Časná paliativní péče u nemocných s metastazující nemalobuněčnou plicní rakovinou

WHO (2008) definuje paliativní péči jako přístup, který zlepšuje kvalitu života pacientů a jejich rodin čelících problémům spojeným s život ohrožující nemocí. Činí tak prostřednictvím prevence a odstranění utrpení pomocí časného rozpoznání, řádného zhodnocení a léčby bolesti a dalších problémů fyzických, psychosociálních a spirituálních.

Paliativní péče

• Zajišťuje odstranění bolesti a dalších obtížných příznaků
• Potvrzuje život a považuje umírání za normální proces
• Nesnaží se ani urychlit ani oddalovat smrt
• Zahrnuje v péči o pacienta psychologické a spirituální aspekty
• Nabízí podpůrný systém, který pomáhá žít pacientovi co nejaktivněji až do smrti
• Nabízí podpůrný systém, který pomáhá rodinám vyrovnat se s chorobou nemocného a s úmrtím blízké osoby
• Využívá týmový přístup odpovídající potřebám pacientů a jejich rodin, včetně poradenství v případě úmrtí blízké osoby
• Zlepšuje kvalitu života a může rovněž pozitivně ovlivnit průběh onemocnění
• Je aplikovatelná časně v průběhu onemocnění, současně s jinou terapií zaměřenou na prodloužení života, jako je chemoterapie či radioterapie, a zahrnuje taková vyšetření, která jsou potřebná k lepšímu porozumění a vedení obtížných klinických komplikací

Nemocní st. IV nemalobuněčné plicní rakoviny (NSCLC) mají v době diagnózy často řadu potíží. Jakkoliv na jedné straně astronomicky stoupají náklady na aktivní a často neefektivní onkologickou léčbu, paliativní péče není v dostatečné míře nemocným nabízena, i v zemích s dostatečnou nabídkou takové péče a kvalitní organizací péče (1). V ČR funguje společnost paliativní medicíny, obor má vlastní atestaci, jsou publikovány odborné knihy a doporučené postupy (2, 3, 4). Obecně však přichází paliativní péče na řadu většinou až po vyčerpání aktivní onkologické léčby nebo nárazově při nezvládnutí akutních příznaků.

Recentní randomizovaná studie Temelové a spol. u nově diagnostikovaného metastazujícího karcinomu plic hodnotila efekt přidání časné paliativní péče ke standardní onkologické léčbě v porovnání se standardní onkologickou léčbou. Bylo zařazeno 151 nemocných, byla měřena kvalita života a psychický stav, a to v době zařazení a po 12 týdnech. Ve srovnání se standardní skupinou měla skupina s časnou paliativní léčbou lepší celkovou kvalitu života (méně symptomů), menší výskyt depresí a navíc i prodloužení přežití.
Benefit mediánu přežití 2,7 měsíce je ekvivalentní k odpovědi, které je dosahováno standardními chemoterapeutickými režimy. Studie Temelové a spol. potvrzuje, že časné zařazení paliativní péče je součástí kvalitní, evidence-based péče o onkologicky nemocné pacienty s metastazujícím NSCLC.

Literatura:

1. National Consensus Project Home Page. (Přístupné 8. října 2010 z http:///www.nationalconsensusproject.org)
2. Paliativní medicína. Oficiální stránky České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP. (přístupné 8. října 2010z http://www.paliativnimedicina.cz).
3. SLÁMA, B., SLÁMA, 0., VORLÍČEK, J., MISCONIOVÁ, B. Paliativní péče o pacienty v terminálním stádiu nemoci. Doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, 2005.16s.
4. SLÁMA, 0., KABELKA, L, VORLÍČEK, J. Paliativní medicína pro praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2007.
5. TEMEL, J. S., GREER, J. A., MUZIKANSKY, A. et al. Early Palliative Care for Patients with Metastatic Non-Small-Cell Lung Cancer, N Engl J Med 2010; 363:733-742.