DIAGNOSTICKÉ ZOBRAZOVACÍ METODY A NOVÉ PŘÍSTUPY V OBLASTI CÍLENÉ BIO PSIE PROSTATY

Východiska:

Karcinom prostaty je celosvětově druhým nejčastějším maligním onemocněním mužské populace. V ČR je karcinom prostaty nejčastějším nádorem u mužů s incidencí 131/ 100 000 mužů a druhou nejčastější nádorovou příčinou úmrtí s incidencí 26/ 100 000 mužů. Diagnostické algoritmy se zaměřují na detekci přítomnosti nádoru, ohodnocení agresivity nádorového onemocnění, ale také na lokalizaci nádoru v prostatě a hodnocení vývoje onemocnění a odpovědi na léčbu. Největší pozornost je v současné době zaměřena na možnosti využití zobrazovacích metod a cílené biopsie prostaty.

Cíl:

Cílem práce je podat současný pohled na možnosti diagnostiky karcinomu prostaty pomocí zobrazovacích metod a cílené biopsie. Ultrasonografické vyšetřovací metody: Většina karcinomů prostaty se zobrazuje jako hypoechogenní ložisko. Kolem 30 % nádorů není identifikovatelných, protože jsou izoechogenní. Pozitivní histologický nález karcinomu u hypoechogenních ložisek se pohybuje v rozmezí 60– 97 %. K moderním ultrasonografickým metodám vyšetření prostaty patří: powerDoppler (PDS), powerDoppler s 3D rekonstrukcí (3D- PDS), vyšetřením s použitím echokontrastní látky (contrast- enhanced ultrasound – CEUS), elastografi e, HistoScanning, Superb Microfl ow Imaging (SWI). Multiparametrická magnetická rezonance (mpMR): T1 a T2 vážený obraz, dynamické kontrastní zobrazení (dynamic contrast- enhanced – DCE), difuzně vážené zobrazení (diffusion weighted imaging – DWI), MR spektroskopie (MRS). CT a hybridní metody: PET/ CT. Cílená biopsie: fúze TRUS a MR.

Závěr:

Využití moderních zobrazovacích metod přináší zpřesnění jak při stanovení diagnózy karcinomu prostaty, tak i v určení rozsahu onemocnění, který má zásadní význam pro vhodnou strategii léčby.