Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Maligní lymfomy a leukémie
Téma: XVII. Hematoonkologie
Číslo abstraktu: 194
Autoři: prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D.; MUDr. a Ing. Radek Tupý; Doc. MUDr. Ludmila Boudová, Ph.D.; MUDr. Pavel Jindra, Ph.D.; MUDr. Jan Mraček, Ph.D.; MUDr. Marcela Hrabětová; MUDr. Tomáš Svoboda, Ph.D.; prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D.; MUDr. Alexandra Jungová; MUDr. Věra Vozobulová; MUDr. Miroslava Schűtzová
Východiska:
Postižení mozku non-hodgkinskými lymfomy (NHL), primárními nebo v rámci systémového onemocnění, jsou vzácná (cca 5 % intrakraniálních tumorů), i když je tendence k nárůstu incidence v souvislosti s AIDS a zvyšujícím se počtem pacientů po transplantacích a na imunosupresivní léčbě. Jde o významnou malignitu.
Soubor pacientů a metody:
Retrospektivní analýza pacientů s ložiskovým postižením mozku NHL diagnostikovaným v období 2001-2011 v naší fakultní nemocnici.
Výsledky:
Analyzováno 27 pacientů, muži 48 %, medián věku 61 (42-82) let. Primární difuzní velkobuněčný lymfom (DLBCL) CNS byl zastižen u 22/27 (81 %), systémový DLBCL u 3/27 a Mantle cell NHL u 2/27. Počet NHL ložisek v mozku byl 1 (1-8) s mediánem velikosti 28 x 30 x 29 (11 x 16 x 20 - 85 x 76 x 65) mm. Při MRI vyšetření byl charakteristickým nálezem kolaterální edém 15/15 (100 %), homogenní kontrastní sycení 12/15 (80 %) a při využití difuzně vážené sekvence a podání kontrastní látky pak navíc restrikce difuze u 11/11 (100 %) případů. Nejčastějšími symptomy byla paréza končetiny nebo hemiparéza (55 %), bradypsychizmus (22 %), expresivní afázie (22 %) a cephalea (18 %). Byla provedena navigovaná biopsie u 16/25 (64 %) pacientů a resekční výkony byly indikovány ve výjimečných případech při progresi neurologického deficitu na podkladě expanzivních projevů tumoru, který v té době ještě nebyl histologicky verifikován. U 13/27 (48 %) pacientů byla provedena lumbální punkce a pouze u 2 byla zastižena přítomnost NHL v likvoru. Jako primární léčba byla kortikoterapie indikována u 15 % pacientů s mediánem celkového přežití 1 měsíc, aktinoterapie CNS u 37 % s mediánem přežití 3 měsíce, chemoterapie u 48 % pacientů s mediánem celkového přežití 10 (2-45) měsíců. Protokol chemoterapie zahrnoval využití vysocedávkovaného metotrexátu i.v. s plánem podání alespoň dvou cyklů léčby, přičemž u poloviny takto léčených bylo pro špatnou toleranci nebo progresi malignity možno podat jen jeden cyklus léčby a u 4 pacientů bylo možné doplnění autologní transplantace periferních krvetvorných buněk.
Závěr:
NHL mozku jsou relativně vzácné a prognosticky nepříznivé. Léčebné postupy zvolené u jednotlivých pacientů odrážely především věk a celkový stav pacienta s komorbiditami. Musí být individuálně zvážena únosnost k intenzivní chemoterapii nebo radioterapii, přičemž navržená léčba by pak měla být zahájena obratem. Při MRI a CT vyšetření v záchytu je nutno myslet na tuto etiologii a metodiky volit s cílem možnost lymfomu lépe ověřit. Kortikoterapie by neměla být podávána před plánovanou biopsií, protože může regresí znesnadnit histologický odečet.
Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013
