Konference: 2005 13. onkologicko-urologické sympozium a 9. mammologické sympozium
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: 13. onkologicko-urologické sympózium. Karcinom prostaty III
Číslo abstraktu: 012
Autoři: Doc. MUDr. Miroslav Hanuš (-2015), CSc.; MUDr. Michaela Matoušková
PSA je serinová proteáza a je produková epiteliálními buňkami prostaty. Je tedy přítomen i u zdravých mužů. Fyziologická hodnota PSA nevylučuje možnou přítomnost karcinomu prostaty. Horní referenční mez PSA se zvyšuje s věkem. Hladina PSA je prediktorem progrese i u benigní hyperplázie prostaty. Výpovědní sílu mají i další isoformy (volný a vázaný PSA, denzita a velocita) a velikost prostaty.
V roce 1999 jsme vypracovali a otevřeli vyhledávací studii PSA 2000. Na jejím provedení se podílelo 48 praktických lékařů v oblasti hlavního města Prahy a okolí. Sledování zahrnovalo muže mezi 50–65 lety věku, při hereditární zátěži i muže starší 40 let.
V letech 1999–2004 bylo do Urocentra doporučeno a dále vyšetřeno 5744 mužů s průměrným věkem 66,3 roku (40; 82). Průměrná hodnota PSA v souboru byla 3,86 ng/ml (0,01; 1687). Hodnotu PSA větší než 4 ng/ml jsme zjistili u 4372 mužů, naopak hodnotu PSA větší než 10 ng/ml u 684 mužů; větší než 20 ng/ml u 289 mužů. Průměrná velikost prostaty v našem souboru byla 31,8 g (10; 212). Průměrný počet vyšetření PSA na pacienta je 4,7.
Pacienti podstoupili diagnostický algoritmus, z jehož závěrů jsme indikovali u 833 pacientů celkem 997 biopsií prostaty. Prokázali jsme karcinom prostaty u 486 mužů, tj. u 48 %. Z celkového počtu 5744 nemocných ve studii jsme verifikovali karcinom v 8,46 %. U 186 mužů šlo o nádor lokalizovaný na žlázu (st. I a II), v 218 případech byl nález lokálně pokročilý a 82 nemocných přišlo s generalizovaným onemocněním, i když rozsah generalizace byl u velké části z nich prognosticky příznivý.
Karcinom prostaty svým biologickým chováním i průběhem je řazen mezi chronická onemocnění. Odhad maligního náboje a momentu transformace v agresivní formu postrádají dosud náležitou přesnost. Důsledkem je mnohdy neadekvátně ofenzivní léčba.
Prezentace zdůrazňuje význam spolupráce s praktickými lékaři, ale především se zabývá současnými trendy diskutujícími skríning karcinomu a léčebná indikační rozhodnutí tzv. prognosticky příznivých nálezů lokalizované nemoci. Tyto aspekty se opírají o analýzu průběhu onemocnění ve vlastní signifikantní skupině pacientů. Autoři soudí, že novější statické rozbory i empirické zkušenosti by měly stimulovat diskuzi (a možná jistá přehodnocení) o volbě diagnostických postupů i terapeutických modalit.
Datum přednesení příspěvku: 24. 11. 2005