Chromogranin A, validita u malobuněčného karcinomu plic

Konference: 2009 XXXIII. Brněnské onkologické dny a XXIII. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: IV. Laboratorní diagnostika nádorů

Číslo abstraktu: 044p

Autoři: MUDr. Miroslava Nekulová; Doc. RNDr. Lenka Zdražilová Dubská, Ph.D.; Iveta Rampulová; RNDr. Marta Šimíčková, CSc.; MUDr. Marta Číhalová; Doc. RNDr. Ladislav Pecen, CSc.; Mgr. Radomír Pilný

Cílem práce bylo zhodnotit parametry validity pro chromogranin A u malobuněčného karcinomu plic. Jeho racionální využití předpokládá znalost správné indikace, klinické senzitivity a specifičnosti, analytických možností, faktorů ovlivňujících vyšetření a interpretace výsledků.

Chromogranin A (CgA) je kyselý glykoprotein vyskytující se v normálních i neoplastických neuroendokrinních tkáních, kódující gen je umístěn na chromozomu 14. Patří mezi markery granulami, asociované s graninem sekrečních granulí. Granin, který je lokalizován v jejich matrix, je tvořen kromě CgA dalšími dvěma komponentami, chromograninerm B (=sekretograninem I) a chromograninem C (= sekretograninem II). Mechanismus regulace jeho biosyntézy není dosud do detailu znám. Působením estrogenu však dochází ke snížené expresi, pozitivní regulační efekt vykazují naopak glukokortikoidy (1). CgA se spoluúčastní mnoha intra- i extracelulámích procesů, především na úrovni regulace ukládání a sekrece vybraných hormonů a peptidů v buňce, na hladině extracelulární pravděpodobně působí jako prohormon a účastní se rovněž procesů spojených s buněčnou adhezí a regulace vývoje neuroendokrinní tkáně. Vývoj specifické protilátky proti CgA umožnil jeho lokalizaci imunohistochemickou, s aplikací především na ty neuroendokrinní tumory, které nemají schopnost produkovat hormony (2). CgA byl prokázán imunochemickými metodami v séru, plasmě i moči nemocných s neuroendokrinními malignitami (3). Bylo zjištěno, že CgA vykazuje nejvyšší senzitivitu při srovnání s dosud užívanými metodami (4 - 8) jako je stanovení sérové neuronspecifické enolázy (NSE) nebo močové 5-hydroxyindoloctové kyseliny (HIOK). Senzitivita průkazu návratu choroby pro karcinoidy se pohybuje kolem 70 až 90%. CgA vykazuje korelaci se změnami odpovídajícími vývoji onemocnění (progrese, remise choroby (9). V roce 2009 byla publikována práce posuzující také vhodnost chirurgické terapie jatemích metastáz neuroendokrinních tumorů pomocí vyšetřování chromograninu A (10). Cirkulující CgA byl prokázán i u sporadických gastro-entero-pankreatických neuroendokrinních tumorů a u dědičných mnohočetných endokrinních neoplasií (11) typu 1 (MEN), u dětských neuroblastomů (12) i u neuroendokrinní diferenciace karcinomů prostaty nereagujících na hormonální léčbu (13,14). Pomocí vyšetření CgA a somatostatin receptor scintigraphy (SRS) byla značme zlepšena i diagnostika neuroendokrinních tumorů (15,16, 17).

Jako vhodný marker pro malobuněčný karcinom plic (SCLC) doporučuje vyšetřování CgA mnoho autorů (18, 19, 20,21). Je však nutno brát v potaz i možnou falešnou pozitivitu markerů při městnavém srdečním onemocnění nebo nekompenzované hypertenzní chorobě, protože CgA se uplatňuje podstatně také v neuroendokrinní regulaci srdečních funkcí (22, 23). Také akutní ataka zánětlivé choroby střeva při ulcerativní kolitídě nebo Crohnově chorobě může zvyšovat hodnoty CgA v krvi (24). Další možné příčiny falešné pozitivty bývají renální poruchy, poruchy jater a léčba kortikosteroidy.

V průběhu minulých 4 let jsme provedli vyšetření CgA u 139 nemocných léčených pro malobuněčný karcinom plic. U 69 nemocných bylo možno dohledat klinický stav a hodnotit jako progresi choroby (PD) nebo stav bez známek choroby (NED). Klinický stav označený jako stabilizace (SD) nebyl zařazen do hodnocení.

V tomto souboru byla nalezena pro CgA plocha pod křivkou 0,903, senzitivita 87% při 93% specifičnosti. Cg A je vhodný marker tohoto onemocnění, lepší než NSE.


Literatura.

  1. Bajetta E., Ferrari L., Martinetti A., Celio L., Procopio G., Artale S., Zilembo N., Di Bartolomeo M., Seregni E., Bombardieri E.: Chromogranin A., neuron specific enolase, carcinoembryonic antigen, and hydroxyindolacetic acid evaluation in Patients with neuroendocrine tumors. Cancer 1999, 86, 858-865.
  2. Jirásek T., Mandys V.: Carcinoids of the gastrointestinal tract: importance of determining differentiation and proliferation markers. Cesk. Patol. 2003, 39, 47-53.
  3. Stridsberg M., Eriksson B., Oberg K, Janson E. T.: A comparison between three kits for chromogranin A measurements. J.Endocrinol. 2003, 177, 337-341.
  4. Eriksson B., Oberg K., Stritsberg M.: Tumor markers in neuroendocrinne tumors. Digestion 2000, 62, 33-38.
  5. Pirker R. A., Pont J., Pohni R., Schutz W., Griesmacher A., MuUer M. M.: Usefulness of chromogranin A as a marker for the detection of relapses of carcinoid tumors. Clin. Chem. Lab. Med. 1998, 6, 837-840.
  6. Nobels F. R., Kwekkeboom D. J., Bouillon R., Lamberts S.W.: Chromogranin A: its clinical value as a marker of neuroen-docrinne tumors. Eur. J. Clin. Invest. 1998, 28, 431-440.
  7. Ferrari L., Seregni E., Bajetta E., Martinetti A., Bombardieri E.: The biological characteristics of chromogranin A and its role as a circulating marker in neuroendocrinne tumors. Anticancer Res. 1999, 19, 3415-3427.
  8. Baudin E., Gigliotii A., Ducreux M., Roperts J., Comoy E., Sabourin J. C, Bidart J. M., Cailleux A. E, Bonnacci R., Ruffie P, Schlumberger M.: Neuron-specific enolase and chromogranin A as a marker of neuroendocrinne tumors. Br. J. Cancer 1998,78, 1102-1107.
  9. Šimíčková M., Nekulová M., Pecen M.: Chromogranin A a NSE jako markery pro monitorování nemocných s apudomy. Liberecké symposium laboratorní medicíny, Liberec 1,-4,6,2004
  10. Frilling A, Li J, Malamutmann E.: Treatment of liver metastases from neuroendocrine tumours, Br J Surg 2009, Jan 21,96(2),175-184
  11. PerrachiM., ConteD., Gebbiac, PenattiC, Pizzineli S., ArosioM., CorbettaS., Spada A.: Plasma chromogranin A in Pati¬ents with sporadic gastro-enetero-pancreatic neuroendocrine tumors or multiple neoplasia type 1. Eur. J. Endocrinol. 2003, 148, 39-43.
  12. TaupenotL., HarperK. L., OConorD.: The chromogranin- sectretogranin family. New Engl. J. Med. 2003, 348, 1134-1149.
  13. Kimura N, Hoshi S., Takabashi M., Takeha S., Shizava S., Nagura H.: Plasma chromogranin A in prostatic carcinoma and neuroendocrine tumors. J. Urol. 1997, 157, 565-568.
  14. Berutti A., Dogliotti L., Mosca A., Bellina M., Mari M., Torta M., Tarabuzzi R., Bollito E., Fontana D., Angeli A.: Circulating neuroendocrine markers in patients with prostate carcinoma. Cancer 2000, 88, 2590-2597.
  15. Zaky Ahel M, Kovacic K, Kraljic I, Tarle M. Oral estramustine therapy in serum chromogranin A-positive stage D3 prostatě cancer patients. Anticancer Res. 2001 Mar-Apr;21(2B): 1475-9.
  16. Sciarra A, Monti S, Gentile V, Mariotti G, Cardi A, Voria G, Lucera R, DiSilverio F. Variation in chromogranin A serum levels during intermittent versus continuousandrogen deprivation therapy for prostate adenocarcinoma. Prostate. 2003 May 15;55(3):168-79.
  17. Sasaki T, Komiya A, Suzuki H, Shimbo M, Ueda T, Akakura K, Ichikawa T. Changes in chromogranin a serum levels during endocrine therapy in metastatic prostate cancer patients. Eur Urol. 2005 Aug;48(2):224-9; discussion 229-30. Epub 2005 Apr 7. Leibovitch I, 2006
  18. Giovanella L, Ceriani L, Bandera M, Garancini S. Immunoradiometric assay of chromogranin A in the diagnosis of small cell lung cancer: comparative evaluation with neuron-specific enolase Int J Biol Markers. 2001 Jan-Mar;16(l):50-5.
  19. Pujol JL, Quantin X, Jacot W, Boher JM, Grenier J, Lamy PJ. Neuroendocrine and cytokeratin serum markers as prognostic determinants of small cell lung cancer. Lung Cancer. 2003 Feb;39(2):131-8
  20. S0rhaug S, Steinshamn S, Haaverstad R, Nordrum IS, Martinsen TC, Waldum HL. Expression of neuroendocrine markers in non-small cell lung cancer. APMIS. 2007 Feb;115(2):152-63
  21. Kasprzak A., Zabel M, Biczysko W.. Selected markers (chromogranin A, neuron-specific enolase, synaptophysin, protein gene product 9.5) in diagnosis and prognosis of neuroendocrine pulmonary tumours Pol J Pathol. 2007;58(l):23-33.
  22. Pieroni M, Corti A, Tota B, Curnis F, Angelone T, Colombo B, Cerra MC, Bellocci F, Crea F, Maseri A. Myocardial production of chromogranin A in human heart: a new regulatory peptide of cardiac function. Eur Heart J. 2007 May ;28(9): 1117-27. Epub 2007 Mar 27. Comment in: Eur Heart J. 2007 May;28(9): 1052-3.
  23. Jansson AM, R0sj0 H, Omland T, Karlsson T, Hartford M, Flyvbjerg A, Caidahl K. Prognostic value of circulating chromogranin A levels in acute coronarysyndromes. Eur Heart J. 2009 Jan;30(l):25-32. Epub 2008 Nov 21.
  24. Sciola V, Massironi S, Conte D, Caprioli F, Ferrero S, Ciafardini C, Peracchi M, Bardella MT, Piodi L. Plasma chromogranin A in patients with inflammatory bowel disease. Inflamm Bowel Dis. 2008 Dec 17.


Práce byla provedena s podporou WZ MZD MOU 2005

Datum přednesení příspěvku: 16. 4. 2009