Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Karcinom prostaty
Číslo abstraktu: 139p
Autoři: MUDr. Petr Prošvic; MUDr. Abdulbaset Hafuda; O. Pšenička
Úvod
V úvodu autoři shrnují výskyt a pravděpodobnou etiologii vícečetných malignit, které patří k vzácným nálezům, avšak na našem pracovišti jsou v současné době v evidenci tři pacienti s triplicitním výskytem malignity.
Materiál a metody
Pacient 71 let, krevní skupina B, Rh faktor pozitivní, přichází pro lymfedém zevního genitálu. Biopticky zjištěn špatně diferencovaný adenokarcinom prostaty Gleasonovo skóre 6. Dle CT pánevní uzliny nezvětšeny, prostata ohraničená, při vyšetření per rectum nález odpovídá T3 kategorii. Scan kostí v červenci 1999 se suspektními incipietními metastázami. PSA v době diagnózy 116 ng/ml. Staging uzavřen jako T3a, Nx, M1b. V dubnu 1999 provedena bilaterální orchiektomie a nasazen cyproteronacetát. Následně pokles PSA na 0.02 ng/ml v červnu 1999. V říjnu 2003 došlo k vzestupu PSA na 8.44 ng/ml, cyproteronacetát vysazen a nasazen flutamid. Přesto v březnu 2004 dochází k dalšímu vzestupu PSA na 10.3 ng/ml, proto nasazen bicalutamid, došlo ke stabilizaci PSA. Scan kostí z května 2004 bez prokazatelných metastáz. Per rectum nález svědčí pro lokální progresi onemocnění, provedena transuretrální resekce prostaty.
V září 2004 další vzestup na 20.7 ng/ml, prosinci 2004 PSA 29.9 ng/ml. Dle sonografie jater 2 hypodenzní ložiska jater suspektní z metastáz. V únoru 2005 provedena radioterapie ve FN HK v dávce 50 Gy na oblast pánve + 10 Gy boost na prostatu a močový měchýř. V říjnu 2005 vzestup PSA na 98 ng/ml, v listopadu 2005 na 139 ng/ml. Dle CT jater nalezeno 6 metastatických ložisek. RTG plic bylo bez metastatického postižení. Scan kostí bez známek metastatického postižení. Vzhledem k celkově dobrému stavu, bez klinických projevů maligního onemocnění pacient v současné době sledován bez aktivní terapie.
Od roku 2002 dle sonografie, angiografie a CT vyšetření cystické útvary obou ledvin, v oblasti dolního pólu levé ledviny atypická cysta. Nález se dlouhodobě nemění. Vzhledem k trvalému podezření z malignity provedeno NMR vyšetření, které v únoru 2004 prokázalo cystický nádor levé ledviny. V březnu 2004 provedena levostranná nefrektomie, histologicky prokázán 2 cm velký papilární karcinom ledviny, buněčný grading 1. Staging uzavřen jako pT1, N0, M0.
Pro ataku makrohematurie provedena v lednu 2005 cystoskopie s odběrem biopsie, histologicky uroteliální karcinom GX, staging pTa, Nx, Mx. Dále bez recidivy tumoru.
Diskuze
Multiplicity rozdělujeme dle časového výskytu na synchronní a asynchronní. Nejčastějšími multiplicitami jsou duplicity, vzácnými triplicity, vícečetné malignity jsou zcela raritní. Poměr triplicit je přibližně 1:2000. Do současné doby bylo triplicitních malignit popsáno několik stovek. První multiplicita byla publikována v roce 1851 Bennettem, první u nás Šiklem v roce 1927. V české literatuře jsem našel popis celkem 7 triplicit.
V roce 1973 zveřejnil Mayzlík asynchronní výskyt bilaterálního adenokarcinomu prsu a adenokarcinomu žlučníku a také asynchronní výskyt karcinomu nadledviny, karcinomu rekta a hepatální flexury kolon. Oba pacienti (žena a muž) zemřeli na progresi poslední malignity.
Pálková a Černý v roce 1979 publikovali současný nález tří malignit během sekce – spinocelulární karcinom plic, tubulózní adenokarcinom hepatální flexury a karcinomu pravé ledviny.
Krška v roce 1994 zveřejnil případ asynchronního výskytu karcinomu levé ledviny, uroteliálního karcinomu močového měchýře a pahýlu levého močovodu po nefrektomii.
Macák v roce 2001 popsal zcela raritní případ tří histologicky odlišných malignit (papilární karcinom, onkocytický karcinom a maligní lymfom) štítné žlázy u 51-tileté pacientky.
V roce 2003 publikoval Prošvic a kol. výskyt asynchronní triplicity – B chronické lymfatické leukémie, karcinomu ledviny a adenokarcinomu prostaty u 72-tiletého pacienta pracujícího celoživotně v chemických závodech.
V roce 2005 popsal Prošvic a kol. další výskyt asynchronní triplicity – adenokarcinomu rekta, karcinomu ledviny a adenokarcinomu prostaty u 68-miletého pacienta, který zemřel na generalizaci karcinomu ledviny (druhá malignita) v 74 letech.
Výskyt tří různých nádorových onemocnění patří k raritním nálezům. Zpravidla se jedná o kombinace nádorů GIT či hematologických malignit s nádory dýchacího (nejčastěji plic) či urogenitálního ústrojí, u pacientů ženského pohlaví také s nádory prsu.
Byly popsány i samostatné multiplicitní výskyty nádorů GIT (kolorektální tumory a žaludek) a urogenitálního ústrojí (nejčastěji karcinom močového měchýře, adenokarcinom prostaty a karcinom ledviny). Častěji jsou multiplicitními nádory postiženi muži a nádory jsou asi v 80 % asynchronní. Vyskytují se zpravidla ve vyšším věku (nad 70 let). Urogenitální nádory bývají nejčastěji sdruženy s dalšími urologickými malignitami, s nádory plicními (možný vliv kouření), s nádory GIT (možný vliv dietního režimu a genetických faktorů) a s hematologickými malignitami. Karcinom prostaty bývá poměrně často sdružen s nádory močového měchýře a s hematologickými malignitami.
Jako urologické malignity nejčastěji spojené s dalšími nádory se jeví karcinom prostaty a karcinom močového měchýře. Nejpravděpodobnější etiologický faktor vzniku vícečetných malignit je synergický kancerogenní vliv zevního prostředí spojený s genetickou predispozicí, nelze však opomenout vliv UV záření, chemoterapie a radioterapie prvotních malignit, jejichž vliv na rozvoj následných malignit je potvrzený. Pravděpodobnou genetickou etiologii evokuje nejčastější výskyt mutliplicitních malignit u nemocných s krevní skupinou A v AB0 systému.
Závěr
Naše kazuistika se vymyká dosud popsaný zjištěním – nejčastější výskyt u krevní skupiny A a jejich vzrůstající agresivitu. Potvrzuje však zkracující se interval mezi jednotlivými malignitami. Pacienti umírají v případě triplicit a kvadruplicit na progresi poslední malignity.
Průkaz první malignity již významně zvyšuje riziko výskytu malignity následné. Typické je vícečetné maligní onemocnění pro pacienty s krevní skupinou A. Charakteristické je také zkracování intervalu mezi první a druhou, druhou a třetí, příp. třetí a čtvrtou malignitou a také vyšší stádia následných malignit.
Jak lze prokázat naší sestavou nemusí však ani opakovaná diagnóza maligního onemocnění znamenat výrazně špatnou prognózu nemocného. Potvrzuje se oprávněný opakovaný radikální terapeutický přístup při nesimultánním výskytu maligního nádorového onemocnění. Za zvážení stojí zavedení onkologického skrínignu u všech malignit, neboť riziko vzniku následné malignity je u většiny z nich vyšší než ve zdravé populaci. Celková prognóza nemocných se tak může příznivě ovlivnit.
V úvodu autoři shrnují výskyt a pravděpodobnou etiologii vícečetných malignit, které patří k vzácným nálezům, avšak na našem pracovišti jsou v současné době v evidenci tři pacienti s triplicitním výskytem malignity.
Materiál a metody
Pacient 71 let, krevní skupina B, Rh faktor pozitivní, přichází pro lymfedém zevního genitálu. Biopticky zjištěn špatně diferencovaný adenokarcinom prostaty Gleasonovo skóre 6. Dle CT pánevní uzliny nezvětšeny, prostata ohraničená, při vyšetření per rectum nález odpovídá T3 kategorii. Scan kostí v červenci 1999 se suspektními incipietními metastázami. PSA v době diagnózy 116 ng/ml. Staging uzavřen jako T3a, Nx, M1b. V dubnu 1999 provedena bilaterální orchiektomie a nasazen cyproteronacetát. Následně pokles PSA na 0.02 ng/ml v červnu 1999. V říjnu 2003 došlo k vzestupu PSA na 8.44 ng/ml, cyproteronacetát vysazen a nasazen flutamid. Přesto v březnu 2004 dochází k dalšímu vzestupu PSA na 10.3 ng/ml, proto nasazen bicalutamid, došlo ke stabilizaci PSA. Scan kostí z května 2004 bez prokazatelných metastáz. Per rectum nález svědčí pro lokální progresi onemocnění, provedena transuretrální resekce prostaty.
V září 2004 další vzestup na 20.7 ng/ml, prosinci 2004 PSA 29.9 ng/ml. Dle sonografie jater 2 hypodenzní ložiska jater suspektní z metastáz. V únoru 2005 provedena radioterapie ve FN HK v dávce 50 Gy na oblast pánve + 10 Gy boost na prostatu a močový měchýř. V říjnu 2005 vzestup PSA na 98 ng/ml, v listopadu 2005 na 139 ng/ml. Dle CT jater nalezeno 6 metastatických ložisek. RTG plic bylo bez metastatického postižení. Scan kostí bez známek metastatického postižení. Vzhledem k celkově dobrému stavu, bez klinických projevů maligního onemocnění pacient v současné době sledován bez aktivní terapie.
Od roku 2002 dle sonografie, angiografie a CT vyšetření cystické útvary obou ledvin, v oblasti dolního pólu levé ledviny atypická cysta. Nález se dlouhodobě nemění. Vzhledem k trvalému podezření z malignity provedeno NMR vyšetření, které v únoru 2004 prokázalo cystický nádor levé ledviny. V březnu 2004 provedena levostranná nefrektomie, histologicky prokázán 2 cm velký papilární karcinom ledviny, buněčný grading 1. Staging uzavřen jako pT1, N0, M0.
Pro ataku makrohematurie provedena v lednu 2005 cystoskopie s odběrem biopsie, histologicky uroteliální karcinom GX, staging pTa, Nx, Mx. Dále bez recidivy tumoru.
Diskuze
Multiplicity rozdělujeme dle časového výskytu na synchronní a asynchronní. Nejčastějšími multiplicitami jsou duplicity, vzácnými triplicity, vícečetné malignity jsou zcela raritní. Poměr triplicit je přibližně 1:2000. Do současné doby bylo triplicitních malignit popsáno několik stovek. První multiplicita byla publikována v roce 1851 Bennettem, první u nás Šiklem v roce 1927. V české literatuře jsem našel popis celkem 7 triplicit.
V roce 1973 zveřejnil Mayzlík asynchronní výskyt bilaterálního adenokarcinomu prsu a adenokarcinomu žlučníku a také asynchronní výskyt karcinomu nadledviny, karcinomu rekta a hepatální flexury kolon. Oba pacienti (žena a muž) zemřeli na progresi poslední malignity.
Pálková a Černý v roce 1979 publikovali současný nález tří malignit během sekce – spinocelulární karcinom plic, tubulózní adenokarcinom hepatální flexury a karcinomu pravé ledviny.
Krška v roce 1994 zveřejnil případ asynchronního výskytu karcinomu levé ledviny, uroteliálního karcinomu močového měchýře a pahýlu levého močovodu po nefrektomii.
Macák v roce 2001 popsal zcela raritní případ tří histologicky odlišných malignit (papilární karcinom, onkocytický karcinom a maligní lymfom) štítné žlázy u 51-tileté pacientky.
V roce 2003 publikoval Prošvic a kol. výskyt asynchronní triplicity – B chronické lymfatické leukémie, karcinomu ledviny a adenokarcinomu prostaty u 72-tiletého pacienta pracujícího celoživotně v chemických závodech.
V roce 2005 popsal Prošvic a kol. další výskyt asynchronní triplicity – adenokarcinomu rekta, karcinomu ledviny a adenokarcinomu prostaty u 68-miletého pacienta, který zemřel na generalizaci karcinomu ledviny (druhá malignita) v 74 letech.
Výskyt tří různých nádorových onemocnění patří k raritním nálezům. Zpravidla se jedná o kombinace nádorů GIT či hematologických malignit s nádory dýchacího (nejčastěji plic) či urogenitálního ústrojí, u pacientů ženského pohlaví také s nádory prsu.
Byly popsány i samostatné multiplicitní výskyty nádorů GIT (kolorektální tumory a žaludek) a urogenitálního ústrojí (nejčastěji karcinom močového měchýře, adenokarcinom prostaty a karcinom ledviny). Častěji jsou multiplicitními nádory postiženi muži a nádory jsou asi v 80 % asynchronní. Vyskytují se zpravidla ve vyšším věku (nad 70 let). Urogenitální nádory bývají nejčastěji sdruženy s dalšími urologickými malignitami, s nádory plicními (možný vliv kouření), s nádory GIT (možný vliv dietního režimu a genetických faktorů) a s hematologickými malignitami. Karcinom prostaty bývá poměrně často sdružen s nádory močového měchýře a s hematologickými malignitami.
Jako urologické malignity nejčastěji spojené s dalšími nádory se jeví karcinom prostaty a karcinom močového měchýře. Nejpravděpodobnější etiologický faktor vzniku vícečetných malignit je synergický kancerogenní vliv zevního prostředí spojený s genetickou predispozicí, nelze však opomenout vliv UV záření, chemoterapie a radioterapie prvotních malignit, jejichž vliv na rozvoj následných malignit je potvrzený. Pravděpodobnou genetickou etiologii evokuje nejčastější výskyt mutliplicitních malignit u nemocných s krevní skupinou A v AB0 systému.
Závěr
Naše kazuistika se vymyká dosud popsaný zjištěním – nejčastější výskyt u krevní skupiny A a jejich vzrůstající agresivitu. Potvrzuje však zkracující se interval mezi jednotlivými malignitami. Pacienti umírají v případě triplicit a kvadruplicit na progresi poslední malignity.
Průkaz první malignity již významně zvyšuje riziko výskytu malignity následné. Typické je vícečetné maligní onemocnění pro pacienty s krevní skupinou A. Charakteristické je také zkracování intervalu mezi první a druhou, druhou a třetí, příp. třetí a čtvrtou malignitou a také vyšší stádia následných malignit.
Jak lze prokázat naší sestavou nemusí však ani opakovaná diagnóza maligního onemocnění znamenat výrazně špatnou prognózu nemocného. Potvrzuje se oprávněný opakovaný radikální terapeutický přístup při nesimultánním výskytu maligního nádorového onemocnění. Za zvážení stojí zavedení onkologického skrínignu u všech malignit, neboť riziko vzniku následné malignity je u většiny z nich vyšší než ve zdravé populaci. Celková prognóza nemocných se tak může příznivě ovlivnit.
Datum přednesení příspěvku: 11. 5. 2006
