DATA NOR ČR A JEJICH ROLE PŘI ORGANIZACI A HODNOCENÍ SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ V ČR

Východiska:

V ČR jsou v současnosti dostupné všechny tři screeningové programy, u kterých byl doložen přínos na populační úrovni: screening karcinomu prsu, kolorekta (KRK) a děložního hrdla. Od roku 2014 je zaváděno adresné zvaní občanů do těchto screeningových programů, čímž se z českých organizovaných programů stávají programy populační. Cílem tohoto sdělení je popis role Národního onkologického registru ČR (NOR ČR) v organizaci těchto programů a hodnocení recentního vývoje populační zátěže uvedenými nádorovými onemocněními.

Materiál a metody:

Systém informační podpory je nezbytnou součástí organizovaného screeningového programu. Český systém informační podpory screeningových programů zhoubných nádorů zahrnuje monitoring screeningového procesu prostřednictvím klinických dat, monitoring screeningového procesu prostřednictvím administrativních dat a právě monitoring zátěže populace zhoubnými nádory, který využívá data NOR ČR (obr. 1).

Výsledky:

Tab. 1 ukazuje vývoj v zátěži populace zmíněnými zhoubnými nádorovými onemocněními. Pro základní znázornění vývoje jsou epidemiologické charakteristiky srovnány mezi obdobím 1995–1999, kdy v ČR nebyl zaveden žádný organizovaný screeningový program, a aktuálním obdobím 2006–2010. Vedle hrubých hodnot míry incidence a mortality jsou prezentovány i míry věkově standardizované. Ty nejsou zkresleny demografickým vývojem (stárnutím populace), a tak poskytují lepší informaci o vývoji rizika onemocnění a úmrtí. V uvedeném období došlo ke znatelnému nárůstu incidence zhoubného nádoru prsu, úmrtnost naopak poklesla (o 7 %, resp. 23 % ve standardizované míře). U všech sledovaných onemocnění lze v poslední dekádě sledovat pokles mortality v řádu desítek procent.

Závěr:

NOR ČR přestavuje dlouhodobě a standardně vedenou epidemiologickou databázi s věrohodnými údaji o nádorových onemocněních v české populaci. Data NOR ČR umožňují mezinárodně i regionálně srovnávat populační zátěž a prognózu pacientů se zhoubnými nádory, a prioritizovat tak preventivní programy. Data dále poskytují základ pro hodnocení dlouhodobých indikátorů dopadu screeningových programů, a v neposlední řadě tak mohou být podkladem i pro zdravotně-ekonomické hodnocení screeningových programů. V současnosti bohužel chybí legislativní rámec pro evaluaci screeningového procesu prostřednictvím individuálního propojení různých datových zdrojů (populační, onkologický a screeningový registr), a data NOR ČR tedy prozatím nelze využít pro přímé hodnocení účinnosti screeningu.