Brachyterapie v léčbě karcinomu čípku a těla děložního

Brachyterapie je radiační léčebná metoda, která umožňuje dodat vysokou dávku záření do tumoru a jeho bezprostřední blízkosti, a nebo do lůžka po odstraněném nádoru za současného šetření v blízkosti zdravých tkání (močový měchýř, rektum).
V léčbě gynekologických malignit je tato metoda využívána zejména u nádorů čípku a těla děložního.
Ačkoli je děloha jeden orgán, z hlediska onkologie její onemocnění dělíme na dvě samostatné diagnózy:onemocnění čípku a těla děložního.
Důvodem je odlišný epitel. Tělo děložní je vystláno žlazovým epitelem, zatím co čípek je pokryt dlaždicobuněčným. Druhým důvodem je tendence šíření zhoubného onemocnění, kdy v případě těla děložního se nádorové buňky šíří nejčastěji místně z endometria do myometria a onemocnění tak většinou (95 %) zůstává ohraničené na děložní tělo. U onemocnění děložního čípku dochází poměrně záhy k šíření nádorových buněk na závěsné vazy (parametria) do pochvy, děložního těla a do lymfatických uzlin v malé pánvi. S tím souvisí i mnohonásobně lepší prognóza onemocnění děložního těla oproti čípku.

Při léčbě karcinomu čípku děložního se uplatňuje léčba chirurgická zejména v ranných stádiích teleradioterapie (jako primoléčba nebo adjuvantní po operaci), chemoterapie (dnes nejčastěji podávána konkomitantně s radioterapií) a brachyterapie. Tu používáme současně se zevní radioterapií jako radikální léčbu. V tomto případě provádíme „uterovaginální aplikaci“ (UVAG). Cílovým ložiskem pro ozáření touto technikou je čípek, většina děložní dutina a poševní klenby. Uterovaginální aplikátor se skládá z jedné děložní sondy, cervikálního stoperu a dvou růžně velkých ovoidů. Pacientce je v subarachnoideálním bloku po dilataci čípku a změření délky děložní dutiny zavedena děložní sonda a do poševních kleneb se umístí ovoidy. Velmi důležitá je tamponáda zavedeného aplikátoru, která zafixuje jeho správné uložení po celou dobu záření a zároveň oddálením odtamponovaného močového měchýře a rekta zajistíme co nejnižší dávku záření na tyto kritické orgány.

Jestliže je pochva příliš úzká, nebo přechází-li nádor z čípku na poševní stěnu, použijeme modifikované uterovaginální aplikátor, kdy ovoidy nahradíme podélným vaginálním válcem.
V případě pooperačního ozáření užíváme techniku „kolpostat“ (příčný válec). Cílovým objemem je poševní jizva a její okolí. Aplikátor se stává z jednoho páru různě velkých ovoidů. I v tomto případě se prování poševní tamponáda a celá aplikace je v analgosedaci.
Na našem pracovišti provádíme tyto aplikace na LDR přístroji Selectron. Zdrojem 137 záření jsou pelety s CsP.

Většina pacientek, které přicházejí na naše oddělení s diagnózou karcinomu endometria jsou primárně odoperovány. Je-li indikovaná následná radioterapie, tak dle stádia a celkového stavu pacientky provádíme buď kombinaci teleterapie s brachyterapií, nebo samostatnou brachyterapii.
Cílem brachyterapie je ozářit poševní jizvu a zadní třetinu pochvy. To se prování technikou podélného vaginálního válce. K dispozici máme různé průměry těchto válců.
V nečetných případech, kdy pacientka nemohla být z různých důvodů odoperována, doplňujeme zevní ozáření brachyterapeutickou technikou Heymanovy tamponády nebo technikou rigidního Y. Cílovým objemem je děložní dutina vymezená serózou.
Důvodem k radikálnímu ozáření bývá často až extrémní obezita pacientek, kdy z technických důvodů nelze provést zevní ozáření. Je-li to možné, ozařujeme tyto pacientky pouze samostatnou brachyterapií mnohdy s excelentním výsledkem.
Pro léčbu karcinomu těla děložního používáme buď LDR přístroj MicroSelectron 192LDR, Selectron LDR nebo MicroSelectron HDR, kdy je zdrojem záření IrP.

Závěr:

Ženy s výše zmíněnými diagnózami jsou díky četnosti výskytu nejčastějšími pacientkami našeho oddělení. Zatímco u pacientek s karcinomem děložního čípku zaznamenáváme recidivu lokální a nebo generalizace onemocnění, ženy s diagnózou karcinomu děložního těla k nám obvykle mnoho let docházejí na dispenzární kontroly a jsou zcela vyléčeny.