Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: Pokroky v molekulární biologii nádorů
Číslo abstraktu: 035
Autoři: MUDr. Natália Jančárková, Ph.D.; M. Krkavcová; M. Janashia; Prof. RNDr. Mgr. Marie Jarošová, CSc.; RNDr. Milena Holzerová, Ph.D.; doc. MUDr. Pavel Freitag, CSc.; Prof. MUDr. Jaroslava Dušková, CSc, FIAC
Významný rozvoj molekulární biologie a genetiky v
posledních dvou desetiletích umožnil díky novým vědeckým poznatkům
upřesnit a rozšířit znalosti o karcinogenéze a tím přesunout
pozornost od epidemiologických dat a klinických pozorování k
důkladnějšímu a hlubšímu poznání nádoru samotného a jeho
biologických parametrů. Využití nových informací v oblasti
skreeningu, diagnostiky, určení prognózy, predikce léčebné odpovědi
a monitorování průběhu onemocnění by v konečném důsledku mělo vést
ke zvýšení efektivity onkologické léčby.
Karcinom ovaria je onemocnění s nejvyšší mortalitou mezi gynekologickými zhoubnými nádory. Etiologie není zcela známá, předpokládá se mnohostupňový proces spojený s nahromaděním genetických alterací postihujících onkogeny, tumor-supresorové geny a mutátorové geny, které hrají klíčovou roli v buněčné regulaci.
Výskyt cervikálního karcinomu v České republice vysoce přesahuje evropský průměr. Přestože karcinom děložního hrdla splňuje kriteria pro jeho časnou detekci, je tento nádor často diagnostikován v pokročilých stadiích s následnou nepříznivou prognózou.
Cílem prezentované práce je stanovení genetických alterací ve vyšetřovaných nádorových buňkách a zhodnocení jejich významu v korelaci s ostatními dostupnými laboratornámi i klinickými parametry.
Vzorky nádorové tkáně byly získány v průběhu operačního zákroku nebo při diagnostické biopsii u neoperabilních nádorů. Vyšetřeno bylo 40 vzorků ovariálních tumorů a 20 vzorků cervikálních tumorů.
Byl určen histopatologický typ nádoru, grading, imunohistochemicky vyhodnocena pozitivita průkazu p53 a proliferačního markeru MIB-1 metodou dle Mc Cartyho.
Část nádorové tkáně byla použita k cytogenetickému zpracování, jak konvenčnímu tak i za použití metody FISH a aplikace DNA lokus-specifických sond a malovacích sond.
Část vzorku byla určena k izolaci DNA pro zpracování metodou CGH.
Genetická instabilita a strukturální aberace byly detekovány u 90% ovariálních nádorových buněk a 48% cervikálních nádorových buněk. Nejčastější strukturální aberace byly nebalancované translokace a delece. Přestaby byly nejčastější na chromozomech 1, 2, 3, 4, 8, 9, 11 u ovariálních tumorů a na chromozomech 1, 3, 5, 9, 11, 17, 18 u cervikálních nádorů. Metodou CGH byly vedle toho zaznamenány amplifikace, především na chromozomech 2, 3, 5, 7, 11, 12, 20.
Medián MIB 1-HSCORE se signifikantně nelišil ve skupině ovariiálních a cervikálních tumorů, medián p53-HSCORE byl signifikantně vyšší v buňkách ovariálních nádorů.
Široké spektrum genetických nálezů koresponduje s pokročilým stadiem, serózním typem špatně diferenciovaných nádorů a vysoce pozitivním p53-HSCORE.
Statistické vyhodnocení získaných výsledků by mělo přispět k vytvoření prediktivního modelu pro využití v klinické praxi.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ-NH/7659-3.
Karcinom ovaria je onemocnění s nejvyšší mortalitou mezi gynekologickými zhoubnými nádory. Etiologie není zcela známá, předpokládá se mnohostupňový proces spojený s nahromaděním genetických alterací postihujících onkogeny, tumor-supresorové geny a mutátorové geny, které hrají klíčovou roli v buněčné regulaci.
Výskyt cervikálního karcinomu v České republice vysoce přesahuje evropský průměr. Přestože karcinom děložního hrdla splňuje kriteria pro jeho časnou detekci, je tento nádor často diagnostikován v pokročilých stadiích s následnou nepříznivou prognózou.
Cílem prezentované práce je stanovení genetických alterací ve vyšetřovaných nádorových buňkách a zhodnocení jejich významu v korelaci s ostatními dostupnými laboratornámi i klinickými parametry.
Vzorky nádorové tkáně byly získány v průběhu operačního zákroku nebo při diagnostické biopsii u neoperabilních nádorů. Vyšetřeno bylo 40 vzorků ovariálních tumorů a 20 vzorků cervikálních tumorů.
Byl určen histopatologický typ nádoru, grading, imunohistochemicky vyhodnocena pozitivita průkazu p53 a proliferačního markeru MIB-1 metodou dle Mc Cartyho.
Část nádorové tkáně byla použita k cytogenetickému zpracování, jak konvenčnímu tak i za použití metody FISH a aplikace DNA lokus-specifických sond a malovacích sond.
Část vzorku byla určena k izolaci DNA pro zpracování metodou CGH.
Genetická instabilita a strukturální aberace byly detekovány u 90% ovariálních nádorových buněk a 48% cervikálních nádorových buněk. Nejčastější strukturální aberace byly nebalancované translokace a delece. Přestaby byly nejčastější na chromozomech 1, 2, 3, 4, 8, 9, 11 u ovariálních tumorů a na chromozomech 1, 3, 5, 9, 11, 17, 18 u cervikálních nádorů. Metodou CGH byly vedle toho zaznamenány amplifikace, především na chromozomech 2, 3, 5, 7, 11, 12, 20.
Medián MIB 1-HSCORE se signifikantně nelišil ve skupině ovariiálních a cervikálních tumorů, medián p53-HSCORE byl signifikantně vyšší v buňkách ovariálních nádorů.
Široké spektrum genetických nálezů koresponduje s pokročilým stadiem, serózním typem špatně diferenciovaných nádorů a vysoce pozitivním p53-HSCORE.
Statistické vyhodnocení získaných výsledků by mělo přispět k vytvoření prediktivního modelu pro využití v klinické praxi.
Práce byla podpořena grantem IGA MZ-NH/7659-3.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2005
