Detekce mikrosatelitní instability u pacientů s kolorektálním karcinomem.

Konference: 2008 XXXII. Brněnské onkologické dny a XXII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: IV. Laboratorní diagnostika nádorů

Číslo abstraktu: 041

Autoři: MUDr. Josef Srovnal, Ph.D.; Mgr. Jitka Berkovcová, Ph.D.; RNDr. Michaela Kesselová; doc. MUDr. Kamil Vysloužil, CSc.; MUDr.Mgr. Pavel Skalický, Ph.D.; MUDr. Karel Cwiertka, Ph.D.; Mgr. Renata Bílková; Věra Růžková; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Mikrosatelitní nestabilita (MSI) je způsobena selháním DNA opravných mechanismů (MMR), které za normálních podmínek opravují chyby vzniklé při replikaci DNA. Inaktivace některých genů MMR, např. hMLH1, hMSH2, hMSH6 a hPMS2 vyústí v MSI. Původně byla MSI popsána v souvislosti se zárodečnou mutací MMR genů v rodinách s hereditárním nepolypozním karcinomem kolorekta (HNPCC, Lynchův syndrom), avšak u sporadických karcinomů kolorekta je MSI nejčastěji způsobena hypermetylací promotoru hMLH1 a vyskytuje se často i u jiných karcinomů. MSI se vyskytuje asi u 10-15% všech kolorektálních karcinomů a jelikož ovlivňuje prognózu onemocnění je analýza MSI důležitým nástrojem v klinickém výzkumu a molekulární diagnostice nádorových onemocnění. Pacienti s kolorektálním karcinomem s vysokou mírou MSI mají lepší prognózu v porovnání s pacienty s mikrosatelitně stabilním (MSS) tumorem (Thibodeau, Science 2003) a to i přes skutečnost, že MSI tumory jsou rezistentní na režimy obsahující 5-FU (Ribic, NEJM 2003).
MSI je definována jako změna délky mikrosatelitů, která je způsobena insercí nebo delecí repetitivních sekvencí v tumoru v porovnání s délkou mikrosatelitů ve zdravé tkání u téhož jedince. V lidském genomu existují stovky tisíc mikrosateltiních lokusů, pro vyšetření MSI se od roku 1998 používá referenční „Bethesda panel“ 5 mikrosatelitů (Boland, Can Res, 1998). Vyšetřili jsme vzorky tumorů a kostních dření získaných od 180 pacientů operovaných v letech 2004-2006 na I. chirurgické klinice FN a LF UP Olomouc pro kolorektální karcinom. Ze vzorků tumorů a kostní dřeně byla pomocí DNease kit (Qiagen) izolována DNA, jejíž koncentrace byla stanovena přístrojem Nanodrop ND 1000.
K amplifikaci mikrosatelitů byly využity dvě duplexní PCR (jedna pro vyšetření lokusů BAT25 a D2S123; druhá pro APC a MFd15) a jedna singel PCR pro vyšetření lokusu BAT26.
Samotná analýza MSI byla provedena label-free elektroforézou na přístroji Agilent 2100 Bioanalyzer kitem Agilent DNA 1000. Následně byly vyhodnoceny vysledné elektroforeogramy PCR produktů pěti specifických mikrosatelitů z tumoru a kostní dřeně téhož pacienta. Při nestabilitě ve více než jednom lokusu byl nález hodnocen jako vysoká MSI (MSI-H), při nestabilitě v jednom lokusu jako nízká MSI (MSI-L) a při stabilitě ve všech lokusech jako MSS.
Předběžné výsledky potvrzují relativně nenáročné stanovení MSI metodou lab-on-chip elektroforézy na přístroji Agilent 2100 Bioanalyzer. V přednášce budou prezentovány výsledky analýz MSI u více než 150 pacientů s kolorektálním karcinomem, korelace výsledků s klinicko-patologickými charakteristikami onemocnění a s parametry přežití.

Analýza MSI u pacientů s karcinomem kolorekta poskytuje ošetřujícím onkologům v současné době tři typy informací. Za prvé identifikuje pacienty, kteří nemají benefit z chemoterapie založené na 5-FU. Za druhé identifikuje pacienty s celkově delším přežitím. A za třetí zaměří pozornost lékaře na případný hereditární charakter onemocnění se všemi konsekvencemi v rodině pacienta.


Práce na tomto projektu je podporována granty MSM6198959216, IGA MZCR NR/7804-5 a MPO 1H-PK/45.

Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2008