Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: Gynekologické nádory
Číslo abstraktu: 109
Autoři: MUDr. Milan Kohoutek; MUDr. Markéta Pospíšková; MUDr. Michaela Zábojníková; MUDr. Lenka Ostřížková; MUDr. Bohuslav Navrátil; N. Chytílková
Recidivující karcinom ovaria, který v
průběhu léčby dříve či později ztrácí citlivost na platinové
deriváty a taxany, představuje pro onkologa závažný terapeutický
problém. Pacientky, absolvující většinou více než 3 linie
chemoterapie, bývají zatíženy rizikem především hematologické
toxicity a nefrotoxicity.
Doxil/Caelyx představuje díky úpravě molekuly doxorubicinu alternativu chemoterapie, která by mohla být pacientkami lépe tolerována a z hlediska účinnosti u platina – resistentního nebo refrakterního ovariálního karcinomu nabízí dle výsledků studií fáze III možnost aktivně zasáhnout do nepříznivého průběhu onemocnění.
Na onkologickém oddělení ve Zlíně podáváme u pacientek s Pt-refrakterním a resistentním recidivujícím karcinomem ovaria Caelyx v dávce 40 mg/m2 v intervalu 3 až 4 týdny v krátkodobé infusi od roku 2003. Bylo léčeno celkem 15 pacientek ve věku od 32 do 77 let, z toho u 5 pacientek byl podán Caelyx ve II. linii léčby, u 5 pacientek ve III.linii, u 3 pacientek ve IV.linii a 2 pacientek v celkově V.linii terapie, vždy v závislosti na ztrátě citlivosti nádorové populace na léčbu platinovými deriváty. Všechny léčené pacientky byly primárně operovány, nádor ovaria histologicky verifikován jako serosní papillární cystadenokarcinom, nejčastěji G3, v době diagnózy stadia III (14 pacientek) a st IV (1 pacientka).
Celkem bylo podáno 87 serií chemoterapie, nejvíce 25 cyklů u pacientky léčené ve IV.linii terapie, nejčastěji 6 cyklů na jednu pacientku. Léčba byla prováděna do zaznamenané progrese onemocnění, u 2 pacientek byla léčba ukončena pro toxicitu preparátu.
I přes zátěž předchozí toxickou léčbou byla závažná hematologická toxicita (neutropenie gr III) zaznamenána jen po jediné serii u pacientky v V.linii chemoterapie po předchozích IV liniích cycloplatiny. Závažná nehematologická (kožní) toxicita gr III byla zaznamenána po 3.serii v V.linii léčby. V obou těchto případech byla toxicita důvodem pro ukončení léčby. U dalších pacientek nebyla zaznamenána žádná hematologická nebo nehematologická toxicita (ani alopecie).
Léčbou bylo dosaženo parciální odpovědi u 6 pacientek, stabilizace onemocnění u 6 pacientek, zcela bez efektu byla léčba Caelyxem u 2 pacientek, u jedné z naší skupiny je efekt nehodnotitelný pro úmrtí na neonkologickou kompikaci. Kompletní odpovědi dosaženo nebylo.
Tolerance léčby byla obecně velmi dobrá. Léčba je aplikována ambulantně.
Díky nízké toxicitě preparátu se kvalita života u všech sledovaných pacientek výrazně v průběhu léčby Caelyxem zlepšila ve srovnání s předchozím průběhem cytostatické léčby,zvláště za situace, kdy bylo dosaženo klinického efektu léčby (stabilizace a parciální odpověď – 80% pacientek). Uvedená chemoterapie představuje pro pacientky léčené pro Pt-refrakterní a resistentní recidivující karcinom ovaria další možnost jednoduché,účinné a málo toxické léčby.
Doxil/Caelyx představuje díky úpravě molekuly doxorubicinu alternativu chemoterapie, která by mohla být pacientkami lépe tolerována a z hlediska účinnosti u platina – resistentního nebo refrakterního ovariálního karcinomu nabízí dle výsledků studií fáze III možnost aktivně zasáhnout do nepříznivého průběhu onemocnění.
Na onkologickém oddělení ve Zlíně podáváme u pacientek s Pt-refrakterním a resistentním recidivujícím karcinomem ovaria Caelyx v dávce 40 mg/m2 v intervalu 3 až 4 týdny v krátkodobé infusi od roku 2003. Bylo léčeno celkem 15 pacientek ve věku od 32 do 77 let, z toho u 5 pacientek byl podán Caelyx ve II. linii léčby, u 5 pacientek ve III.linii, u 3 pacientek ve IV.linii a 2 pacientek v celkově V.linii terapie, vždy v závislosti na ztrátě citlivosti nádorové populace na léčbu platinovými deriváty. Všechny léčené pacientky byly primárně operovány, nádor ovaria histologicky verifikován jako serosní papillární cystadenokarcinom, nejčastěji G3, v době diagnózy stadia III (14 pacientek) a st IV (1 pacientka).
Celkem bylo podáno 87 serií chemoterapie, nejvíce 25 cyklů u pacientky léčené ve IV.linii terapie, nejčastěji 6 cyklů na jednu pacientku. Léčba byla prováděna do zaznamenané progrese onemocnění, u 2 pacientek byla léčba ukončena pro toxicitu preparátu.
I přes zátěž předchozí toxickou léčbou byla závažná hematologická toxicita (neutropenie gr III) zaznamenána jen po jediné serii u pacientky v V.linii chemoterapie po předchozích IV liniích cycloplatiny. Závažná nehematologická (kožní) toxicita gr III byla zaznamenána po 3.serii v V.linii léčby. V obou těchto případech byla toxicita důvodem pro ukončení léčby. U dalších pacientek nebyla zaznamenána žádná hematologická nebo nehematologická toxicita (ani alopecie).
Léčbou bylo dosaženo parciální odpovědi u 6 pacientek, stabilizace onemocnění u 6 pacientek, zcela bez efektu byla léčba Caelyxem u 2 pacientek, u jedné z naší skupiny je efekt nehodnotitelný pro úmrtí na neonkologickou kompikaci. Kompletní odpovědi dosaženo nebylo.
Tolerance léčby byla obecně velmi dobrá. Léčba je aplikována ambulantně.
Díky nízké toxicitě preparátu se kvalita života u všech sledovaných pacientek výrazně v průběhu léčby Caelyxem zlepšila ve srovnání s předchozím průběhem cytostatické léčby,zvláště za situace, kdy bylo dosaženo klinického efektu léčby (stabilizace a parciální odpověď – 80% pacientek). Uvedená chemoterapie představuje pro pacientky léčené pro Pt-refrakterní a resistentní recidivující karcinom ovaria další možnost jednoduché,účinné a málo toxické léčby.
Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2005
