ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE, FIBRILACE SÍNÍ A ATEROSKLERÓZA U ONKOLOGICKÝCH PACIENTŮ

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: nežádoucí účinky

Téma: XXIII. Nežádoucí účinky protinádorové léčby

Číslo abstraktu: 318

Autoři: MUDr. Jiří Vyskočil; MUDr. Petr Jelínek, Ph.D.; MUDr. Katarína Petráková, Ph.D.

Prevalence kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u onkologických pacientů narůstá, a to vlivem prodlužující se délky života a ke zvýšené incidenci KVO přispívá i onkologická léčba. Nádorová onemocnění a jejich terapie se nejen podílí na incidenci KVO, ale také způsobuje, že terapie KVO bývá odlišná. Arteriální hypertenze (AH) je nejčastěji komorbiditou u onkologických pacientů. Špatně korigovaná AH může negativním způsobem ovlivnit onkologickou léčbu, a tím i přežití. Pacienti se špatně korigovanou AH nemohou být zařazeni do tzv. studiové léčby a stejně tak jim nemůže být nasazena terapie, která může vést k akceleraci nebo vzniku AH. Navíc špatně korigovaná AH je jedním z rizikových faktorů kardiotoxicity. Mezi léky, které mohou vést k rozvoji/ akceleraci AH, patří inhibitory angiogeneze (bevacizumab, afl ibercept, multikinázové inhibitory) i klasická cytostatika (alkylační cytostatika, cisplatina). Dále negativně působí kortikoidy a některá analgetika. Terapie AH se nesmí odkládat, protože na tzv. režimová opatření není časový prostor. Vlastní terapie AH využívá stejné lékové skupiny, jen je třeba respektovat příslušné kontraindikace. Fibrilace síní (AF) je nejčastější arytmií, jejíž incidence činí v evropské populaci 1–2% a výskyt v populaci onkologických pacientů je ještě vyšší (incidence AF na JIP/ ARO MOÚ činí 9,1%). Etiologie AF je také u onkologických pacientů odlišná. Uplatňuje se AH jako obecný rizikový faktor, navíc se přidává přímé či nepřímé působení nádoru, sekundární ischemie myokardu při anémii, metabolické odchylky způsobené vlastním onemocněním či léčbou a uplatňuje se přímé kardiotoxické působení onkologické léčby (cDDP, ifosfamid, taxany, gemcitabine, 5-FU, etoposid). Vlastní terapie AF se zvláště neliší, ale odlišností u onkologických pacientů je antikoagulační terapie (AKT). Vzhledem k prokoagulačnímu ladění organizmu je u těchto pacientů automaticky dosaženo CHA2DS2-VASc skóre, které opravňuje k trvalé AKT. Warfarin se nedoporučuje pro možné krvácivé komplikace, místo pro nová p.o. antikoagulancia ještě není přesně stanovené, proto je doporučována jako AKT aplikace LMWH. Ateroskleróza (AS) se svými dopady je problém pacientů aktivně léčených (limitace léčby ICHS) a je závažnou pozdní komplikací týkající se zvláště dlouhodobě přežívajících pacientů s nádory typickými pro mladší věk (nádory varlat, hematologické malignity). U těchto pacientů se ve srovnání s běžnou populací vyskytují AS komplikace (dominantně ve formě ICHS) dříve. Proto je třeba u těchto pacientů na tato možná rizika včas myslet a včas zahájit adekvátní léčbu.

Audiovizuální záznam přednášky

Datum přednesení příspěvku: 24. 4. 2014