Konference: 2013 XXXVII. Brněnské onkologické dny a XXVII. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Kolorektální karcinom
Téma: IX. Nádory tlustého střeva a konečníku
Číslo abstraktu: 088
Autoři: Doc. MUDr. Luboš Holubec (jr.), Ph.D., MBA; MUDr. Jana Kulhánková; MUDr. Ondřej Fiala; MUDr. Petra Mrázková, Ph.D.; prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D.
Východiska:
Cílená biologická léčba se stává standardem personalizované medicíny. Cílem studie bylo zjistit význam podání udržovací dávky bevacizumabu v monoterapii u nemocných předléčených kombinací bevacizumabu a standardní chemoterapie na bázi fluoropyrimidinů, oxaliplatiny a irinotecanu v první a druhé linii léčby.
Soubor pacientů a metody:
Celkem byl zhodnocen soubor 34 nemocných (24 mužů, 10 žen, medián věku 60 let, pacienti byli ve věkovém rozmezí 33-81 let). Tito nemocní pokračovali po předléčení bevacizumabem a standardní chemoterapií v léčbě bevacizumabem v monoterapii. Jednalo se o nemocné s mutovaným i nemutovaným genem K-ras. Hlavním cílem studie bylo vyhodnocení objektivní léčebné odpovědi (ORR) a času do progrese onemocnění (TTP), sekundárním cílem bylo vyhodnocení vedlejších účinků léčby a kvalita života nemocných. Dalším cílem bylo vyhodnocení prediktivního významu nádorových markerů CEA, CA 19-9, TPS a TK.
Výsledky:
Objektivní léčebná odpověď byla vyhodnocena u všech 34 nemocných. ORR bylo dosaženo u 6 (18 %) nemocných, kompletní remise u 2 nemocných (6 %); parciální remise u 4 (12 %) nemocných. Stabilizace onemocnění bylo dosaženo u 14 (41 %) nemocných, progrese byla zaznamenána u 14 (41 %) nemocných. Medián času do progrese (TTP) byl celkem 21 týdnů. Vedlejší účinky léčby byly minimální - nepozorovali jsme žádnou infuzní reakci, dekompenzace arteriální hypertenze byla pozorována u 5 (15 %) nemocných. V případě prediktivního významu nádorových markerů byl prokázán statisticky významný pokles nádorových markerů jako odpověď na příznivý efekt terapie u CEA (p-value 0,0032); CA 19-9 (p-value 0,0024) a TPS (p-value 0,0004). U nádorového markeru thymidinkinázy (TK) nebylo dosaženo statistické významnosti (p-value 0,1925).
Závěr:
Udržovací monoterapie bevacizumabem se jeví jako vhodná alternativa léčby po ukončení kombinované biochemoterapie s bevacizumabem.
Tato práce byla podpořena projektem CZ.1.05/2.1.00/03.0076 Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Datum přednesení příspěvku: 18. 4. 2013
