Český lékař, zhoubné nádory a onkologická hlášení.

   Onkologická onemocnění se v poslední době stávají celosvětovým problémem. Zhoubných nádorů (ZN) totiž neustále výrazně přibývá, stoupá nejen incidence ale i mortalita. Také Česká republika nečiní výjimku a v některých lokalitách-diagnózách jako jsou kolorektální a renální karcinomy dokonce zaujímá přední místa. Meziroční vzestup incidence ZN u nás činí cca 2-3 %, v některých krajích a zejména pak v menších oblastech jako byly okresy dosahují dokonce 5-9 %. Jen během 4 let, v období let 2005-2009, narostl výskyt nových onemocnění na ZN ze 71.445 na 80.674, to jest téměř o deset tisíc. Základním a nenahraditelným zdrojem pro statistické a epidemiologické vyhodnocování ZN jsou onkologická hlášení (OH). Na jejich podkladech je možné zpracovávat údaje o incidenci,mortalitě, věkovém, pohlavním, krajovém rozložení. Publikováním v ročence „Novotvary“, jsou pak tyto informace předávány lékařské veřejnosti a jsou dostupné v každém zdravotnickém zařízení. Zjištěné údaje slouží také k formování onkologických programů, jsou využívány pojišťovacími a informačními systémy. S pomocí tzv. SVOD (Softwarový systém vizualizace onkologických diagnóz) se objevují další možnosti orientace v onkologické problematice (tabulky, grafy, mapy…).

   Nelze ovšem přehlédnout, že s vyplňováním a sběrem OH přetrvávají léta a to v celé ČR značné problémy, týkající se včasnosti,přesnosti,úplnosti a tím i spolehlivosti. V pozadí těchto mnohdy značných a chronických problémů,které jsou bohudík ve valné míře spolehlivě,ale mnohdy se značnou námahou řešeny na pracovištích NOR (Národní onkologický registr) jsou především bohužel samotní lékaři. Problém je to chronický, obecný i když nelze generalizovat a vinit všechny lékaře. Abychom se problematice přiblížili hlouběji sestavili jsme dotazník, který jsme rozeslali na jednotlivá pracoviště naší FN se záměrem rozpoznat názory lékařů na smysl OH, jejich orientaci v onkologické problematice. Stručně řečeno dotazník zjišťoval co lékaři o OH ví, jak o něm smýšlejí, jak přijímají a plní zákonnou povinnost spojenou s onkologickou hlásností a co by doporučili zlepšit. Dotazník se skládal ze l3 okruhů a otázek s několika možnostmi odpovědí Považované správné odpovědi se kroužkovaly. Z vyplněných dotazníků, které se pak vracely na naše pracoviště NOR lze vyčíst řadu skutečností. Předně musíme konstatovat velké rozdíly v postoji k samotnému vyplňování OH a to od samozřejmosti, ukázněnosti a chápání významu až k lhostejnosti a nezájmu,ba nelibosti, v některých případech až dokonce k odporu a nepřátelskému přístupu.

 Jako absurdní vyjádření, byť ojedinělé uvádíme lékařský výrok:

„Než bych vyplňoval onkologické hlášení tak půjdu raději sedět“.

 Obecně lze konstatovat,že někteří naši lékaři neregistrují zákonitou povinnost vyplňovat OH i skutečnost,že ochrana dat je v registru bezpečně jištěna a zneužití je vyloučeno.

Někteří lékaři nemají často jasno kdo je vlastně povinen hlásit ZN (na diagnostice se účastní více lékařů i oborů) stejně jako jim uniká vlastní, základní význam OH. Jiní zase nechápou,že informační rozsah zpracovaných OH má své limity,že nelze získat jakékoliv a k tomu velmi podrobné číselné informace. Mnohým pak naprosto uniká zásadní význam OH hlášení pro statistiku, epidemiologii a organizaci onkologické péče a také jeho mezinárodní dopad a využití.(srovnávání nemocnosti, úmrtnosti,věkový výskyt atd. na celosvětové úrovni).

    Také poměrně málo lékařů ví o existenci a přístupnosti webového portálu SVOD,čímž jim uniká významný univerzální nástroj k názorné ilustraci a analýze onkologických dat a to až od roku 1977. Co lékaři často kritizují a nutno přiznat,že mnohdy zcela oprávněně,je samotná forma OH,Dnešní doba si žádá počítačové zpracování,jednodušší a přitom údajově přínosnější a pro vyplňování jednodušší, časové méně náročné,s minimálním zdržováním lékaře od jiné odborné práce. Někteří lékaři poukazují také limitované možnosti využití údajů z OH pro publikační a vědeckou práci.

   Otázka jak dosáhnout zlepšení úrovně onkologické hlásnosti v ČR může mít celou řadu odpovědí. Jistě sem patří zvýšení informovanosti lékařů,jejich zasvěcování do nutnosti,reálných předností a nezbytnosti OH. Mnohdy a opakovaně je třeba lékařům domlouvat,poukazovat na nařízení,ohánět se vyhláškou zákona,použít vlivu bezprostředních a vyšších nadřízených. Velkým přínosem bude zcela jistě zavedení a tím i zjednodušení hlásné povinnosti pomocí počítačové techniky a elektronického zpracování. Za prospěšné a velmi účinné by bylo možné považovat finanční zapojení VZP ve smyslu nepropustnosti propouštěcí zprávy spojené s neproplacením,pokud onkologický pacient není řádně zahlášen. OH blízké budoucnosti by mělo být včasné,úplné,správné,spolehlivé, spojené pro lékaře s bezproblémovým vyplňováním. Informace přes SVOD a každoroční publikace NOVOTVARY musí být aktuální a přístupné všem lékařům,kteří mohou údaje potřebovat.

    Co je ovšem stálou slabinou a v čem onkologie a s tím i OH zaostává je fakt, že dosud vlastně neznáme přesnou příčinu vzniku většiny ZN, nejsme schopni důsledné primární prevence,neumíme často diagnostikovat ranná stádia, nezvládáme léčbu pokročilých a diseminovaných ZN. A tak jistě v této košatině rozmanitých problémů a nejasností se pak může zdát otázka onkologického hlášení jen pouhým drobným lístkem na obrovském stromu poznání.