Co pozitivního přineslo zavedení MG screeningu karcinomu prsu v ČR

Konference: 2011 16. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii

Kategorie: Onkologická rizika a prevence

Téma: Diagnostika ca mamme

Číslo abstraktu: 042

Autoři: MUDr. Helena Bartoňková; MUDr. Michal Standara

Základní informace

Národní program screeningu karcinomu prsu probíhá od září roku 2002. Program je organizovaný, s definovanými pravidly (viz. Věstník MZ 4/2010). Vlastní realizace mamárního screeningu je prováděna sítí akreditovaných a pravidelně kontrolovaných mamografických (MG) screeningových center. Od začátku má program promyšlený statistický výstup – datový audit.


Cíle

Smyslem každého plošně realizovaného národního programu je snížit mortalitu na dané onemocnění v populaci. Většina prací, zabývajících se touto problematikou, uvádí, že výsledky screeningových programů lze spolehlivě vyhodnocovat až po 10-15 letech trvání programu. Přestože program MG screeningu probíhá v České republice pouze osmý rok, jsou výsledky velmi nadějné. Výsledky z Národního onkologického registru potvrzují tento předpoklad, křivky znázorňující incidenci karcinomu prsu a mortalitu na toto onemocnění vykazují zvětšující se divergenci.


Východiska MG screeningu

Příprava screeningového programu v roce 2001-2002 přinesla dokonalé zmapování situace v ČR z hlediska počtu mamografických pracovišť a jejich rozložení v ČR, počtu mamografů a jejich stáří, a také počtu vyšetření na jednotlivých pracovištích. Bylo zjištěno, že v ČR existuje na 160 mamografických pracovišť, většinou na rentgenových pracovištích nemocnic a poliklinik. Pouze dvě pracoviště byla samostatná, tato zařízení byla v soukromém vlastnictví. Stáří mamografů se tehdy pohybovalo v průměru kolem 10 let. Mamodiagnostikou se cíleně zabývalo minimum radiologů, většinu mamografií popisovali radiologové stejně jako vyšetření z ostatních modalit. Lékaři se na pracovištích MG, CT, UZ, RTG či MR pravidelně či nepravidelně střídali, kvalita mamografických popisů tak byla velmi různorodá. V těchto letech jsme rovněž zaznamenali, že některá MG pracoviště provedla tisíce mamografií ročně, jiná jen desítky vyšetření za stejné období. Také toto bylo důvodem různé úrovně kvality MG vyšetřování v ČR.

Pozitiva MG screeningu

Screening umožnil zásadní obrat k vyšší kvalitě vyšetřování, zobrazení, popisu a ostatních navazujících výstupech. Geografické rozložení i počet center v republice je přijatelný (předpoklad byl 50-60 center, dnes je jich 66) cyklické kontroly center udržují kvalitu, každý rok je několik odborných akci (konferencí, seminářů) věnováno dalšímu vzdělávání lékařů-mamodiagnostiků i radiologických asistentek, které se na mamodiagnostiku specializují. Co je však neméně významným přínosem, je fakt, že screening naučil ženy cílové skupiny větší zodpovědnosti k sobě samým – pravidelně se nechat preventivně vyšetřovat.

Samozřejmě nelze opomenout i přínos MG screeningu ke změně managementu operativy karcinomu prsu, resp. léčby Ca prsu.


Závěr

Screeningový program neznamená jen statistický výstup umožňující zjištění, jak je na tom ČR ve srovnání s Evropou. Existencí tohoto programu došlo k zásadnímu zkvalitnění procesu mamodiagnostiky rychlou obměnou přístrojového parku, vysokou erudicí personálu screeningových MG center – radiologických asistentek i lékařů-mamodiagnostiků – a ke změně operačního managementu u karcinomu prsu v ČR.

Datum přednesení příspěvku: 7. 1. 2011