Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Nádory plic a hrudníku
Číslo abstraktu: 153
Autoři: prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.; prof. MUDr. Miloš Pešek, CSc.; prof. MUDr. Petr Zatloukal (1955-2012), CSc.; prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc.; MUDr. Ivona Grygárková; MUDr. Marcela Tomíšková; prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc.; Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; A. Svobodník
Úvod
Biologická léčba nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) přinesla některá zajímavá fakta, doposud však nedošlo k očekávanému průlomu prognózy neoperabilních nemocných. Vyhodnocením více studií byly ověřeny příznivé prognostické faktory, kterými jsou nekuřáctví, ženské pohlaví, asijská rasa, adenokarcinom a přítomnost specifických mutací lidského genomu. Gefitinib jako inhibitor tyrosin-kinázové activity receptoru pro epidermální růstový faktor byl použit v několika klinických studiích fáze III s prokazatelným efektem u nemocných po léčbě cytostatiky, neprokázal však signifikatnní zlepšení v délce přežívání v porovnání s placebem. V České republice byl gefitinib aplikován velkému počtu nemocných s NSCLC v rámci časného přístupu k pacientům.
Soubor a Metodika
Retrospektivní studie hodnotí některé výstupy podávání gefitinibu v české populaci. Je posuzován vztah objektivní a subjektivní odpovědi, přežívání ve vztahu k dopovědi na léčbu, k pohlaví, kuřáctví, histologického typu nádoru. Je hodnocen soubor 690 pacientů, kteří byli léčeni gefinitibem. Průměrný věk byl 61,5 let, mužů bylo 71%, žen 29%.
Výsledky
Objektivní odpověď byla dosažena v 15,5%, stabilizace nemoci v 42,3%, progrese v 24,2%. Subjektivní zlepšení aspoň jednoho symptomu udalo 45% nemocných. Subjektivní zlepšení udalo 49% nemocných s objektivní odpovědí a 42% nemocných bez objektivní odpovědi. Objektivní odpověď byla u mužů v 15%, u žen v 16%, u kuřáků v 23% a nekuřáků u 15%, u adenokarcinomu v 17% a u ostatních typů nádorů u 15%. Medián přežití od nasazení gefitinibu byl u celého souboru 6,2 měs. Signifikantně vyšší byl u nemocných s objektivní odpovědi a stabilizace (6,8) než u progrese (5,6 m) – p 0,036. Vyšší bylo přežívání u nekuřáků (9,1 m) než u kuřáků (5,7 m) – p 0,00l. Přežívání se nelišilo u mužů (6,1 m) a žen (6,2 m), ani u adenokarcinomů (6,2 m) a jiných tumorů (6,1 m).
Závěr
Průměrná délka přežití našeho souboru se neliší od zahraničních studií. I některé další výsledky dobrých a špatných responderů v české populaci jsou v kontextu se zahraničím (rozdíl přežívání u kuřáků a nekuřáků, rozdíl u objektivně reagujících a progredujících), dle literatury se naše studie liší stejným přežíváním mužů a žen a také adenokarcinomů a jiných tumorů. Posuzování subjektivních odpovědí je třeba hodnotit kriticky vzhledem k retrospektivnímu sběru dat. Genetická analýza je součástí jiné studie.
Biologická léčba nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) přinesla některá zajímavá fakta, doposud však nedošlo k očekávanému průlomu prognózy neoperabilních nemocných. Vyhodnocením více studií byly ověřeny příznivé prognostické faktory, kterými jsou nekuřáctví, ženské pohlaví, asijská rasa, adenokarcinom a přítomnost specifických mutací lidského genomu. Gefitinib jako inhibitor tyrosin-kinázové activity receptoru pro epidermální růstový faktor byl použit v několika klinických studiích fáze III s prokazatelným efektem u nemocných po léčbě cytostatiky, neprokázal však signifikatnní zlepšení v délce přežívání v porovnání s placebem. V České republice byl gefitinib aplikován velkému počtu nemocných s NSCLC v rámci časného přístupu k pacientům.
Soubor a Metodika
Retrospektivní studie hodnotí některé výstupy podávání gefitinibu v české populaci. Je posuzován vztah objektivní a subjektivní odpovědi, přežívání ve vztahu k dopovědi na léčbu, k pohlaví, kuřáctví, histologického typu nádoru. Je hodnocen soubor 690 pacientů, kteří byli léčeni gefinitibem. Průměrný věk byl 61,5 let, mužů bylo 71%, žen 29%.
Výsledky
Objektivní odpověď byla dosažena v 15,5%, stabilizace nemoci v 42,3%, progrese v 24,2%. Subjektivní zlepšení aspoň jednoho symptomu udalo 45% nemocných. Subjektivní zlepšení udalo 49% nemocných s objektivní odpovědí a 42% nemocných bez objektivní odpovědi. Objektivní odpověď byla u mužů v 15%, u žen v 16%, u kuřáků v 23% a nekuřáků u 15%, u adenokarcinomu v 17% a u ostatních typů nádorů u 15%. Medián přežití od nasazení gefitinibu byl u celého souboru 6,2 měs. Signifikantně vyšší byl u nemocných s objektivní odpovědi a stabilizace (6,8) než u progrese (5,6 m) – p 0,036. Vyšší bylo přežívání u nekuřáků (9,1 m) než u kuřáků (5,7 m) – p 0,00l. Přežívání se nelišilo u mužů (6,1 m) a žen (6,2 m), ani u adenokarcinomů (6,2 m) a jiných tumorů (6,1 m).
Závěr
Průměrná délka přežití našeho souboru se neliší od zahraničních studií. I některé další výsledky dobrých a špatných responderů v české populaci jsou v kontextu se zahraničím (rozdíl přežívání u kuřáků a nekuřáků, rozdíl u objektivně reagujících a progredujících), dle literatury se naše studie liší stejným přežíváním mužů a žen a také adenokarcinomů a jiných tumorů. Posuzování subjektivních odpovědí je třeba hodnotit kriticky vzhledem k retrospektivnímu sběru dat. Genetická analýza je součástí jiné studie.
Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2006
