Angiogenní faktory bFGF, VEGF a sCD105 jsou zvýšeny u chronické B-lymfocytární leukémie.

Angiogeneze (AG), tedy notvorba cév z existující vaskulatury, hraje významnou roli v patogenezi a progresi zhoubných nádorů. V posledních 10 letech došlo k mohutnému rozvoji výzkumu AG v oblasti hematologických malignit. Zvýšená AG byla prokázána u akutních i chronických leukémií, lymfomů, mnohočetného myelomu, myelodysplastických i myeloproliferativních onemocnění. Charakteristickým rysem chronické B-lymfocytární leukémie (B-CLL) je vysoká různorodost stran prognózy – třetina nemocných nikdy nevyžaduje léčbu a délka jejich přežití je prakticky shodná se zdravými vrstevníky, naproti tomu někteří nemocní s agresivním průběhem choroby žijí méně než 5 let. Řada recentních publikací zdůrazňuje význam AG pro progresi B-CLL a citlivost na léčbu. V naší práci jsme hodnotili AG u 21 nemocných s neléčenou B-CLL stanovením koncentrací angiogenních aktivátorů (VEGF, bFGF, sCD105) v periferní krvi. U všech těchto cytokinů byla nalezeno statisticky signifikantní zvýšení v porovnání s kontrolní skupinou 20 zdravých dobrovolníků, nejvyšší rozdíl byl zjištěn v koncentracích zásaditého růstového faktoru pro fibroblasty (bFGF). Výzkum angiogeneze u B-CLL je cenný diagnosticky a prognosticky, ale do budoucna má význam i pro terapii, neboť již nyní se v klinických studiích testují preparáty s antiangiogenním působením, např. thalidomid.

Práce byla podpořena grantem č. 8373-3 IGA MZ ČR.