Konference: 2010 XVIII. Západočeské pneumoonkologické dny
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Sympozium Roche
Číslo abstraktu: 2010_20
Autoři: MUDr. Jaromír Roubec, Ph.D.
Avastin (bevacizumab) významně mění cévní řečiště nádoru a brání jeho dalšímu rozvoji. Výsledkem změn na cévách je vyšší účinnost souběžně podávané chemoterapie. Současně se snižuje schopnost nádorových buněk pronikat do cév a vytvářet metastázy. Výsledkem léčby Avastinem je významné zvýšení četnosti odpovědí a prodloužení doby přežití bez progrese a/nebo celkového přežití. U čtyř typů nádorového onemocnění je již léčba Avastinem registrována, u dalších typů nádoru jsou známy pozitivní výsledky studií fáze III.
K léčbě NSCLC (jiného histologického typu než s predominancí dlaždicobuněčné složky) byl Avastin registrován již v roce 2007, lze jej kombinovat s jakýmkoli platinovým režimem chemoterapie. Od března 2010 SÚKL stanovil i úhradu, takže Avastin můžeme konečně používat i v praxi, byť, jak se zdá, ochota zdravotních pojišťoven léčbu skutečně hradit je minimální.
Registrace Avastinu pro léčbu NSCLC je podložena především výsledky studie E4599, v níž byla u nemocných s pokročilým NSCLC poprvé prolomena hranice 1 roku střední doby přežití (12,3 měsíce). V podskupině nemocných s adenokarcinomem pak střední doba přežití činila dokonce 14,2 měsíce,což znamenalo prodloužení o 3,9 měsíce ve srovnání se samotnou chemoterapií.
Účinnost Avastinu v léčbě NSCLC byla pak potvrzena rozsáhlou studií fáze IV (SAiL), do které bylo zařazeno více než 2000 nemocných. V této studii bylo dosaženo středního přežití 14,6 měsíce v celé populaci nemocných bez ohledu na histologický typ nádoru. Výsledky byly podobné u nemocných léčených dubletem s cisplatinou (14,7 měsíce) nebo s karboplatinou (14,3 měsíce).
Ve všech studiích byl Avastin podáván až do progrese. V případě NSCLC léčba bevacizumabem pokračuje jako udržovací léčba i po ukončení 4-6 cyklů chemoterapie. Význam pokračujícího podávání Avastinu byl potvrzen v randomizované studii u nemocných s karcinomem vaječníku, kde v jednom rameni byl Avastin podáván jen souběžně s 6 cykly chemoterapie, v dalším pak léčba po ukončení chemoterapie pokračovala a pouze v tomto rameni bylo dosaženo významného prodloužení přežití bez progrese oproti rameni s chemoterapií a placebem. Ve studii SAiL bylo nyní provedeno zhodnocení podskupiny nemocných, kteří po ukončení chemoterapie pokračovali v léčbě Avastinem. Celkem se jednalo o více než 60 % nemocných zařazených do studie a bylo u nich dosaženo střední doby přežití 18,8 měsíce.
Všechny studie prokazují, že léčba Avastinem je bezpečná, k hlavním nežádoucím účinků patří snadno zvládnutelná hypertenze, proteinurie či drobné krvácení. Případy závažného krvácení či perforace střeva jsou výjimečné. Léčba je bezpečná i u nemocných s léčenými metastázami v CNS, u nemocných léčených antikoagulancii a u starších nemocných.
Pokročilý NSCLC i nadále zůstává onemocněním nevyléčitelným, avšak moderní léčbou bylo u vybraných skupin nemocných dosaženo prodloužení přežití z 8-10 měsíců při léčbě samotnou chemoterapií první linie až k dvojnásobným hodnotám. Takového pokroku nebylo dosaženo u žádného jiného onemocnění v tak krátkém časovém období. Lze si tedy jen přát, abychom tuto léčbu mohli běžně nabízet i našim nemocným bez obavy, že nebude pojišťovnou uhrazena.
Datum přednesení příspěvku: 12. 11. 2010