ANALÝZA ZÁTĚŽE A VÝSLEDKŮ KOMPLEXNÍHO ONKOLOGICKÉHO CENTRA: SPOJENÍ NOR ČR A DAT THOMAYEROVY NEMOCNICE, NEMOCNICE NA BULOVCE A VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE V PRAZE

Východiska:

Data využitelná pro hodnocení zdravotní péče jsou dostupná v řadě datových zdrojů, nicméně není pravidlem jejich propojení. Technické řešení IBA MU umožňuje spojit různé informační zdroje zdravotnického zařízení do jednotné struktury. Toto řešení bylo se souhlasem vedení použito při hodnocení dat Nemocnice Na Bulovce (NNB), Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a Thomayerovy nemocnice (TN).

Soubor pacientů a metody:

Spojením dat NOR ČR a administrativních dat NNB, VFN a TN bylo v období 2007–2013 identifikováno 109 581 dospělých pacientů se ZN kromě jiných kožních. Spojení datových zdrojů umožnilo analýzu zátěže onkologickými pacienty a jejich pohybu ve spádové oblasti a migraci za léčbou.

Výsledky:

Za období 2007–2013 je zaznamenána u 19,2 % pacientů pouze protinádorová léčba, u 32,6 % protinádorová léčba s následnou dispenzarizací a 48,2 % je pouze dispenzarizováno. Z dat vyplývá vysoká zátěž NNB, VFN, TN absolutním počtem onkologických pacientů i jejich dispenzarizací. Na léčebné zátěži se nejvíce podílejí ZN prsu (17 %), kolorekta (11 %), prostaty (9,5 %), průdušnice, průdušky a plíce (8 %) a melanom kůže (6 %). Incidence protinádorově léčených pacientů je 633 měsíčně, pacientů dispenzarizovaných 1 026 měsíčně. Počet onkologických pacientů, o které NNB, VFN, TN dlouhodobě pečují, je stabilizovaný: roční prevalence 50 800 pacientů, měsíční prevalence 5 147 protinádorově léčených pacientů, 11 440 pacientů dispenzarizovaných. Na vysoké prevalenci se podílejí rostoucí úspěšnost léčby a vysoká zátěž migrujícími pacienty. 16 % pacientů je z jiného regionu než z Prahy a Středočeského kraje. 20,5 % pacientů migruje do NNB, VFN, TN již během primární terapie nádoru, 9,2 % migruje po primární terapii, 32,7 % je vyšetřováno v dispenzární péči. Zátěž léčbou pokročilých nádorových onemocnění je vysoká, primárně léčených ve stadiu III+ je u ZN plic 68 %, pankreatu 57 %, kolorekta 48 %, vaječníku 64 %, ledvin 31 %, prsu u žen 18 %, prostaty 25 % a dutiny ústní a hltanu 63 %. Celkové i relativní pětileté přežití je u většiny diagnóz shodné se střední hodnotou v ČR, statisticky významně vyšší je u ZN prostaty, vaječníku, průdušnice a plic a non-Hodgkinova lymfomu.

Závěr:

Z analýzy dat vyplývá vysoká zátěž NNB, VFN, TN absolutním počtem onkologických pacientů i jejich následnou dispenzarizací; byla zjištěna značná migrační zátěž pacienty mimo spádovou oblast, vysoká je zátěž léčbou pokročilých nádorových onemocnění. Celkové i relativní pětileté přežití je shodné se střední hodnotou v ČR, ve vybraných diagnózách dosahuje statisticky významně vyššího přežití.