Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Pokroky v molekulární biologii nádorů
Číslo abstraktu: 053
Autoři: Mgr. Jiřina Procházková, Ph.D.; Eva Lincová; PhMr. Jaromíra Netíková; prof. RNDr. Jiřina Hofmanová, CSc.; Mgr. Karel Souček, Ph.D.; prof. RNDr. Alois Kozubík, CSc.
Mezi významné regulátory cytokinetiky hematopoietických buněk
abpatří kromě cytokinů TNF-α a TGF-ß1 také kyselina arachidonová
(AA) a její metabolity, jejichž produkce může být modulována
inhibitory jako jsou MK-886, proadifen, indomethacin a kyselina
nordihydroguaretová (NDGA) (Rizzo 2002, Secchiero et al. 2003,
Ruscetti a Bartelmez 2001). Studium signálních drah těchto
regulátorů směřuje k nalezení novým cíleným protinádorovým
terapiím, které by mohly vést k snížení proliferace či naopak
indukci smrti nádorových buněk. K buněčné smrti často dochází
následkem terminální diferenciace původně nezralých nádorových
buněk a právě to bylo předmětem studia této práce. Jedním ze
styčných bodů zmíněných regulačních drah je transkripční kaktivátor
NF-kB (Aggarwal 2004, Panwalkar et al. 2004, Lu et al.
k2004). Důležitost NF-kB je akcentována tím, že zvýšení
úrovně jeho aktivity vede k rezistenci nádorových buněk k apoptóze
aindukované pomocí TNF-α (Jeremias et al. 1998). Dalším proteinem,
jehož zvýšený výskyt je doprovázen sníženou úrovní apoptózy je
kBcl-2. Transaktivace exprese genu bcl-2 proteinem NF-kB
posiluje pravděpodobnost přežití buňky (Tamatani et al. 1999).
Signální dráha cytokinu TNF-α zahrnuje aktivaci metabolismu AA,
která může být dále modifikována účinkem inhibitorů 5-lipooxygenázy
(5-LPO) MK886, cykloxygenázy I, II (COX I, II) proadifenu a
indomethacinu, a dále NDGA, látky inhibující především dráhu 5-LPO,
a částečně dráhy metabolizmu AA katalyzované COX a za účasti
cytochromu P450 (Wu et al. 1998, Brash 2001). Cílem této studie
bylo sledovat vliv inhibitorů AA metabolismu, kteří mohou anasmě
rovat dráhu TNF-α vedoucí původně k apoptóze k terminální
diferenciaci.
Buněčným modelem této studie byla myeloidní linie HL-60 derivovaná
z buněk akutní promyelocytární leukémie, která byla kultivována v
RPMI médiu se sníženým obsahem séra. Buňky byly předem ovlivněny
inhibitory metabolismu AA (5 µM MK886,50 µM indomethacin, 10 µM
proadifen a 5 µM NDGA) a po jedné hodině byly abk této suspenzi
přidány cytokiny (1 ng/ml TNF-α, 100 pM TGF-ß1), a to jednotlivě
nebo v kombinaci. Úroveň exprese studovaných proteinů byla
stanovena denzitometrickou kvantifikací Western blotů. Výskyt
povrchových diferenciačních markerů CD11b a CD14 a hladina
reaktivních kyslíkových radikálů (ROS) byly stanoveny pomocí
průtokové cytometrie. Přítomnost buněk zaniklých apoptotickou
formou buněčné smrti byla hodnocena morfologicky (barvení DAPI)
nebo pomocí detekce štěpení kaspázových substrátů Western
blottingem.
Nezralé leukemické buňky linie HL-60 ovlivněné společným apůsobením
TNF-α a MK-886 nebo proadifenu po pěti dnech inkubace exprimovaly
povrchové markery diferenciace, kdežto účinek indomethacinu a NDGA
byl významně nižší. Tato diferenciace byla doprovázena a
následována zvýšením výskytu apoptotických buněk. Nejvíce
apoptotických buněk bylo prokázáno ve vzorcích ovlivněných
působením jednoho z inhibitorů a oběma cytokiny a tyto buňky
většinou vykazují znaky diferenciace. U buněk, ke kterým byly kromě
jednoho z inhibitorů přidány oba cytokiny, docházelo k zástavě
buněčného cyklu v G0/G1 fázi, což negativně korelovalo s počtem
buněk v S fázi. Fáze G0/G1 je tedy bodem, kde buňky opouštějí
cyklus a podléhají buněčné smrti. Vzorky obsahující TGF-ß1 v
jakékoli kombinaci měly zvýšenou expresi 5-LPO už po třech dnech, a
to i v případě, že byly ko-kultivovány s jejím inhibitorem. Všechny
kombinace zásahů azahrnující TNF-α – tj. více či méně diferencované
buňky – obsahovaly jen minimální množství nedegradovaného
IkB a to po celou sledovanou periodu pěti dnů, což je
znakem aktivace NF-kB . Ačkoli je NF-kB
přímým aktivátorem exprese Bcl-2, ve vzorcích obsahujících
aktivovaný NF-kB byla pozorována snížená exprese Bcl-2
po třech dnech kultivace. To naznačuje, že účinek NF-kB
podporující přežití buňky byl překonán buněčnou smrtí doprovázející
terminální diferenciaci.
Tento projekt byl podporován grantem č. 524/03/0766 agentury
GAČR a IGA AVČR číslo 1QS50004050705
Literatura
- Aggarwal BB (2004): NFkB: The enemy within. Cancer cell, 6: 203-8
- Brash AR (2001): Arachidonic acid as a bioactive molecule. J Clin Invest, 107 (11): 1339-45
- Panwalkar A., Vestovsek S, Giles F (2004): NFkBmodulation as a therapeutic approach in hematologic malignancies. Cancer 100 (8): 1578-89
- Rizzo MT (2002): The role of arachidonic acid in the normal and
malignant hematopoiesis. Prostaglandins, Leukotriens and
Essential Fatty Acids, 66 (1): 57-69 - Ruscetti FW, Bartelmez SH (2001): TGF beta, pleiotropic regulator of hematopoietic stem cells: potential physiological and clinical relevance. Int J Hematol 74 (1): 18-25
- Secchiero P, Milani D, Gonelli A et al. (2003): TNF-related
kapoptosis-inducing ligand (TRAIL) and TNF – a promote the
NFBk dependent maturation of normal and leukemic myeloid cells. J. Leukoc Biol, 74: 223-32 - Tamatani M, Che YH, Matsuzaki H, et al. (1999): Tumor necrosis factor induces Bcl-2 and Bcl-x expression through NFkappaB activation in primary hippocampal neurons. J Biol Chem, 274 (13): 8531-38
- Wu YL, Jiang XR, Newland AC et al. (1998): Failure to activate
cytosolic phospholipase A2 causes TNF resistance in Human
Leukemic cells. J Immunol 160: 5929-35
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2005