Bevacizumab v monoterapii u nemocných s metastazujícím kolorektálním karcinomem.

   Cíl studie

   Cílem studie je zjistit význam podání udržovací dávky bevacizumabu v monoterapii u nemocných předléčených kombinací bevacizumabu a standardní chemoterapie na bázi fluoropyrimidinů, oxaliplatiny a irinotecanu.

   Metodika

   Celkem bude zhodnocen soubor 36 nemocných, u kterých jsme pokračovali, po předléčení bevacizumabem a standardní chemoterapií, v léčbě bevacizumabem v monoterapii. Hlavním cílem je vyhodnocení objektivní léčebné odpovědi, ev. čas do progrese onemocnění, sekundárním cílem je vyhodnocení vedlejších účinků a kvalita života nemocných. Součástí vyhodnocení bude i prezentace klinické kazuistiky.

   Klinická kazuistika

   Jedná se o ženu, které bylo v době stanovení diagnózy 70 let. Byla ve velmi dobrém klinickém stavu- ECOG 0. Z komorbidit měla tato nemocná pouze léčenou arteriální hypertenzi a je sledována pro osteoporózu. V srpnu 2008 podstoupila proktosigmoidektomii s koloanální anastomozou-J  pouchem a axiální ileostomií pro karcinom rekta. Klinicky se jednalo o stadium pT3bN0M0, histologicky se jednalo o středně dif. adenokarcinom G2, EGFR 1+, mutace K-ras. Předoperační nádorové markery: CEA 15,2 ng/mL, Ca 19-9: 22,3. V prosinci 2008 byla zrušena ileostomie. Nemocná podstoupila adjuvantní CHT FAFU, 6 serií (onkologická ambulance Most). V prosinci 2009 bylo provedeno PET/CT vyšetření s nálezem relapsu základního onemocnění v oblasti malé pánve, v mediastinu a na plicích. Nemocná podstoupila od ledna do dubna 2010 6 serií biochemoterapie FOLFOX 4+ Bevacizumab. V dubnu 2010 bylo provedeno kontrolní CT vyšetření: nález v mediastinu a plicích bez výraznějších změn, částečná regrese v oblasti malé pánve. Nemocná následně pokračovala v biochemoterapii FOLFOX 4 + Bevacizumab, celkově do června 2010 podstoupila 12 serií této léčby. V srpnu 2010 bylo provedeno PET/CT vyšetření s nálezem parciální regrese v lymfatických uzlinách mediastina, regrese metastáz na plicích, čerstvé změny podezřelé z generalizace nebyly prokázány.

   Nemocná pokračovala v udržovací léčbě Bevacizumabem v monoterapii, v dávce 5 mg/kg, 1x za 2 týdny. V březnu 2011 bylo provedeno PET/CT vyšetření: Při srovnání s předchozím PET/CT vyš. se zvýšila metabolická aktivita v uzlinách mediastina a v plicních hilech, počet uzlin zůstává bez podstatné změny. Jiné změny podezřelé z generalizace maligního onemocnění neprokázány. Stejně tak bylo v listopadu 2011 provedeno kontrolní PET/CT vyšetření s následujícím nálezem: Přetrvává akumulace FDG v mediastinálních a hilových uzlinách s mírnou regresí. Nemocná nadále pokračuje v léčbě s dobrým klinickým efektem.

   Závěr

   Udržovací monoterapie bevacizumabem se jeví jako vhodná alternativa léčby po ukončení kombinované biochemoterapie s bevacizumabem. Nemocní mají většinou velmi dobrou kvalitu života při možnosti dlouhodobé stabilizace nádorového onemocnění, bez projevů kožní toxicity.

Tato práce byla podpořena výzkumným záměrem MSM 0021620819, dále granty IGA MZ CR 9731 a IGA MZ CR 12025 a specifickým záměrem UK SVV-2011- 262 806.