Co by měla žena vědět o prevenci nádorů prsu.

Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním žen v České republice, jeho incidence v posledních letech mírně stoupá, ročně onemocní přes 6000 žen a asi 1800 jich na toto onemocnění zemře.

Karcinom prsu je systémové onemocnění, s multifaktoriálními příčinami vzniku. Od faktu, že neznáme jednu konkrétní, ovlivnitelnou příčinu vzniku karcinomu prsu, se odvíjí prevence tohoto onemocnění.

Primární prevence karcinomu prsu neexistuje, v této souvislosti je dobré zmínit možnost snížení rizika onemocnění rakovinou pomocí zdravého životního stylu člověka – nekouřit, racionálně se stravovat, správně a dostatečně odpočívat – aktivně i pasivně.

Sekundární prevence má za cíl včasnou diagnostiku a terapii karcinomu v počátečních či preinvazivních stadiích. Včasná diagnóza je diagnóza v preklinickém období, kdy nejsou přítomny průvodní symptomy, ale ložisko je detekovatelné zobrazovacími metodami. Přináší možnost úplného vyléčení, možnost konzervativní chirurgické léčby, menší počet onemocnění rozšířených mimo prs a snížení úmrtnosti na karcinom prsu.

Terciární prevence má za cíl včasnou diagnózu recidivy onemocnění, nového nádoru nebo metastatického šíření nádoru.

Mezi metody používané v sekundární i terciární prevenci nádorů prsu patří samovyšetřování, mamografické vyšetření a ultrasonografické vyšetření

Prevence nádoru prsu u žen do 40-ti let věku

Samovyšetření je hlavní metodou prevence u mladých žen, kdy mamografický screeningový program nemá dostatečné opodstatnění.

Mladé ženy by měly být instruovány o samovyšetření, jak a kdy ho správně provádět. Důležitá je informovanost žen o tom, že v případě nálezu rezistence v prsu je důležité provést sonografické vyšetření v akreditovaném screeningovém centru, kde podle nálezu v prsu a anamnestických údajů zjistí výši rizika onemocnění nádorem prsu a doporučí ženě, jak často by měla chodit na preventivní vyšetření. V případě diagnostikování zhoubného nádoru prsu zajistí ženě potřebnou péči.

Prevence nádoru u žen od 40-ti let věku

Palpační vyšetřování prsů nesplňuje základní cíl prevence a to je snížení úmrtnosti, proto je nutné od 40-ti let věku, kdy začíná strmě narůstat počet žen s rakovinou prsu, provádět pravidelné preventivní kontroly zobrazovacími metodami. 11letá kanadská studie s více než 266 000 ženami potvrdila, že samovyšetřování a pravidelné palpační vyšetření v mamární poradně nesnižuje úmrtnost na karcinom prsu. Dalším důvodem proti samovyšetřování jako screeningové metodě bez následného provedení zobrazovacího vyšetření je velikost ložisek takto nalezených – okolo 15 mm, oproti mamografii či ultrasonografii, které zobrazí ložisko již okolo 5 mm.

Mamografie je základní diagnostická metoda, protože umožní dosáhnout cíle prevence nádorů prsu:

• je bezpečná, jednoduchá a vhodná pro vyšetření velké populace
• umí odhalit včasné stadium
• existuje terapie, která efektivně vyřeší zjištěný problém
• je přijatelná pro vyšetřované
• má vysokou specificitu, senzitivitu a pozitivní prediktivní hodnotu
• je levná

Ultrasonografie (sonografie) prsu je hlavní metodou vyšetřování u žen mladších 40-ti let, kdy je žláza denzní a mamograf nepřináší dostatečné množství informací ke stanovení diagnózy, dále u žen těhotných a kojících. U žen nad 40 let je sonografie metodou doplňkovou a je nedílnou součástí screeningového programu. V těsné návaznosti na mamografické vyšetření je indikována u denzních žláz, při nálezu patologických nebo nejasných změn na mamografii, u klinicky hmatné rezistence a u negativní mamografie při klinické suspekci. Dále u žen s implantáty, u kterých není možné na mamografii zobrazit celou mléčnou žlázu a posoudit kontinuitu implantátu.

Důležitou metodou je sonografie u žen s vysokým rizikem vzniku karcinomu prsu, například u nosiček mutace genu BRCA 1,2, u kterých je mamografické vyšetření nebo vyšetření magnetickou rezonancí doplňováno sonografií v půlročních intervalech

Ženy v tomto věku by měly být informovány o tom, že pravidelné samovyšetření patří k dobré péči o zdraví. Měly by mít informace o screeningovém programu a nejdůležitější je informace o tom, že čím dříve se nádor najde, tím je lépe léčitelný a léčba méně agresivní.

Screeningový program karcinomu prsu v České republice

V červenci 2002 byl v České republice zahájen mamografický screening podle vyhlášky č. 372/2002 Sb., která stanovuje rozsah a časové rozmezí preventivních prohlídek. Toto nařízení bylo v roce 2010 novelizováno vyhláškou MZ ČR č. 3/2010. Dle ní má každá žena od 45-ti let věku, která nemá příznaky karcinomu prsu, jedenkrát za 2 roky nárok na screeningovou mamografii hrazenou ze zdravotního pojištění. Na toto vyšetření jí musí odeslat lékař – gynekolog nebo praktik, do centra akreditovaného k provádění mamografického screeningu. Veškeré potřebné informace o mamografickém screeningu jsou k dispozici na internetových stránkách www.mamo.cz.

Screeningová centra nemají za úkol pouze včasnou diagnostiku nádorů, ale i zajištění následné péče o ženy a mají i významnou úlohu v edukaci laické i odborné veřejnosti.

Závěr

Každá žena by měla být během života informována o možnostech prevence nádorů prsu:

• o tom jak se správně samovyšetřovat
• co udělat, když si objeví podezřelý nález v prsu
• kdy byc měla začít chodit pravidelně na preventivní sonografické nebo mamografické vyšetření – podle věku, rizika vzniku onemocnění a dalších faktorů.

Všechny tyto informace poskytují pracovníci akreditovaných screeningových center, kam se může každá žena v průběhu života obrátit, ať už s doporučením od lékaře na diagnostické nebo screeningové vyšetření nebo se zde může nechat vyšetřit na vlastní žádost.

V současnosti také pracuje v České republice několik pacientských sdružení, které se aktivně podílejí na zvyšování informovanosti žen o prevenci nádorů prsu. Jejich seznam je k dispozici na stránkách Aliance žen s rakovinou prsu o. p. s. (www.breastcancer.cz), která tyto sdružení zastřešuje a sama pořádá projekty a kampaně ve prospěch prevence a léčby karcinomu prsu.