Co může přinést genetické vyšetření vrozených DNA polymorfismů v onkologické léčbě nemalobuněčného karcinomu plic?

S nástupem celé řady moderních cytostatik zaměřených na potlačení či úplnou inaktivaci systémů DNA a RNA syntézy, buněčného dělení a přenosu růstových signálů se do popředí zájmu dostává možnost cílené selekce nejvhodnější léčebné kombinace na základě predikce jejich očekávané účinnosti a míry toxicity. U celé řady těchto preparátů bylo prokázáno, že jejich účinnost je ovlivněna variacemi v genech, jejichž produkty se účastní systémů souvisejících s mechanismem daného léčebného účinku. Variace mohou být taktéž zodpovědné za rozdílnou kinetiku lékového metabolismu a tím přímo ovlivňovat jeho toxicitu. DNA variací může být například mutace vzniklá v průběhu maligní proliferace nebo genový polymorfismus (vrozená predispozice). Na rozdíl od často studovaných mutací v nádorových tkáních (např. EGFR, Kras, p53) nebývá průkaz souvislosti v případě polymorfismů tak přímočarý. Většinou se jedná o komplexní korelaci účinku a toxicity s více polymorfismy najednou.

V našem projektu se zabýváme sledováním vztahu sady vybraných jednonukleotidových polymorfismů (SNP) v genech zajišťujících opravy DNA, kontrolu buněčného cyklu a transportní kinetiku. Naše výsledky naznačují, že při vhodně zvolené kombinaci je možné primárním genetickým vyšetřením z periferní krve pacienta predikovat účelnost nasazení chemoterapeutických léčebných schémat.

Podporováno IGA MZ NR/9087-3