Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Organizace, hodnocení a standardizace onkologické péče
Téma: Hormonálně aktivní nádory
Číslo abstraktu: 104
Autoři: RNDr. Marta Šimíčková, CSc.; MUDr. Milana Šachlová, CSc.et Ph.D.; MUDr. Miroslava Nekulová; Doc. RNDr. Ladislav Pecen, CSc.; P. Hložková
Úvod
Difusní neuroendokrinní systém, který je tvořen neuroendokrinními buňkami rozptýlenými v non-neuroendokrinních tkáních a orgánech, se vyskytuje především v gastroenteropankreatickém a pulmonárním systému, ledvinách a urogenitálním traktu, kůži a myokardu. Buňky neuroendokrinního systému exprimují soubor peptidových hormonů, biogenních aminů, růstových faktorů i neurotransmiterů lokalizovaných ve specifických sekrečních granulích nebo v cytoplasmě. Imunohistochemický průkaz ve tkáních, v poslední době doplněný studiemi cirkulujících složek tohoto systému, přinesl významné poznatky pro diagnostiku a monitorování difusních neuroendokrinních nádorů.
Možnosti biochemické charakterizace jsou závislé nejen na lokalizaci neuroendokrinního nádoru, ale i na schopnosti nádoru produkovat určitý metabolit („biologicky aktivní neuroendokrinní tumory“). Nejčastěji jsou vyšetřovány: močová 5-hydroxyindoloctová kyselina nebo sérová NSE (karcinoidy), močová vanilmandlová kyselina, močové a plasmatické katecholaminy (feochromocytomy), gastrin, kalcitonin, vasoaktivní intestinální polypeptid (VIP), somatostatin, pankreatický polypeptid (PP), motilin, glukagon nebo insulin (nádory produkující hormony). Pro syndromy hereditární mnohočetné neoplasie jsou obecně doporuč eny PTH a gastrin (MEN 1), nebo kalcitonin a katecholaminy (MEN 2). Pro úč ely diagnostického průkazu MEN2 je nyní vyšetřována i mutace RET.
Exprese chromograninu A v neuroendokrinních tkáních je ubikvitární. Klinicky významný je jeho průkaz imunohistochemickými technikami při diagnostice mnoha endokrinních nádorů jako např. sekreční adenomy hypofýzy, neuroendokrinní tumory gastroenteropankreatického systému (karcinoidy, gastrinomy, glukagonomy, insulinomy, somatostatinomy, VIPomy), neuroendokrinní tumory bronchopulmonární (bronchiální karcinoidy, malobuněčné karcinomy plic), medulární thyroidální karcinomy, feochromocytomy, neuroblastomy, ev. karcinomy prostaty s neurendokrinní diferenciací. Jeho role v organizmu není dosud vyjasněna, pravděpodobně se podílí na mnoha buněčných procesech. Na intracelulární úrovni se účastní regulace sekrece a ukládání hormonů a peptidů. Jeho role na extracelulární úrovni je především působit jako prohormon, jehož štěpením vznikají biologicky aktivní látky (pankreastatin, vasostatin II, chromostatin). Podílí se zřejmě i na procesech spojených s adhezí a regulací vývoje neuroendokrinní tkáně.
Cirkulující chromogranin A se v posledním období jeví jako velice výhodný marker pro monitorování obzvláště těch typů neuroendokrinních nádorů, které neprodukují jiný metabolit, jsou tedy metabolicky inaktivní. Dosud bylo ověřeno, že především u karcinoidů vykazuje stanovení chromograninu A výrazně vyšší senzitivitu než stanovení sérové NSE či močové hydroxyindoloctové kyseliny. Bylo prokázáno, že senzitivita při návratu choroby se pohybuje mezi 70 až 90 % (při 90 % specificitě).
Tab.1 Klinická validita stanovení sérového chromograninu A (CgA) a močové hydroxyindoloctové kyseliny (dU_HIOK) u nemocných s karcinoidy. Specificita 90 %, data MOÚ 2003-2004.
a) cut-off: proti firemnímu doporučení zvýšena diskriminační hranice pro dosažení 90 % specificity na téměř dvojnásobek,
b) SN: senzitivita,
c) PV+, PV-: pozitivní či negativní prediktivní hodnota,
d) RR: relativní riziko (pravděpodobnost zvýšení rizika progrese onemocnění při zvýšené hladině markeru proti pravděpodobnosti progrese při jeho normální hladině),
e) AUC: plocha pod ROC křivkou.
Pacienti, metody
V našem souboru jsme vyšetřili 114 nemocných převážně s karcinoidy gastroenteropankreatického systému. Pro stanovení sérového chromograninu A byla užita mikrodestičková ELISA metoda (firma DAKO), sérová NSE byla stanovena na imunochemickém analyzátoru (ELECSYS, Roche), močová hydroxyindoloctová kyselina ve sbírané moči za 24 hod. spektrofotometrickou metodou po chromatografické separaci (BioSystems). Nemocní byli opakovaně vyšetřováni v průběhu dlouhodobého monitorování.
Výsledky
Klinická validita vyšetření chromograninu A ve srovnání se stanovením hydroxyindoloctové kyseliny v moči je uvedena v tab.1. Z výsledků je zřejmé, že senzitivita, pozitivní i negativní prediktivní hodnota a především relativní riziko je výrazně vyšší u chromograninu A než u kyseliny hydroxyindoloctové. Rovněž plocha pod ROC křivkou, která vyjadřuje vztah mezi senzitivitou a specificitou stanovení, má lepší charakteristiky pro tento parametr. Stanovení sérových koncentrací NSE v našem souboru karcinoidů vykazuje na menším souboru vyšetření velice nízkou senzitivitu.
Stanovení sérového chromograninu je výhodné rovněž pro menší možné ovlivnění preanalytické fáze: pro vyšetření hydroxyindoloctové kyseliny je totiž nutný sběr 24 hod. moči i určité dietní omezení. Podobně jako pro další sérové markery lze i pro chromogranin A nalézt nespecifické zvýšení, způsobené především poškozením ledvin, léčbou kortikoidy, atrofickou chronickou gastritidou apod.
Závěr
Stanovení sérového chromograninu A při monitorování nemocných s karcinoidy vykazuje vyšší senzitivitu než močová hydroxyindoloctová kyselina nebo sérová NSE. Význam pro monitorování nemocných s dalšími neuroendokrinními tumory i pro karcinomy prostaty s neuroendokrinní diferenciací je třeba ověřit.
Difusní neuroendokrinní systém, který je tvořen neuroendokrinními buňkami rozptýlenými v non-neuroendokrinních tkáních a orgánech, se vyskytuje především v gastroenteropankreatickém a pulmonárním systému, ledvinách a urogenitálním traktu, kůži a myokardu. Buňky neuroendokrinního systému exprimují soubor peptidových hormonů, biogenních aminů, růstových faktorů i neurotransmiterů lokalizovaných ve specifických sekrečních granulích nebo v cytoplasmě. Imunohistochemický průkaz ve tkáních, v poslední době doplněný studiemi cirkulujících složek tohoto systému, přinesl významné poznatky pro diagnostiku a monitorování difusních neuroendokrinních nádorů.
Možnosti biochemické charakterizace jsou závislé nejen na lokalizaci neuroendokrinního nádoru, ale i na schopnosti nádoru produkovat určitý metabolit („biologicky aktivní neuroendokrinní tumory“). Nejčastěji jsou vyšetřovány: močová 5-hydroxyindoloctová kyselina nebo sérová NSE (karcinoidy), močová vanilmandlová kyselina, močové a plasmatické katecholaminy (feochromocytomy), gastrin, kalcitonin, vasoaktivní intestinální polypeptid (VIP), somatostatin, pankreatický polypeptid (PP), motilin, glukagon nebo insulin (nádory produkující hormony). Pro syndromy hereditární mnohočetné neoplasie jsou obecně doporuč eny PTH a gastrin (MEN 1), nebo kalcitonin a katecholaminy (MEN 2). Pro úč ely diagnostického průkazu MEN2 je nyní vyšetřována i mutace RET.
Exprese chromograninu A v neuroendokrinních tkáních je ubikvitární. Klinicky významný je jeho průkaz imunohistochemickými technikami při diagnostice mnoha endokrinních nádorů jako např. sekreční adenomy hypofýzy, neuroendokrinní tumory gastroenteropankreatického systému (karcinoidy, gastrinomy, glukagonomy, insulinomy, somatostatinomy, VIPomy), neuroendokrinní tumory bronchopulmonární (bronchiální karcinoidy, malobuněčné karcinomy plic), medulární thyroidální karcinomy, feochromocytomy, neuroblastomy, ev. karcinomy prostaty s neurendokrinní diferenciací. Jeho role v organizmu není dosud vyjasněna, pravděpodobně se podílí na mnoha buněčných procesech. Na intracelulární úrovni se účastní regulace sekrece a ukládání hormonů a peptidů. Jeho role na extracelulární úrovni je především působit jako prohormon, jehož štěpením vznikají biologicky aktivní látky (pankreastatin, vasostatin II, chromostatin). Podílí se zřejmě i na procesech spojených s adhezí a regulací vývoje neuroendokrinní tkáně.
Cirkulující chromogranin A se v posledním období jeví jako velice výhodný marker pro monitorování obzvláště těch typů neuroendokrinních nádorů, které neprodukují jiný metabolit, jsou tedy metabolicky inaktivní. Dosud bylo ověřeno, že především u karcinoidů vykazuje stanovení chromograninu A výrazně vyšší senzitivitu než stanovení sérové NSE či močové hydroxyindoloctové kyseliny. Bylo prokázáno, že senzitivita při návratu choroby se pohybuje mezi 70 až 90 % (při 90 % specificitě).
Tab.1 Klinická validita stanovení sérového chromograninu A (CgA) a močové hydroxyindoloctové kyseliny (dU_HIOK) u nemocných s karcinoidy. Specificita 90 %, data MOÚ 2003-2004.
a) cut-off: proti firemnímu doporučení zvýšena diskriminační hranice pro dosažení 90 % specificity na téměř dvojnásobek,
b) SN: senzitivita,
c) PV+, PV-: pozitivní či negativní prediktivní hodnota,
d) RR: relativní riziko (pravděpodobnost zvýšení rizika progrese onemocnění při zvýšené hladině markeru proti pravděpodobnosti progrese při jeho normální hladině),
e) AUC: plocha pod ROC křivkou.
Pacienti, metody
V našem souboru jsme vyšetřili 114 nemocných převážně s karcinoidy gastroenteropankreatického systému. Pro stanovení sérového chromograninu A byla užita mikrodestičková ELISA metoda (firma DAKO), sérová NSE byla stanovena na imunochemickém analyzátoru (ELECSYS, Roche), močová hydroxyindoloctová kyselina ve sbírané moči za 24 hod. spektrofotometrickou metodou po chromatografické separaci (BioSystems). Nemocní byli opakovaně vyšetřováni v průběhu dlouhodobého monitorování.
Výsledky
Klinická validita vyšetření chromograninu A ve srovnání se stanovením hydroxyindoloctové kyseliny v moči je uvedena v tab.1. Z výsledků je zřejmé, že senzitivita, pozitivní i negativní prediktivní hodnota a především relativní riziko je výrazně vyšší u chromograninu A než u kyseliny hydroxyindoloctové. Rovněž plocha pod ROC křivkou, která vyjadřuje vztah mezi senzitivitou a specificitou stanovení, má lepší charakteristiky pro tento parametr. Stanovení sérových koncentrací NSE v našem souboru karcinoidů vykazuje na menším souboru vyšetření velice nízkou senzitivitu.
Stanovení sérového chromograninu je výhodné rovněž pro menší možné ovlivnění preanalytické fáze: pro vyšetření hydroxyindoloctové kyseliny je totiž nutný sběr 24 hod. moči i určité dietní omezení. Podobně jako pro další sérové markery lze i pro chromogranin A nalézt nespecifické zvýšení, způsobené především poškozením ledvin, léčbou kortikoidy, atrofickou chronickou gastritidou apod.
Závěr
Stanovení sérového chromograninu A při monitorování nemocných s karcinoidy vykazuje vyšší senzitivitu než močová hydroxyindoloctová kyselina nebo sérová NSE. Význam pro monitorování nemocných s dalšími neuroendokrinními tumory i pro karcinomy prostaty s neuroendokrinní diferenciací je třeba ověřit.
Datum přednesení příspěvku: 27. 5. 2005
