Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Sarcom
Téma: XXI. Nádory skeletu a sarkomy
Číslo abstraktu: XXI/254
Autoři: MUDr. Dagmar Adámková Krákorová, Ph.D.; MUDr. Michal Mahdal; MUDr. Iva Zambo; MUDr. Štěpán Tuček, PhD.; doc. MUDr. Pavel Janíček, CSc.; MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.; MUDr. Lukáš Pazourek; MUDr. Andrea Jurečková; MUDr. Lukáš Pochop
Východiska:
Obrovskobuněčný kostní nádor (OBN) je raritní mezenchymální nádor kosti charakterizovaný lokálně agresivním růstem i metastatickým potenciálem. Histologicky obsahuje obrovské vícejaderné buňky typu osteoklastů a vlastní nádorové mononukleární (stromální) buňky. Stromální buňky exprimují RANK ligand, a tím pomocí RANK receptoru aktivují osteoklasty. Campanacciho klasifikace rozlišuje tři stadia. U agresivního stadia nádor destruuje kortikalis, expanduje mimo kost. Chirurgická léčba je spojena s vysokým výskytem lokálních recidiv (LR). Nádor je chemo- i radiorezistentní. Denosumab je novou léčebnou možností v léčbě OBN, dle současných doporučení je indikován k léčbě metastatické nemoci (MTS), k léčbě inoperabilního nádoru, k léčbě neoadjuvantní v případě hrozby mutilujícího výkonu. Je doporučován rovněž jako léčba předoperační u LR.
Soubor pacientů a metody:
Vyhodnotili jsme první zkušenosti s podáváním denosumabu u OBN. V období 2013-2016 bylo léčeno 10 pacientů, dávkování 120 mg s nasycovací dávkou den 1., 8., 15., 28., dále a 28 dnů, s minimální dobou podání šest měsíců. V případě předoperační léčby pro recidivu následovala pooperační léčba denosumabem po dobu dalších šest měsíců. Efekt léčby byl hodnocen každé tři měsíce klinickým vyšetřením, RTG/UZ vyšetřením. U operovaných pacientů pak histologickým vyšetřením komparovaným s výsledkem předléčebné histologizace.
Výsledky:
Přiznivá odpověď byla zaznamenána u všech léčených pacientů. Zásadní byla i redukce nutnosti užívání analgetik. Předoperačně byl denosumab použit v osmi případech, z toho 4x u LR. Pooperačně byla v pěti případech histologicky potvrzena absence nádorových buněk. Jeden pacient pokračuje v léčbě 29 měsíců. Dva pacienti léčeni pro MTS postižení (SD 30 měsíců, PR po 6 měsících). V jednom případě byla zaznamenána stomatologická komplikace.
Závěr:
Denosumab je novou a efektivní léčebnou možností v případě lokoregionálně pokročilého, rekurentního nebo metastatického OBN. Jde o léčbu relativně novou. Dosud není k dispozici dostatečné množství dat o bezpečnosti dlouhodobého podávání denosumabu bez chirurgického řešení, neexistuje jednotné doporučení pro léčbu předoperační i délku podání pooperačně. Zcela chybí data o riziku vzniku další lokální recidivy či progresi metastatické nemoci po přerušení denosumabu.
Podpořeno MZ ČR - RVO (MOÚ, 00209805).
Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016
