DIAGNOSTIKA PACIENTŮ S NÁDORY TLUSTÉHO STŘEVA

Nejčastějším zhoubným nádorem tlustého střeva je kolorektální karcinom (CRC), který je v časném stadiu vyléčitelný. Vyhledávání nádorů u lidí, kteří nemají žádné potíže, se věnuje kolorektální screening. Ten je zaměřen na plošné vyšetřování populace ve věku 50 let a výše. Nádor v časném stadiu a také přednádorové změny střeva se mohou projevit drobným krvácením do stolice v množství, které není zrakem patrné (skryté = okultní). I malé množství krve ve stolici lze ale detekovat laboratorně. Test na okultní krvácení ve stolici (TOKS) je screeningová metoda určená pro lidi ve věku 50–55 let, v rámci screeningu probíhá jednou ročně a od 55 let jednou za dva roky. Je to vyšetření nenáročné a je běžně dostupné u praktických lékařů, případně gynekologů. Po dovršení 55 let se lze rozhodnout místo TOKS pro screeningovou kolonoskopii, kterou lze absolvovat jednou za 10 let. Kolonoskopie je přesnější než test okultního krvácení. Během vyšetření lze odstranit polypy, ze kterých by nádor mohl vzniknout, a umožní odběr biopsie z podezřelých útvarů ve střevě. Pokud pacient sám pozoroval krev ve stolici, je nesmyslné prokazovat následně krev pomocí TOKS a pacient by měl absolvovat rovnou diagnostickou kolonoskopii. Kromě krve ve stolici patří k dalším symptomům nádorů tlustého střeva sideropenická anémie (anémie z nedostatku železa), bolesti břicha při obstrukci střeva, změna charakteru stolice. Základem diagnózy je histologická verifikace, tedy mikroskopický průkaz nádoru z odebraného vzorku tkáně. Molekulární vyšetření nádorové tkáně má význam u pacientů s pokročilým onemocněním ve stadiu metastáz. Stanovujeme mutační stav onkogenů RAS, případně BRAF, výsledek pomůže při volbě chemoterapie a cílené léčby. Vstupní vyšetření zahrnuje laboratorní vyšetření, kam patří krevní obraz, základní biochemické vyšetření krve a stanovení nádorových markerů CEA a Ca 19-9. Ke zjištění pokročilosti nádoru a případných metastáz (staging) slouží soubor zobrazovacích metod. Základem je CT břicha a pánve a CT hrudníku nebo minimálně RTG hrudníku. V případě, že jde o nádor konečníku (rektum), je k diagnostice lokálního rozsahu nádoru vhodné provedení MR pánve a/ nebo transrektálního ultrazvuku. Cílem těchto vyšetření je zjištění rozsahu nádoru ve stěně konečníku a stav okolních uzlin. Precizní provedení stagingu je předpokladem stanovení optimálního léčebného plánu pro konkrétního pacienta.