CHIRURGICKÁ LÉČBA ČASNÉHO KARCINOMU ŽALUDKU

Resekční výkon stále zůstává jedinou potenciálně kurativní metodou léčby karcinomu žaludku. Základním operačním postupem je gastrektomie – totální nebo subtotální, dle klinického stadia a lokalizace, velikosti a histologické typizace nádoru. Rekonstrukce trávicí trubice po gastrektomii se v současné době obvykle provádí ezofagojejunoanastomózou pomocí exkludované kličky jejuna tak, jak ji poprvé provedl Anton Wölfler v roce 1883 a později zpopularizoval César Roux, jehož jméno tento operační postup nyní nese. Výkon se standardně doplňuje odstraněním spádových lymfatických uzlin, jejich případná nádorová  infiltrace výrazně zhoršuje prognózu onemocnění. V současnosti se proto považuje perigastrická lymfadenektomie za nedílnou součást radikální gastrek tomie a její neprovedení za postup non lege artis. Rozsah lymfadenektomie zůstává stále diskutovaným problémem; radikalitu lymfadenektomie je nutno konfrontovat s mírou rizika pooperačních komplikací, jejichž četnost s extenzivitou výkonu narůstá. Perigastrické mízní uzliny se dělí do tří kompartmentů (D1, D2 a D3) a na mnoha evropských pracovištích se stále standardně odstraňují pouze uzliny kompartmentu prvního, což se označuje jako D1 lymfadenektomie. Naproti tomu asijská pracoviště, a s nimi stále více pracovišť evropských (tedy i českých), ale považují za operační standard D2 lymfadenektomii neboli odstranění mízních uzlin prvního i druhého kompartmentu. Nádorová  infiltrace uzlin třetího uzlinového kompartmentu se považuje již za metastatické postižení (M1), a D3 lymfadenektomie se proto v Evropě běžně neprovádí. Je předmětem zájmu asijských chirurgů, ale benefit tohoto superradikálního operačního výkonu dosud jednoznačně prokázán nebyl.

Práce byla podpořena Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky (OP VaVpI – RECAMO, CZ.1.05/ 2.1.00/ 03.0101). Práce byla podpořena MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Videozáznam přednášky