Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: IV. Laboratorní diagnostika nádorů
Číslo abstraktu: 044p
Autoři: MUDr. Miroslava Nekulová; prof. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.; Iveta Rampulová; RNDr. Marta Šimíčková, CSc.; MUDr. Marta Číhalová; Doc. RNDr. Ladislav Pecen, CSc.; Mgr. Radomír Pilný
Cílem práce bylo zhodnotit parametry validity
pro chromogranin A u malobuněčného karcinomu plic. Jeho racionální
využití předpokládá znalost správné indikace, klinické senzitivity
a specifičnosti, analytických možností, faktorů ovlivňujících
vyšetření a interpretace výsledků.
Chromogranin A (CgA) je kyselý glykoprotein vyskytující se v normálních i neoplastických neuroendokrinních tkáních, kódující gen je umístěn na chromozomu 14. Patří mezi markery granulami, asociované s graninem sekrečních granulí. Granin, který je lokalizován v jejich matrix, je tvořen kromě CgA dalšími dvěma komponentami, chromograninerm B (=sekretograninem I) a chromograninem C (= sekretograninem II). Mechanismus regulace jeho biosyntézy není dosud do detailu znám. Působením estrogenu však dochází ke snížené expresi, pozitivní regulační efekt vykazují naopak glukokortikoidy (1). CgA se spoluúčastní mnoha intra- i extracelulámích procesů, především na úrovni regulace ukládání a sekrece vybraných hormonů a peptidů v buňce, na hladině extracelulární pravděpodobně působí jako prohormon a účastní se rovněž procesů spojených s buněčnou adhezí a regulace vývoje neuroendokrinní tkáně. Vývoj specifické protilátky proti CgA umožnil jeho lokalizaci imunohistochemickou, s aplikací především na ty neuroendokrinní tumory, které nemají schopnost produkovat hormony (2). CgA byl prokázán imunochemickými metodami v séru, plasmě i moči nemocných s neuroendokrinními malignitami (3). Bylo zjištěno, že CgA vykazuje nejvyšší senzitivitu při srovnání s dosud užívanými metodami (4 - 8) jako je stanovení sérové neuronspecifické enolázy (NSE) nebo močové 5-hydroxyindoloctové kyseliny (HIOK). Senzitivita průkazu návratu choroby pro karcinoidy se pohybuje kolem 70 až 90%. CgA vykazuje korelaci se změnami odpovídajícími vývoji onemocnění (progrese, remise choroby (9). V roce 2009 byla publikována práce posuzující také vhodnost chirurgické terapie jatemích metastáz neuroendokrinních tumorů pomocí vyšetřování chromograninu A (10). Cirkulující CgA byl prokázán i u sporadických gastro-entero-pankreatických neuroendokrinních tumorů a u dědičných mnohočetných endokrinních neoplasií (11) typu 1 (MEN), u dětských neuroblastomů (12) i u neuroendokrinní diferenciace karcinomů prostaty nereagujících na hormonální léčbu (13,14). Pomocí vyšetření CgA a somatostatin receptor scintigraphy (SRS) byla značme zlepšena i diagnostika neuroendokrinních tumorů (15,16, 17).
Jako vhodný marker pro malobuněčný karcinom plic (SCLC) doporučuje vyšetřování CgA mnoho autorů (18, 19, 20,21). Je však nutno brát v potaz i možnou falešnou pozitivitu markerů při městnavém srdečním onemocnění nebo nekompenzované hypertenzní chorobě, protože CgA se uplatňuje podstatně také v neuroendokrinní regulaci srdečních funkcí (22, 23). Také akutní ataka zánětlivé choroby střeva při ulcerativní kolitídě nebo Crohnově chorobě může zvyšovat hodnoty CgA v krvi (24). Další možné příčiny falešné pozitivty bývají renální poruchy, poruchy jater a léčba kortikosteroidy.
V průběhu minulých 4 let jsme provedli vyšetření CgA u 139 nemocných léčených pro malobuněčný karcinom plic. U 69 nemocných bylo možno dohledat klinický stav a hodnotit jako progresi choroby (PD) nebo stav bez známek choroby (NED). Klinický stav označený jako stabilizace (SD) nebyl zařazen do hodnocení.
V tomto souboru byla nalezena pro CgA plocha pod křivkou 0,903, senzitivita 87% při 93% specifičnosti. Cg A je vhodný marker tohoto onemocnění, lepší než NSE.
Práce byla provedena s podporou WZ MZD MOU 2005
Chromogranin A (CgA) je kyselý glykoprotein vyskytující se v normálních i neoplastických neuroendokrinních tkáních, kódující gen je umístěn na chromozomu 14. Patří mezi markery granulami, asociované s graninem sekrečních granulí. Granin, který je lokalizován v jejich matrix, je tvořen kromě CgA dalšími dvěma komponentami, chromograninerm B (=sekretograninem I) a chromograninem C (= sekretograninem II). Mechanismus regulace jeho biosyntézy není dosud do detailu znám. Působením estrogenu však dochází ke snížené expresi, pozitivní regulační efekt vykazují naopak glukokortikoidy (1). CgA se spoluúčastní mnoha intra- i extracelulámích procesů, především na úrovni regulace ukládání a sekrece vybraných hormonů a peptidů v buňce, na hladině extracelulární pravděpodobně působí jako prohormon a účastní se rovněž procesů spojených s buněčnou adhezí a regulace vývoje neuroendokrinní tkáně. Vývoj specifické protilátky proti CgA umožnil jeho lokalizaci imunohistochemickou, s aplikací především na ty neuroendokrinní tumory, které nemají schopnost produkovat hormony (2). CgA byl prokázán imunochemickými metodami v séru, plasmě i moči nemocných s neuroendokrinními malignitami (3). Bylo zjištěno, že CgA vykazuje nejvyšší senzitivitu při srovnání s dosud užívanými metodami (4 - 8) jako je stanovení sérové neuronspecifické enolázy (NSE) nebo močové 5-hydroxyindoloctové kyseliny (HIOK). Senzitivita průkazu návratu choroby pro karcinoidy se pohybuje kolem 70 až 90%. CgA vykazuje korelaci se změnami odpovídajícími vývoji onemocnění (progrese, remise choroby (9). V roce 2009 byla publikována práce posuzující také vhodnost chirurgické terapie jatemích metastáz neuroendokrinních tumorů pomocí vyšetřování chromograninu A (10). Cirkulující CgA byl prokázán i u sporadických gastro-entero-pankreatických neuroendokrinních tumorů a u dědičných mnohočetných endokrinních neoplasií (11) typu 1 (MEN), u dětských neuroblastomů (12) i u neuroendokrinní diferenciace karcinomů prostaty nereagujících na hormonální léčbu (13,14). Pomocí vyšetření CgA a somatostatin receptor scintigraphy (SRS) byla značme zlepšena i diagnostika neuroendokrinních tumorů (15,16, 17).
Jako vhodný marker pro malobuněčný karcinom plic (SCLC) doporučuje vyšetřování CgA mnoho autorů (18, 19, 20,21). Je však nutno brát v potaz i možnou falešnou pozitivitu markerů při městnavém srdečním onemocnění nebo nekompenzované hypertenzní chorobě, protože CgA se uplatňuje podstatně také v neuroendokrinní regulaci srdečních funkcí (22, 23). Také akutní ataka zánětlivé choroby střeva při ulcerativní kolitídě nebo Crohnově chorobě může zvyšovat hodnoty CgA v krvi (24). Další možné příčiny falešné pozitivty bývají renální poruchy, poruchy jater a léčba kortikosteroidy.
V průběhu minulých 4 let jsme provedli vyšetření CgA u 139 nemocných léčených pro malobuněčný karcinom plic. U 69 nemocných bylo možno dohledat klinický stav a hodnotit jako progresi choroby (PD) nebo stav bez známek choroby (NED). Klinický stav označený jako stabilizace (SD) nebyl zařazen do hodnocení.
V tomto souboru byla nalezena pro CgA plocha pod křivkou 0,903, senzitivita 87% při 93% specifičnosti. Cg A je vhodný marker tohoto onemocnění, lepší než NSE.
Literatura.
- Bajetta E., Ferrari L., Martinetti A., Celio L., Procopio G.,
Artale S., Zilembo N., Di Bartolomeo M., Seregni E., Bombardieri
E.: Chromogranin A., neuron specific enolase, carcinoembryonic
antigen, and hydroxyindolacetic acid evaluation in Patients with
neuroendocrine tumors. Cancer 1999, 86, 858-865.
- Jirásek T., Mandys V.: Carcinoids of the gastrointestinal
tract: importance of determining differentiation and proliferation
markers. Cesk. Patol. 2003, 39, 47-53.
- Stridsberg M., Eriksson B., Oberg K, Janson E. T.: A comparison
between three kits for chromogranin A measurements. J.Endocrinol.
2003, 177, 337-341.
- Eriksson B., Oberg K., Stritsberg M.: Tumor markers in
neuroendocrinne tumors. Digestion 2000, 62, 33-38.
- Pirker R. A., Pont J., Pohni R., Schutz W., Griesmacher A.,
MuUer M. M.: Usefulness of chromogranin A as a marker for the
detection of relapses of carcinoid tumors. Clin. Chem. Lab. Med.
1998, 6, 837-840.
- Nobels F. R., Kwekkeboom D. J., Bouillon R., Lamberts S.W.:
Chromogranin A: its clinical value as a marker of neuroen-docrinne
tumors. Eur. J. Clin. Invest. 1998, 28, 431-440.
- Ferrari L., Seregni E., Bajetta E., Martinetti A., Bombardieri
E.: The biological characteristics of chromogranin A and its role
as a circulating marker in neuroendocrinne tumors. Anticancer Res.
1999, 19, 3415-3427.
- Baudin E., Gigliotii A., Ducreux M., Roperts J., Comoy E.,
Sabourin J. C, Bidart J. M., Cailleux A. E, Bonnacci R., Ruffie P,
Schlumberger M.: Neuron-specific enolase and chromogranin A as a
marker of neuroendocrinne tumors. Br. J. Cancer 1998,78,
1102-1107.
- Šimíčková M., Nekulová M., Pecen M.: Chromogranin A a NSE jako
markery pro monitorování nemocných s apudomy. Liberecké symposium
laboratorní medicíny, Liberec 1,-4,6,2004
- Frilling A, Li J, Malamutmann E.: Treatment of liver metastases
from neuroendocrine tumours, Br J Surg 2009, Jan
21,96(2),175-184
- PerrachiM., ConteD., Gebbiac, PenattiC, Pizzineli S., ArosioM.,
CorbettaS., Spada A.: Plasma chromogranin A in Pati¬ents with
sporadic gastro-enetero-pancreatic neuroendocrine tumors or
multiple neoplasia type 1. Eur. J. Endocrinol. 2003, 148,
39-43.
- TaupenotL., HarperK. L., OConorD.: The chromogranin-
sectretogranin family. New Engl. J. Med. 2003, 348,
1134-1149.
- Kimura N, Hoshi S., Takabashi M., Takeha S., Shizava S., Nagura
H.: Plasma chromogranin A in prostatic carcinoma and neuroendocrine
tumors. J. Urol. 1997, 157, 565-568.
- Berutti A., Dogliotti L., Mosca A., Bellina M., Mari M., Torta
M., Tarabuzzi R., Bollito E., Fontana D., Angeli A.: Circulating
neuroendocrine markers in patients with prostate carcinoma. Cancer
2000, 88, 2590-2597.
- Zaky Ahel M, Kovacic K, Kraljic I, Tarle M. Oral estramustine
therapy in serum chromogranin A-positive stage D3 prostatě cancer
patients. Anticancer Res. 2001 Mar-Apr;21(2B): 1475-9.
- Sciarra A, Monti S, Gentile V, Mariotti G, Cardi A, Voria G,
Lucera R, DiSilverio F. Variation in chromogranin A serum levels
during intermittent versus continuousandrogen deprivation therapy
for prostate adenocarcinoma. Prostate. 2003 May
15;55(3):168-79.
- Sasaki T, Komiya A, Suzuki H, Shimbo M, Ueda T, Akakura K,
Ichikawa T. Changes in chromogranin a serum levels during endocrine
therapy in metastatic prostate cancer patients. Eur Urol. 2005
Aug;48(2):224-9; discussion 229-30. Epub 2005 Apr 7. Leibovitch I,
2006
- Giovanella L, Ceriani L, Bandera M, Garancini S.
Immunoradiometric assay of chromogranin A in the diagnosis of small
cell lung cancer: comparative evaluation with neuron-specific
enolase Int J Biol Markers. 2001 Jan-Mar;16(l):50-5.
- Pujol JL, Quantin X, Jacot W, Boher JM, Grenier J, Lamy PJ.
Neuroendocrine and cytokeratin serum markers as prognostic
determinants of small cell lung cancer. Lung Cancer. 2003
Feb;39(2):131-8
- S0rhaug S, Steinshamn S, Haaverstad R, Nordrum IS, Martinsen
TC, Waldum HL. Expression of neuroendocrine markers in non-small
cell lung cancer. APMIS. 2007 Feb;115(2):152-63
- Kasprzak A., Zabel M, Biczysko W.. Selected markers
(chromogranin A, neuron-specific enolase, synaptophysin, protein
gene product 9.5) in diagnosis and prognosis of neuroendocrine
pulmonary tumours Pol J Pathol. 2007;58(l):23-33.
- Pieroni M, Corti A, Tota B, Curnis F, Angelone T, Colombo B,
Cerra MC, Bellocci F, Crea F, Maseri A. Myocardial production of
chromogranin A in human heart: a new regulatory peptide of cardiac
function. Eur Heart J. 2007 May ;28(9): 1117-27. Epub 2007 Mar 27.
Comment in: Eur Heart J. 2007 May;28(9): 1052-3.
- Jansson AM, R0sj0 H, Omland T, Karlsson T, Hartford M,
Flyvbjerg A, Caidahl K. Prognostic value of circulating
chromogranin A levels in acute coronarysyndromes. Eur Heart J. 2009
Jan;30(l):25-32. Epub 2008 Nov 21.
- Sciola V, Massironi S, Conte D, Caprioli F, Ferrero S, Ciafardini C, Peracchi M, Bardella MT, Piodi L. Plasma chromogranin A in patients with inflammatory bowel disease. Inflamm Bowel Dis. 2008 Dec 17.
Práce byla provedena s podporou WZ MZD MOU 2005
Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009
