Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Onkologická rizika a prevence
Téma: I. Onkologická prevence a screening
Číslo abstraktu: 333
Autoři: prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.
Východiska:
Závislost na tabáku je celosvětově i u nás nejčastější závislostí s diagnózou F17. V populaci nad 15 let máme přes 30 % kuřáků, tedy asi 2,2 milionu pacientů s touto dia gnózou. Z nich je cca 80 % fyzicky závislých na nikotinu (F17.2 – syndrom závislosti). Ačkoli kolem 70 % kuřáků by raději nekouřilo, adekvátní léčba není v rámci našeho zdravotního systému dostatečně dostupná ani nabízená, farmakoterapie není hrazena. Diagnóza F17 je uváděna jen výjimečně – podle dat ÚZIS zhruba u 1,5 % hospitalizovaných (Zvolský et al, 2012). Diagnóza Z58.7 – pasivní kouření – není uváděna prakticky vůbec. Přitom zejména v onkologii, a to i po stanovení onkologické diagnózy, má nulová expozice tabákovému kouři klíčový význam jak pro účinnost léčby (chirurgické, radioterapie i chemoterapie), tak pro výskyt nežádoucích účinků, délku přežití, psychický stav pacienta i kvalitu života.
Cíl:
Lékaři i sestry všech klinických oborů, v onkologii především, by se měli snažit systematicky zvyšovat povědomí o povaze závislosti na tabáku a: 1) důsledně se ptát na kouření i expozici pasivnímu kouření při každém klinickém kontaktu, 2) kuřákům jasně doporučit přestat (nulová expozice tabákovému kouři, tedy vyloučit i pasivní kouření) a 3) nabídnout pomoc podle svých časových možností – v minimálním rozsahu několika desítek vteřin (leták) až několika minut, s možností doporučit pacientovi intenzivní léčbu např. v nejbližším Centru pro závislé na tabáku. Kontakty jsou na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz.
Závěr:
Důsledným uváděním dia gnóz F17 (závislost na tabáku) a Z58.7 (pasivní kouření) můžeme edukačně působit na pacienta: uvědomí si, že kouření je medicínský problém (má číslo dia gnózy!) a že i minimální dávka tabákového kouře může poškodit (diagnóza pasivního kouření!). Všem kuřákům by měla být alespoň stručně (minimálně leták) nabídnuta možnost léčby závislosti na tabáku, aby si mohli udělat představu, co by je čekalo – rozhodnout se pro léčbu pak mohou případně později. U všech kuřáků bychom se měli snažit posilovat motivaci k odložení cigaret či k léčbě v případě, že se jim dosud nepodařilo přestat.
Podpořeno projektem PRVOUK P25/ LF1/ 2.
Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014
