Antiangiogenní léčba metastatického kolorektálního karcinomu - analýza dat z dvou center.

Úvod

Antiangiogenní terapie je cennou součástí systémové terapie metastatického kolorektálního karcinomu. Bevacizumab v kombinaci s chemoterapií zvyšuje dobu do progrese i celkové přežití. U podskupiny pacientů s izolovaným metastatickým postižením jater přidání bevacizumabu k indukční chemoterapii zvyšuje pravděpodobnost radikální metastazektomie a je tak významnou součástí multimodální potenciálně kurativní léčby.

Cílem naší studie byla analýza výsledků a toxicity terapie bevacizumabem u kolorektálního karcinomu a vyhodnocení vybraných prognostických a prediktivních faktorů.

Pacienti a metody

Data pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem léčených bevacizumabem v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) a na Onkologickém oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN) jsme analyzovali retrospektivně. Využili jsme některé údaje z registru AVASTIN doplněné o další klinické a laboratorní parametry získané z dokumentace pacientů. Ve vztahu k výsledku terapie jsme analyzovali následující proměnné: věk, pohlaví, stupeň diferenciace nádoru, počet metastatických lokalizací, použitý chemoterapeutický režim, přítomnost mutace KRAS, přítomnost hypertenze jako komorbidity při zahájení léčby a hypertenzní reakci na léčbu bevacizumabem.

Výsledky

Náš soubor tvoří 211 pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem léčných bevacizumabem (153 pacientů MOÚ a 58 pacientů FTN). Nejsilnějším prognostickým faktorem pro celkové přežití i dobu do progrese byl stupeň diferenciace nádoru (grade). Podle některých nedávných publikací s odpovědí na bevacizumab koreluje hypertenzní reakce na antiangiogenní léčbu, v našem souboru však tato závislost zatím nedosáhla statistické významnosti. Negativní dopad na celkové přežití měla přítomnost mutace onkogenu KRAS, která neumožňuje sekvenční terapii cetuximabem. Hlavními nežádoucími účinky byly hypertenze a tromboembolické příhody. Další analýza a aktualizované výsledky budou součástí prezentace.

Závěr

V současnosti je terapie bevacizumabem teoreticky indikovaná téměř u všech pacientů s kolorektálním karcinomem léčených v první linii. I když jednoznačné prediktivní faktory pro odpověď na léčbu bevacizumabem dosud nebyly nalezeny, jejich hledání je výzkumnou prioritou vzhledem k vysoké finanční náročnosti antiangiogenní terapie.