Antiangiogenní a biodiferenciační terapie COMBAT u dětí s refrakterními či recidivujícími non-CNS solidními nádory - update.

Léčba zhoubných nádorů u dětských pacientů zaznamenala v posledních třech desetiletích výrazný pokrok. Zatímco prognóza u dětí s akutní leukemií se v posledních 2-3 desetiletích výrazně zlepšila, prognosa dětí s metastatickými sarkomy, či jinými vysoce rizikovými solidními nádory je i teď velmi neuspokojivá. V dětské onkologii tak existuje skupina pacientů s progredujícími nebo vysoce rizikovými solidními nádory, u nichž standardní protokolární léčba a ani terapeutické postupy tzv. druhé volby, které jsou relativně účinné např. v léčbě leukemií nebo germinálních nádorů, selhaly.

Těmto pacientům byla nabídnuta experimentální léčba COMBAT - kombinovaná orální metronomická biodiferenciační a antiangiogenní terapie. Další skupinu dětí zařazených do této akademické studie tvoří pacienti, kteří sice dosáhli remise na léčbě první volby, ale protokolární léčbu nedokončili z důvodu toxicity a jejich prognóza udržení dlouhodobé remise byla velmi nejistá. Léčba COMBAT je kombinací metronomicky podávaného celcoxibu, fenofibrátu a chemoterapeutik v antiangiogenních dávkách spolu s prodiferenciačními biologicky aktivními kyselinou cis-retinovou a ergokalciferolem. U pacientů se sarkomem měkkých tkání byl k této kombinaci přidán vinorelbin.

V případě lokalizovaného tumoru nebo přítomnosti symptomatických metastáz byla doplněna lokální léčba (radioterapie, operace). Princip antiangiogenní léčby se opírá o hypotézu J. Folkmana, který již v 70-tých letech prokázal závislost růstu tumoru na neovaskularizaci, podmíněnou samotným nádorem a tím oprávněnost použití angiogeneze jako terče pro nové přístupy v onkologické léčbě. Dalším důvodem pro použití antiangiogenní léčby je relativně nízká míra mutace endoteliálních buněk na rozdíl od rychle proliferujících nádorových buněk, které poměrně snadno mohou vytvářet na léčbu rezistentní klony.

Konvenční chemoterapie, založena na MTD a 3 týdnech pauzy, umožňuje zotavení endotelitálních buněk v tumoru po předchozím poškození chemoterapií. Tomuto nežádoucímu efektu by se dalo předejít podáváním nízkých dávek chemoterapeutik a to častěji. Příkladem metronomického schématu onkologické léčby je perorální udržovací chemoterapie v léčbě dětských leukemií. Další slibnou cestou v onkologické léčbě se jeví indukce diferenciace nádorových buněk ve více zralé fenotypy. Nejčastěji užívanými léky k indukci diferenciace jsou retinoidy. Do našeho souboru pacientů na léčbě COMBAT bylo zařazeno celkem 21 pacientů s refrakterními nebo progredujícími non-CNS solidními nádory. Podaná léčba byla pacienty dobře tolerována. Dokumentované odpovědi (CR+PR) bylo dosaženo u 50% pacientů. Práce se zaměřuje na updatovaná data, zejména v oblasti EFS a OS. Pro pacienty, kteří mají vyčerpanou efektivní léčbu první linie a refrakteritu na MTD chemoterapeutické režimy by tedy léčba COMBAT mohla být vhodnou nabídkou ve srovnání se symptomatickou léčbou.