jaké typicky zakládá karcinom prostaty a asi jedna pětina karcinomů prsu, jsou tyto zlomeniny méně časté. Pacienti trpící karcinomem prsu nebo prostaty s pouze kostními metastázami mají delší přežití od okamžiku diagnostikování kostního postižení v porovnání s pacienty s čistě mimokostním metastatickým postižením. Karcinom prsu metastazující do skeletu je častěji estrogen receptor pozitivní a dobře diferencovaný než karcinom šířící se do plic nebo jater. S lepší prognózou je spojována přítomnost sklerotických lézí než lézí lytických.[3]
Patofyziologie
Vysoká citlivost kostní scintigrafie vychází z
velmi časné reakce osteoblastů, která nastává již v okamžiku, kdy
je kostní metastáza přítomna v mikroskopické velikosti a můžeme ji
na zvířecích modelech pozorovat za 24 h po nitrodřeňové inokulaci
shluku 25 nádorových buněk. Tyto buňky stimulují osteoklasty s
následnou erozí kostního trámečku (trabeculy). Současně dochází k
signifikantní proliferaci osteoblastů na opačné straně stejné
trabeculy a ve fibrózním stromatu, které se vytváří kolem nádoru.
Během týdnů nastává destrukce trámčiny a produkce nezralé
novotvořené kosti v okolní dřeňové dutině. Zvýšení osteoblastické
aktivity můžeme pozorovat u radiologicky osteolytických i
osteosklerotických lézí.[4]
Kalcium a fosfát jsou ve zralé kostní hmotě
přítomny ve formě hydroxyapatitu (HAP)
Ca10(PO4)6(OH)2.2H2O
uspořádaného do listů z kalcia a hydroxylových iontů, které spojují
přemosťující fosfátové anionty. Kostní tracer musí projít skrze
osteoidní matrix k povrchu rostoucího trámečku, kde je zahrnut
společně s nezralým amorfním kalcium fosfátem do kostní novotvorby.
Různá radiofarmaka nahrazují odlišné části HAP. Fluoridový ion se
volně vyměňuje s hydroxylovým iontem v HAP, zatímco ostatní tracery
musí být inkorporovány do HAP během kostní formace. Difosfonáty
nahrazují fosfátovou skupinu a některé kovy (stroncium, thorium
aj.) kalciový kation.[4]
Cíl
V naší práci se snažíme posoudit přínos
kombinovaného SPECT/CT vyšetření v kontextu s vyšší radiační zátěží
vnesenou CT při specifikaci nejasných scintigrafických nálezů na
celotělové (WB) kostní scintigrafii za použití 99mTc MDP
(methylen difosfonát). Kostní scintigrafie je obvykle první metodou
použitou v diagnostice metastatického postižení skeletu a, jak již
zmíněno výše, kostní metastázy, které vykazují zvýšení
osteoblastické aktivity, např. karcinom prostaty a prsu,
diagnostikuje s vysokou senzitivitou. Metastázy karcinomu plic mají
obvykle nízkou osteoblastickou aktivitu, což vede k jejich
obtížnějšímu diagnostikování na WB kostní scintigrafii.
V roce 2009 Kohlfurst S. et al. analyzoval 98
pacientů s karcinomem prsu a 159 nejasnými lézemi na WB
scintigrafii a 42 pacientů s karcinomem prostaty a 78 nejasnými
lézemi na WB scintigrafii. V jeho souboru SPECT/CT správně
diagnostikovalo 93,1% kostních lézí ve skupině karcinomu prsu a
96,2% ve skupině karcinomu prostaty a pomohlo vyhnout se další
zobrazovací metodě v 55,5% ve skupině karcinomu prsu a v 64,3% ve
skupině pacientů s karcinomem prostaty.[1]
Osteoblastickou aktivitu je možné kromě MDP
scintigraficky sledovat za použití [18F]fluoridu sodného
na PET, ovšem širšímu uplatnění této metody zatím brání vysoká
cena.
Materiál a metoda
Náš soubor sestává z pacientů, kteří v roce 2008
podstoupili na ONM HB vyšetření skeletu WB kostní scintigrafií za
použití 99mTc MDP. V případě nejasného nálezu jsme
indikovali SPECT a nativní CT vyšetření. V indikaci doplňujícího
SPECT/CT vyšetření jsme vycházeli ze současného a předchozího
lokálního scintigrafického nálezu a rozsah CT skenování jsme
omezovali na oblast abnormálního nálezu.
Výsledky
V roce 2008 jsme zhotovili celkem 1604 vyšetření
WB kostní scintigrafií. 1015 vyšetření bylo indikováno u pacientů
odeslaných k vyšetření s nezhoubnou diagnózou, zatímco v 589
případech bylo vyšetření žádáno pro nemocné se základní nádorovou
diagnózou, za kterou jsme pro tento účel považovali všechny
diagnózy začínající v mezinárodní klasifikaci nemocí znakem ´C´,
´JD0´ nebo diagnózu ´N40´. Celkem v 248 případech (15,5%)
následovalo po WB skenu CT vyšetření, které bylo většinou provedeno
v rámci SPECT/CT (222 vyšetření); samostatné CT bez SPECT jsme
zhotovili v 26 případech. U neonkologických pacientů jsme CT
doplnili po 184 (18,1%) WB kostních scintigrafiích s nejasným
nálezem oproti 64 (10,9%) CT vyšetřením u pacientů onkologických.
Ve skupině onkologických pacientů dominovala základní diagnóza
karcinom prsu u 418 vyšetření (71,0%); zde bylo CT doplněno v 32
případech (7,7%). Dále ve spektru následovaly karcinom prostaty (55
vyšetření, 13,2%; CT doplněno 13x, tj. v 23,6%), karcinom bronchu a
plic (46 vyšetření, 7,8%; CT doplněno 12x, tj. 26,1%) a karcinom
ledviny (20 vyšetření, 3,4%; CT nebylo doplňováno).
Při metastatickém postižení skeletu je velkým
přínosem zobrazení osteolýzy na fúzním CT, které může dále zobrazit
měkkotkáňovou formaci lyzující kost. Metastázy osteoplastického
typu zobrazujeme jako sklerotická ložiska s výraznou elevací
fosfátového metabolismu. Při degenerativních areparačních změnách
páteře SPECT/CT lokalizuje ložiska zvýšeného metabolického obratu
kostního do arthrotických kloubů, subchondrálních částí obratlů,
osteofytů nebo reparujících kompresí těl obratlů, kde CT posoudí
také stav zadní hrany těla obratlového k páteřnímu kanálu.
Osteopoikilóza je velmi vzácné onemocnění, které se projevuje jako
ostrůvky sklerózy uvnitř spongiózní kosti patrné na CT nebo
prostých snímcích. Scintigrafický nález je normální a kombinace
obou metod pomůže odlišit kostní metastázy.
800 MBq 99mTc MDP přináší celotělový
efektivní dávkový ekvivalent pro 70 kg dospělého 4-5 mSv, avšak
dávka na povrch kostí dosahuje až 50 mSv a dávka na močový měchýř
až 40 mSv. Plnohodnotné CT mělo plánovaný dávkový profil
CTDIw 22,4 mGy. CTDIw pro low dose vyšetření
se pohyboval v rozmezí 4-10 mGy. Přepočtená průměrná celotělová
efektivní dávka na podkladě DLP pro hermafroditní fantom a jedno
vyšetření ve skupině onkologických pacientů (věkového rozpětí 42-83
let; 64 vyšetření) byla 5,73 mSv versus 4,60 mSv ve skupině
neonkologických pacientů (věkového rozpětí 21-87 let; 180
vyšetření); ve věkové kategorii 10-19 let po korekci věku a pohlaví
(4 vyšetření) 0,54 mSv.
Závěr
U onkologických pacientů relativně nejčastěji
používáme hybridní přístroj ke specifikaci nejistých ložisek ve
skeletu u nemocných trpících bronchogenním karcinomem, což je v
souladu s obvykle nízkou osteoblastickou aktivitou metastatických
ložisek a nižší citlivostí planárních WB scintigramů. Méně často
doplňované SPECT/CT vyšetření u nemocných s karcinomem prsu si
vysvětlujeme tím, že pacientky mají četnější opakovaná vyšetření, a
tudíž je možné scintigrafický nález srovnávat v čase. Radiační
zátěž vnesená CT je srovnatelná se zátěží danou radiofarmakem a z
hlediska radiační ochrany je výhodné, že CT není prováděno rutinně,
ale indikace se individuálně zvažuje s ohledem na lokální nález a
potencionální přínos pro pacienta.
Skelet je vhodný orgán pro kombinované SPECT/CT
vyšetření. K dispozici je dobrý a levný marker osteoblastické
aktivity a není potřeba zvláštní přípravy pacienta ani zavedení
intravenózního přístupu, protože zpravidla vystačíme s nativním
CT.
Literatura:
- Kohlfurst S, Lobnig M, Matschnig S, et al. Impact of SPECT-CT
performed in case of inconclusive findings on planar whole body
bone scintigraphy in patients with a history of breast or prostate
cancer. Nuklearmedizin 2009; 48: s. A147 - A148. ISSN
0029-5566.
- Nižňanská V, Stupalová J, Řehák Z, et al. Osteopoikilóza - v
PET/CT a scintigrafickém obraze. In Mysliveček M (ed.). Sborník
abstrakt, XLVI. Dny nukleární medicíny. 1. vydání. Olomouc: KNM LF
UP a FN Olomouc, 2009. s. 40. ISBN 978-80-254-5099-4.
- Seibel MJ, Robins SP, Bilezikian JP. Dynamics of Bone and
Cartilage Metabolism. 2nd ed. London: Academic Press, 2006. 920 s.
ISBN-10: 0-12-088562-X, ISBN-13: 978-0-12-088562-6. Chapter 48:
Body J-J. Metastatic Bone Disease, s. 793 - 806.
- Wilson MA. Textbook of Nuclear Medicine. New York: Lippincott-Raven Publishers, 1998. 631s. ISBN-10: 0-7817-0303-4, ISBN-13: 978-0-7817-0303-1. Chapter 1: Wilson MA. Musculoskeletal System, s. 3 - 32.
Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2010