Konference: 2016 XL. Brněnské onkologické dny a XXX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Ostatní
Téma: XXI. Nádory skeletu a sarkomy
Číslo abstraktu: XXI/269
Autoři: MUDr. Jan Cienciala, Ph.D.
Korektní léčení nádorů páteře je závislé na mnoha faktorech, které jsou jedinečné u každého pacienta a také každého tumoru. K dispozici máme široké spektrum terapeutických možností od prosté observace po totální vertebrektomii. Chirurgický plán vychází: z identifikace typu a charakteristiky nádoru (benigní nebo maligní, primární nebo metastatický), z klasifikace stupně a šíření nádoru (pomalu rostoucí, lokálně agresivní, diseminovaný), z indikace k chirurgické léčbě - relativní nebo absolutní (neurologické postižení, fraktura, instabilita), ze zhodnocení konzervativních možností, ze zhodnocení resekčních a rekonstrukčních možností, z upřesnění adjuvantní léčby, z formulace léčebného plánu, obsahujícího všechny uvedené stupně. Metastatické léze 1. a 2. krčního obratle častěji poškozují přední elementy a na rozdíl od ostatních částí páteře dosáhneme uvolnění nervových struktur a odstranění bolesti zadní dekompresí a dorzální stabilizací páteře. Pro pacienty s deformitou a kolapsem obratlového těla subaxiální krční páteře je přední přístup nezbytný a upřednostňovaný. K náhradě využíváme aloštěpy, autoštěpy, titanové klece, polymetylmetakrylát i dlahy. Pro korekci deformity pak přístup kombinovaný. U nádorů thorakolumbální páteře dochází k destrukci kostní tkáně. Ta vede k bolestivé instabilitě a deformitě, která zvláště u hrudní páteře může způsobovat neurologické příznaky. U pacientů bez neurologických příznaků je základním cílem stabilizace páteře vedoucí k odstranění bolesti a prevenci útlaku nervové tkáně. U radiosenzitivních tumorů toho dosáhneme zadní instrumentací a následnou radioterapií. U radiorezistentních tumorů je nutná agresivnější chirurgická léčba - standardním postupem při vertebrektomii je kombinace zadního přístupu a transthorakálního nebo transthorakoretroperitoneálního předního přístupu k obratlovému tělu. V případě, že alespoň jeden pedikl není zasažen tumorem, je široká resekce možná. U sakrálních lézí je vysoká amputace sakra metodou volby. Pokud jsou ušetřeny nervové kořeny S2 oboustranně nebo S2 a S3 jednostranně, bývají funkce střev a funkce močového měchýře obvykle zachovány.
Závěr:
V léčbě nádorů páteře hraje důležitou roli kvalita resekčních okrajů, která má velký prognostický význam. Dokonce i u metastatických lézí široká resekce umožňuje prodloužit přežití a zlepšit kvalitu života. Rekonstrukce předního sloupce v kombinaci s transpedikulární fixací poskytuje odpovídající rigiditu systému. Selhání instrumentace je ale možné očekávat v případech, kdy k rekonstrukci předního zátěžového sloupce nedošlo. U benigních a pomalu rostoucích tumorů, kde je očekávané přežití v letech, je nezbytné dosažení pevné kostní fúze.
Datum přednesení příspěvku: 29. 4. 2016