Detekce a klinický význam minimální reziduální choroby u pacientů s karcinomem plic.

   Úvod

   Karcinom plic je v České republice jedním z nejčastějších nádorových onemocnění (incidence u mužů 54,15/100 000, u žen 16,29/100 000). I přes obrovský pokrok v léčbě onkologických malignit zůstává mortalita stále vysoká (u mužů 45,92/100 000, u žen 12,98/100 000) (2008,www.svod.cz). Mortalita je stále více spojená se vznikem vzdálených metastáz, které se objeví až během protinádorové léčby nebo po jejím ukončení, nejsou však diagnostikovatelné v čase primární diagnózy. Detekce minimální reziduální choroby (MRD) u pacientů s karcinomem plic by mohla přispět ke zpřesnění prognózy onemocnění a k elimininaci zatěžujícího chirurgického výkonu u nemocných se systémovou molekulární diseminací nemoci.

   Metody

Do studie bylo zařazeno 108 pacientů operovaných s kurativním záměrem pro plicní karcinom. Metodou real-time RT-PCR byly na míru exprese karcinoembryonálního antigenu (CEA), receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR), lung-specific X proteinu (LUNX) a receptoru pro hepatocytární růstový faktor (c-met) vyšetřeny vzorky kostní dřeně, periferní krve, krve z plicní žíly a tumoru. Naměřené hodnoty exprese testovaných markerů byly korelovány s klinicko-patologickými charakteristikami.

   Výsledky

   Byla zjištěna statisticky významná závislost mezi mírou exprese c-met v krvi z plicní žíly a klinickým stádiem (p<0,044), kde pacienti s pokročilým onemocněním mají vyšší expresi c-met než pacienti s nízkým klinickým stádiem. Významně vyšší byla také exprese LUNX v periferní krvi u pacientů ve III. klinickém stádiu (p<0,088) v porovnání s pacienty v nižších stádiích. Dále jsme prokázali vysokou expresi c-met v krvi z plicní žíly u pacientů s postižením lymfatických uzlin (p<0,0023), na rozdíl od pacientů s histologicky negativními uzlinami.

   Při analýze procentuálního zastoupení MRD pozitivních vzorků v jednotlivých skupinách pacientů rozdělených dle klinického stádia jsme zaznamenali vyšší procento LUNX a c-met pozitivních vzorků v periferní krvi a v krvi z plicní žíly u pacientů s vyšším klinickým stádiem.

   Dále jsme srovnávali pozitivitu vzorků kostní dřeně a periferní krve odebraných při operačním výkonu a v kontrolních odběrech. Při analýze následných odběrů kostní dřeně zůstalo pozitivních 32 (82,1 %) pacientů, kteří vykazovali pozitivitu již při operaci. Naopak 5 (71,4 %) původně negativních pacientů se do kontrolních odběrů stalo pozitivními. V případě periferní krve zůstalo 26 (70,3 %) původně pozitivních pacientů nadále pozitivními, zatímco 8 (57,1 %) původně negativních pacientů se do kontrolních odběrů stalo pozitivními.

   Závěr

   V souboru 108 pacientů s plicním karcinomem jsme pomocí real-time RT-PCR identifikovali závislosti exprese vyšetřených markerů na stupni pokročilosti nádorového onemocnění. Pro definitivní ověření prognostické hodnoty minimální reziduální choroby je však potřeba delšího sledování většího souboru pacientů. Zvláště pacientů klinického stádia I-III, kde bychom mohli při známkách mikrodiseminace zvažovat neprovedení radikálního chirurgického výkonu. (Kategorie sdělení: poster)

Práce na tomto projektu je podporována grantem IGA MZ ČR 10285-3.