Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: XXIII. Karcinom prostaty
Číslo abstraktu: 196
Autoři: MUDr. Michal Grepl, PhD; Prof. MUDr. Vladimír Študent, Ph.D.; MUDr. Martin Hrabec; MUDr. Milan Král, Ph.D.; MUDr. Vlasta Rosinská; MUDr. Aleš Vidlář
Úvod
Byla analyzována data získaná při primobiopsiích a rebiopsiích provedených na Urologické klinice Fakultní Nemocnice Olomouc a zhodnoceno, jak výsledek rebiopsie závisí na histologickém nálezu předchozí biopsie.
Materiál a metoda
Od června 2006 do prosince 2008 byli sledováni pacienti podstupující punkční biopsii prostaty. U každého pacienta byly zjišťovány tyto parametry - věk při punkci, rodinná anamnéza, hodnota celkového PSA, hodnota volného PSA, rychlost nárůstu PSA, nález per rectum, celkový objem prostaty, počet odebraných vzorků, pozitivita punkce a výsledek histologie. Pro pacienty podstupující rebiopsii byly navíc k dispozici předchozí histologické nálezy. Indikačním kritériem pro opakování biopsie prostaty byla celková hladina PSA, nárůst PSA, podezření při per rectum vyšetření.
Výsledky
V období červen 2006 až prosinec 2008, bylo hodnoceno 566 primobiopsií a 191 rebiopsií. Předem byli vyřazeni pacienti podstupující biopsii prostaty s již známou diagnózou karcinomu prostaty a pacienti s PSA > 50 ng/ml. Ve skupině primobiopsií byl záchyt 157/566 tedy 27,7%, ve skupině rebiopsií byl celkový záchyt 39/191 tedy 20,4.
U 152 vyšetření s negativním nálezem při rebiopsii byl předchozí histologický nález adenomyomatozní hyperplazie u 70 pacientů, atrofie u 5 pacientů, dysplazie u 21 pacientů, zánět u 30 pacientů, suspektní karcinom byl popsán u 7 pacientů. U zbylých 19 rebiospií nebyly údaje dohledatelné.
U 39 pacientů s pozitivním nálezem karcinomu prostaty v rebiopsii byl předchozí histologický nález adenomyomatozní hyperplazie u 24 pacientů, dysplazie u 4 pacientů, zánět u 6 pacientů, suspektní karcinom byl popsán u 1 pacienta, 4 pacienti nešli dohledat. Jiné histologické nálezy v souboru popsány nebyly.
Dílčí záchyt karcinomu prostaty byl 25,6% ve skupině adenomyomatozní hyperplazie, 16% u dyslazie, 16,7% u zánětů a 12,5% ve skupině suspektního karcinomu. Testem homogenity dvou binomických rozdělení byly rozdíly záchytu zhodnoceny jako nevýznamné.
Závěr
V našem souboru neovlivňoval předchozí histologický nález detekci karcinomu prostaty v rebiopsii, a to ani ve skupině dysplazií nebo suspektního karcinomu. Atypická proliferace malých acinů nebyla našimi patology popsána ani v jednom případě.
Stejně jako u primární indikace biopsie prostaty hraje i u rebiopsie hlavní roli hodnota PSA a PSA velocity. Přes vysoký záchyt karcinomu prostaty v primobiopsiích zůstává rebiopsie důležitým prostředkem dalšího sledování a upřesňování diagnózy u pacientů s podezřením na karcinom prostaty.
Byla analyzována data získaná při primobiopsiích a rebiopsiích provedených na Urologické klinice Fakultní Nemocnice Olomouc a zhodnoceno, jak výsledek rebiopsie závisí na histologickém nálezu předchozí biopsie.
Materiál a metoda
Od června 2006 do prosince 2008 byli sledováni pacienti podstupující punkční biopsii prostaty. U každého pacienta byly zjišťovány tyto parametry - věk při punkci, rodinná anamnéza, hodnota celkového PSA, hodnota volného PSA, rychlost nárůstu PSA, nález per rectum, celkový objem prostaty, počet odebraných vzorků, pozitivita punkce a výsledek histologie. Pro pacienty podstupující rebiopsii byly navíc k dispozici předchozí histologické nálezy. Indikačním kritériem pro opakování biopsie prostaty byla celková hladina PSA, nárůst PSA, podezření při per rectum vyšetření.
Výsledky
V období červen 2006 až prosinec 2008, bylo hodnoceno 566 primobiopsií a 191 rebiopsií. Předem byli vyřazeni pacienti podstupující biopsii prostaty s již známou diagnózou karcinomu prostaty a pacienti s PSA > 50 ng/ml. Ve skupině primobiopsií byl záchyt 157/566 tedy 27,7%, ve skupině rebiopsií byl celkový záchyt 39/191 tedy 20,4.
U 152 vyšetření s negativním nálezem při rebiopsii byl předchozí histologický nález adenomyomatozní hyperplazie u 70 pacientů, atrofie u 5 pacientů, dysplazie u 21 pacientů, zánět u 30 pacientů, suspektní karcinom byl popsán u 7 pacientů. U zbylých 19 rebiospií nebyly údaje dohledatelné.
U 39 pacientů s pozitivním nálezem karcinomu prostaty v rebiopsii byl předchozí histologický nález adenomyomatozní hyperplazie u 24 pacientů, dysplazie u 4 pacientů, zánět u 6 pacientů, suspektní karcinom byl popsán u 1 pacienta, 4 pacienti nešli dohledat. Jiné histologické nálezy v souboru popsány nebyly.
Dílčí záchyt karcinomu prostaty byl 25,6% ve skupině adenomyomatozní hyperplazie, 16% u dyslazie, 16,7% u zánětů a 12,5% ve skupině suspektního karcinomu. Testem homogenity dvou binomických rozdělení byly rozdíly záchytu zhodnoceny jako nevýznamné.
Závěr
V našem souboru neovlivňoval předchozí histologický nález detekci karcinomu prostaty v rebiopsii, a to ani ve skupině dysplazií nebo suspektního karcinomu. Atypická proliferace malých acinů nebyla našimi patology popsána ani v jednom případě.
Stejně jako u primární indikace biopsie prostaty hraje i u rebiopsie hlavní roli hodnota PSA a PSA velocity. Přes vysoký záchyt karcinomu prostaty v primobiopsiích zůstává rebiopsie důležitým prostředkem dalšího sledování a upřesňování diagnózy u pacientů s podezřením na karcinom prostaty.
Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009
